Návrh nové směrnice EU o zbraních prošel, Česko marně protestovalo

Český ministr vnitra Milan Chovanec už při příchodu na dnešní schůzku v Lucembursku zopakoval, že ČR se návrh nelíbí a nepodporuje jej. Zásadní problém podle Chovance měli dnes s poslední kompromisní podobou návrhu směrnice o zbraních také Poláci a Lucemburčané, kterým se ovšem naopak zdála nedostatečně přísná. Český ministr doufá, že se ještě společně s nastávajícím slovenským předsednictvím podaří při jednáních s europoslanci změnit "některá nesmyslná ustanovení" z nynější podoby textu.

"Nová směrnice nalezla rovnováhu mezi zlepšováním bezpečnosti našich občanů a vnitřním trhem s legálními střelnými zbraněmi," řekl novinářům nizozemský ministr bezpečnosti a spravedlnosti Ard Van Der Steur.

Přísnější pravidla podle něj výrazně snižují rizika, že původně legální, především automatické a poloautomatické zbraně se dostanou na nelegální trh a do špatných rukou. Směrnice přitom určuje minimální pravidla, země si mohou zvolit ještě přísnější legislativu.

V návrhu před jednáním s europarlamentem tak mezi zakázané patří například krátké palné zbraně se zásobníkem nad 20 nábojů, schopné bez nabíjení vystřelit více než 21 ran, dlouhé palné zbraně se zásobníkem nad deset nábojů, tedy bez nabíjení schopné střílet nejméně jedenáctkrát či poloautomatické zbraně, které mohou být zkráceny pod 60 centimetrů bez toho, že by byla ohrožena jejich funkčnost.

Nizozemský ministr připomněl také budoucí označování zbraní, které zlepší jejich dohledatelnost a lepší přeshraniční informační výměnu. Údaje o zbrani a jejích "zásadních částech", by měly být uchovávány 20 let.

V Česku tuto věc odmítly vláda i obě komory parlamentu s poukazem na to, že teroristé své činy páchají nelegálně získanými zbraněmi, nikoli zbraněmi legálně drženými. Podle Van Der Steura se ale v nedávných teroristických útocích ukázalo, že část použitých zbraní byly právě deaktivované a původně legální střelné zbraně, které byly následně nezákonně reaktivovány.