PŘEHLEDNĚ: Referendum, které změní Británii i Evropskou unii

Londýn - Už zítra, tedy ve čtvrtek 23. června, se uskuteční refrendum, které bude mít dopad na budoucnost Británie a EU. Právě pro unii může mít případný brexit zatím těžko odhadnutelné důsledky.

Průzkumy v posledních týdnech zaznamenaly několik výkyvů na obě strany, ale nyní ukazují zcela vyrovnanou situaci, snad jen s velice těsným náskokem pro Remain, tedy pro stoupence setrvání v unii.

Na kampaň vrhla stín vražda labouristické poslankyně Jo Coxové minulý týden, která otřásla Británií. Vrcholem dosavadních debat byla středeční diskuse v aréně ve Wembley před tisícovkami diváků. Obdobné politické debaty bývají v Británii vždy poměrně živé, ale zřídkakdy se v nich účastníci obviňují ze lži. Tentokrát se však výrazy "lži" a "lhář" objevovaly během celého večera a padaly především na hlavu stoupenců brexitu.

Z nich si nejlépe vedl bývalý londýnský starosta Boris Johnson známý svými rétorickými schopnostmi, který se dočkal ovací ve stoje, když na závěr řekl, že chce, aby se čtvrtek stal "dnem nezávislosti". Pro Remain se dnes, den před referendem, vyslovil levicový bulvár Daily Mirror. Je posledním z listů, které oznámily svou podporu, když o něco větší část deníků podpořila brexit.

Psali jsme: Cameron udělal chybu. Za referendem o brexitu stojí ještě něco jiného, říká profesor  

Remain zdůrazňuje očekávané negativní ekonomické dopady brexitu, zatímco Leave tvrdí, že druhá strana nemá recept na omezení přistěhovalectví, především z EU a především z postkomunistických zemí. Řada Britů je pro brexit, protože jsou přesvědčeni, že jim lidé z východní Evropy berou práci, především tu hůř placenou, zatěžují veřejné služby a kvůli nim roste cena bydlení.

Pokud by ve čtvrtek zvítězil brexit, předpokládá se, že by poměrně rychle musel odstoupit premiér Cameron, který celé referendum kvůli sporům ve vlastní straně vyhlásil. Cameron dnes v rozhlase řekl, že to nemá v úmyslu. Všeobecně se ale předpokládá, že by se dlouho neudržel, i když by asi neodstoupil hned, aby dál neoslabil trhy a kurz libry. Pokud by Británie v EU zůstala, ale s jen velmi těsným výsledkem, byla by jeho pozice také vratká. Za takových okolností ho budou euroskeptičtí toryové tlačit k dalším požadavkům na Brusel, řekl ČTK britský politolog Simon Hix.

Referendum očekává se zatajeným dechem i "Brusel", tedy ostatní členské země a unijní instituce. Unie prochází těžkým obdobím i bez brexitu a odchod Británie by mohl hrozit její postupnou dezintegrací. Ale ani pro Británii by nebyl brexit bez rizika, protože by mohlo opět usilovat o samostatnost Skotsko. Otázkou také je, zda by vznikla hranice mezi Severním Irskem a Irskou republikou a zda by to neohrozilo křehký klid v Ulsteru.

Jak se bude hlasovat

Ve čtvrtek bude více než 41.000 volebních místností otevřeno od 08:00 do 23:00 SELČ a vydat se do nich může 46,5 milionu voličů. Tentokrát nejsou připraveny průzkumy u volebních místností a bude se čekat na postupné vyhlašování výsledků z 382 volebních středisek.

První by se měly objevovat v pátek po 02:00 SELČ a jasno by mělo být o tři či čtyři hodiny později. Šéfka volební komise Jenny Watsonová dnes řekla, že výsledek by měl být vyhlášen "v pátek zhruba o snídani".

Započítávat se budou pouze lístky s jasně zakřížkovaným políčkem "zůstat" nebo "odejít". Všechno ostatní - například víc než jeden křížek, křížek mimo rámeček nebo nevyplněný hlasovací lístek - se počítat nebude. Vítězí volba s větším počtem platných hlasovacích lístků.

