Tady žil diktátor Nicolae Ceaușescu. Lidem se z přepychu tajil dech

Objekt známý jako "Jarní palác" byl postaven ve čtvrti někdejší komunistické elity na Ceaušeskův příkaz v roce 1965. Vybavení bylo na tehdejší poměry přepychové - bazén, sauna, solárium.

O vnitřním zařízení, včetně nástěnných mozaik, osobně rozhodovala diktátorova choť. V paláci dřív žily i tři děti Ceaušeskových - Zoe, Valentin a Nicu.

"Jarní palác musí být znám veřejnosti, musí být otevřený rumunskému lidu, který se musí smířit se svými dějinami a musí znát svou minulost, a to ve všech aspektech," prohlásila při otevření muzea ministryně pro veřejné záležitosti Violeta Alexandruová.

Pád diktátora

Ceaușescovi se situace začala vymykat z rukou už roku 1987, kdy byl nucen vojensky potlačit protesty studentů v Jasech a dělníků v Brašově.

Vysoký dluh Rumunska se v roce 1989 konečně podařilo splatit, ale na úkor jeho obyvatelstva, což se později Ceaușescovi stalo osudným. Dne 16. prosince 1989 vypuklo v Temešváru povstání. Jeho roznětkou se stal László Tőkés, farář evangelického reformovaného církevního sboru, jehož členové byli příslušníci maďarské menšiny. Tökés měl být policií odvlečen kvůli své kritice režimu, tomu se však členové jeho sboru snažili pokojnou cestou zabránit. Postupně se k nim přidávali další lidé, také mnoho Rumunů. Ti začali požadovat Ceaușescovu rezignaci, postupně se k nim přidávaly větší masy lidí, až nakonec byly rumunská armáda a tajná policie Securitate donuceny použít násilí. K protestujícím se však přidali i dezertéři z armády a lidé z jiných částí Rumunska a Temešvár se 20. prosince 1989 dostal pod kontrolu demonstrantů.

Revoluce se postupně rozšířila i do Bukurešti. Protestující se shromáždili před budovou ústředního výboru. Ceaușescu se několikrát pokusil promluvit k davu, ale lidé nekompromisně žádali jeho odstoupení, a když se 22. prosince 1989 k revoluci připojila i armáda, Ceaușescu se spolu s manželkou Elenou pokusil uniknout v helikoptéře, která byla přistavena na střechu budovy výboru. Po dopadení a krátkém procesu, v kterém byli oba obviněni z genocidy a dalších zločinů, byli společně zastřeleni popravčí četou ihned poté, co vyšli z budovy, kde proces probíhal. V roce 2010 byly jejich ostatky exhumovány, aby byla zjištěna totožnost. Příbuzní si nebyli jisti, zda v hrobě leží skutečně ostatky diktátora. Později bylo prokázáno, že se skutečně jedná o jejich ostatky.