Psali jsme: Británie odpočítává hodiny do referenda EU, Khan a Johnson se střetli v debatě +VIDEO  

Hlasovat mohou občané Británie, Irska a Společenství starší 18 let, kteří mají trvalé bydliště v Británii, a rovněž britští občané žijící v zahraničí, kteří se v posledních 15 letech nacházejí ve volebních registrech Velké Británie. Na rozdíl od parlamentních voleb mají v tomto případě volební právo i občané Gibraltaru.

Systém hlasování je podobný jako u parlamentních voleb. Registrovaným voličům se zašlou příslušné informace s adresami volebních místností. V den voleb obdrží na těchto místech lístek s otázkou referenda, potom odejdou za plentu, tužkou vyznačí na papíře svoji volbu a vhodí lístek do urny. Pro ty, kteří budou v daný den v zahraničí, třeba na dovolené, existuje i možnost hlasovat korespondenčně.

Přehled argumentů v hlavních tématech:

Náklady na členství:

odejít - Hrubé náklady na členství činí 350 milionů liber týdně, které budou při odchodu k dispozici pro jiné účely.

zůstat - Ekonomické výhody členství vysoce převáží náklady, jiné země přispívají do unie v přepočtu na osobu více, než Británie, v případě brexitu bude Británie stejně muset přispívat do EU, aby si udržela přístup na jednotný evropský trh.

Imigrace:

odejít - Jako člen EU nemůže Británie regulovat imigraci. Velký počet imigrantů zatěžuje veřejné služby. Vysoká imigrace má vliv na snížení mezd britských pracujících.

zůstat - Imigranti z EU odvádí na daních více, než dostávají na příspěvcích. Podle Cameronovy dohody s EU budou příspěvky v prvních čtyřech letech omezeny. I když Británie nebude v EU, bude muset akceptovat volný pohyb osob kvůli přístupu na jednotný evropský trh. Imigrace je dobrá pro ekonomiku.

Vzdělání a výzkum:

odejít - EU financuje pouhá tři procenta nákladů na vzdělání a výzkum v zemi. Británie bude moci investovat do vzdělání peníze z ušetřených poplatků za členství. Británie si stanoví vlastní imigrační politiku, která upřednostní vědce a absolventy.

zůstat - Britské univerzity dostávají z EU miliony liber na financování výzkumných projektů, mnoho špičkových vědců v Británii sem přišlo odjinud z Evropy s pomocí evropských grantů, program Erasmus umožňuje britským studentům studium v zahraničí.

Psali jsme: Zoufalý Brusel jde na porážku? Modlete se a čekejte  

Diplomacie a obrana:

odejít - Členství v NATO a Bezpečnostní radě OSN jsou pro britskou obranu důležitější než EU. EU zasahuje svými obrannými opatřeními do britských záležitostí a chce zřídit vlastní armádu. Británie by měla na světové scéně větší vliv jako zcela nezávislá země.

zůstat - Británie potřebuje zůstat v EU, aby se mohla podílet na velkých rozhodnutích, nikoliv zůstat stranou. Odchod z Británie by oslabil její vliv na světové scéně. Úsilí v rámci EU o společné zvládání hrozeb napomáhá bezpečnější Británii.

Obchod a ekonomika:

odejít - Britské firmy budou zbaveny břemena evropských regulací. Obchod se zeměmi EU bude pokračovat, protože Británie z nich více dováží než do nich vyváží. Británie si bude moci vyjednat vlastní smlouvy s jednotlivými státy.

zůstat - Brexit způsobí ekonomický šok a zpomalí růst. V podílu vývozu je Británie závislejší na zbytku EU, než je EU na ní. Británie bude muset stejně aplikovat pravidla EU, aby si udržela přístup na jednotný evropský trh.

Do kampaní se zapojili nejen britští i světoví politici, ale i celebrity

Pro brexit: Steve Hilton, poradce premiéra Davida Camerona: "Británie by měla opustit EU, protože členství v tomto bloku dusí inovace, volnou soutěž i demokracii." Michael Caine, herec: "Pokud nedojde k výrazným změnám ve fungování unie, tak bychom měli vystoupit. Nemohou vám diktovat tisíce anonymních úředníků."

Marine Le Penová, šéfka francouzské krajně pravicové Národní fronty: "Odchod Británie z Evropské unie by ukázal, že je možné žít i mimo unii. Chci, aby každý člověk mohl říct, co si o tom myslí. Doufám, že i Francouzi budou brzy mít stejnou možnost." Nigel Farage, šéf Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP): "Odchod z Evropské unie je jediný způsob, jak získat zpět národní sebevědomí."

Zdroj: YouTube

Proti brexitu: David Cameron, premiér: "V reformované EU bude Velká Británie bezpečnější, silnější a bude se jí lépe dařit." Jeremy Corbyn, šéf opoziční Labouristické strany: "Labouristická strana je přesvědčena, že EU představuje životně důležitý rámec pro evropský obchod a také pro spolupráci ve 21. století. Hlasování pro setrvání v unii je v nejlepším zájmu Britů."

Jean-Claude Juncker, předseda Evropské komise: "Odchod Británie z Evropské unie by měl závažné dopady na další spolupráci mezi unijními státy."

Barack Obama, americký prezident: "Spolupráce - od sdílení informací tajných služeb a boje s terorismem až po dohody umožňující ekonomický růst a tvorbu pracovních míst - bude efektivnější, pokud bude probíhat napříč celou Evropou. V dnešní době musí přátelé a spojenci držet při sobě. Setrvání Británie v unii je v hlubokém zájmu USA."

Jeremy Clarkson, moderátor: "Nebylo by lepší zůstat a pokusit se, aby ta zatracená věc pořádně fungovala? Aby vznikly Spojené státy evropské, které budou fungovat stejně jako Spojené státy americké? S jednou armádou, s jednou měnou a spojené pod stejnými hodnotami?" Stephen Hawking, vědec: "Brexit by byl pro britskou vědu pohromou."

Dva bývalí šéfové britských tajných služeb: "Britské hlasování pro odchod z EU by mohlo učinit Británii zranitelnější vůči teroristickým útokům a také destabilizovat evropský kontinent." Výzvu Britům, aby zůstali v EU, adresovalo i třicet českých osobností včetně fotbalisty Petra Čecha, modelky Evy Herzigové nebo sportovkyně Věry Čáslavské.

Související

Brexit

Británie poprvé přiznala, že do hlasování o brexitu zasahovalo Rusko

Britský premiér Andy Burnham coby první vysoce postavený politik poprvé otevřeně prohlásil, že ruská rozvědka prokazatelně zasahovala do průběhu referenda o setrvání v Evropské unii v roce 2016. Toto vyjádření představuje významný posun v oficiálním postoji britské vlády k této kontroverzní historické události. Předseda vlády uvedl, že na tuto otázku obdržel jednoznačnou odpověď bezprostředně po svém nástupu do úřadu v Downing Street.
Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

Více souvisejících

Brexit ,  Velká Británie

Aktuálně se děje

před 41 minutami

Luiz Inácio Lula da Silva

Prezidentské volby v Brazílii vyhrál počtvrté Lula da Silva. Poražený Bolsonaro chce anulovat výsledky

Luiz Inácio Lula da Silva dosáhl dramatického volebního obratu a porazil svého krajně pravicového soupeře Flávia Bolsonara, čímž si zajistil historické čtvrté prezidentské období v čele Brazílie. Po sečtení sta procent odevzdaných hlasů získal osmdesátiletý levicový politik o 4,4 milionu hlasů více než jeho soupeř, přičemž obdržel 51,79 procenta hlasů oproti 48,21 procenta pro pětačtyřicetiletého rivala. Toto historické vítězství představuje poprvé od návratu demokracie v osmdesátých letech dvacátého století situaci, kdy kandidát, který skončil v prvním kole na druhém místě, vyhrál druhé kolo voleb. Výsledek vyvolal vlnu radosti v ulicích São Paula, kde prezident sledoval sčítání hlasů.

před 2 hodinami

Počasí

Počasí: Státní svátek a podzimní prázdniny překazí déšť

Českou republiku čeká v průběhu státního svátku, podzimních prázdnin a víkendu proměnlivé podzimní počasí, které přinese oblačnou oblohu, občasné přeháňky a pozvolné ochlazování. Předpověď ČHMÚ naznačuje pozvolný nástup chladnějších a vlhčích dnů.  

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadová se nečekaně vrátila do Venezuely. Trump neskrývá překvapení

Venezuelská opoziční vůdkyně a laureátka Nobelovy ceny María Corina Machadová se po více než deseti měsících v exilu nečekaně vrátila do své vlasti. Její přílet přichází v době, kdy se politická situace v jihoamerické zemi od základů proměnila pod vlivem Spojených států. Svůj návrat oznámila prostřednictvím sociálních sítí krátce poté, co ji na místě přivítali nadšení příznivci.

včera

Luiz Inácio Lula da Silva

Bolsonaro, nebo da Silva? V Brazílii probíhají ostře sledované prezidentské volby

V Brazílii dnes probíhá druhé kolo napjatých a polarizujících prezidentských voleb, v němž proti sobě stojí současný levicový prezident Luiz Inácio Lula da Silva a kandidát krajní pravice Flavio Bolsonaro. Hlasování rozhodne nejen o tom, zda úřadující hlava státu získá již čtvrtý mandát, ale také o budoucím směřování latinskoamerické velmoci a jejích vzájemných vztazích se Spojenými státy.

včera

Demonstrace Milionu chvilek na podporu veřejnoprávních médií Prohlédněte si galerii

"To jste přehnali, ruce pryč." Přeplněné Staroměstské náměstí odsoudilo rušení televizních poplatků, příště bude Letná

Tisíce lidí zaplnily v neděli odpoledne pražské Staroměstské náměstí, aby na svolané demonstraci spolku Milion chvilek pro demokracii vyjádřily ostrý nesouhlas s vládním záměrem zrušit televizní a rozhlasové poplatky. Akce s názvem Ruce pryč od médií veřejné služby reagovala na nedávné noční a ranní projednávání vládního návrhu ve Sněmovně.

včera

Lenka Bradáčová

Děti se stále častěji přesouvají k závažným násilným činům, tvrdí Bradáčová. Trestní odpovědnost chce snížit

V nedělním diskusním pořadu České televize se přední političtí představitelé a odborníci sešli k debatě palčivém tématu dětské kriminality. Pozvání do studia přijali ministr spravedlnosti Jeroným Tejc, exministryně spravedlnosti Eva Decroix, předsedkyně ústavně-právního výboru Renata Vesecká a bývalý prezident Soudcovské unie Libor Vávra.

včera

Demonstrace Milionu chvilek na podporu veřejnoprávních médií

V Praze se demonstruje proti záměru vládní koalice zrušit koncesionářské poplatky

Na pražském Staroměstském náměstí odstartovala v neděli odpoledne protestní demonstrace proti záměru vládní koalice zrušit koncesionářské poplatky. Shromáždění svolal spolek Milion chvilek pro demokracii na šestnáctou hodinu odpolední. Akce reaguje na rychlé projednávání sporného vládního návrhu v Poslanecké sněmovně a lidé už před začátkem náměstí prakticky zaplnili.

včera

Wes Streeting

"Na válku musíme být nachystaní do 1000 dní." Británie radí lidem, jak se připravit

Britský ministr obrany Wes Streeting varoval, že Velká Británie musí být připravena na případnou válku během následujícího tisíce dnů. Podle jeho vyjádření by nepřátelské státy mohly mít do roku 2030 dostatečnou vojenskou sílu a válečnou ekonomiku k útoku. Tato slova zazněla v rámci vládní kampaně zaměřené na posílení národní odolnosti.

včera

Předseda SPD Tomio Okamura

Fiala v televizi varoval před ohrožením demokracie. Občané jsou zrušením poplatků nadšení, oponoval Okamura

Předseda Sněmovny Tomio Okamura a expremiér Petr Fiala se v nedělním pořadu Partie na CNN Prima NEWS ostře střetli kvůli kontroverznímu zrušení koncesionářských poplatků. Vládní koalice dokázala tento návrh nečekaně protlačit do druhého čtení během mimořádného nočního a sobotního jednání parlamentu. Opozice tento postup okamžitě odsoudila a označila jej za vážné ohrožení demokratických principů v zemi.

včera

Nepokoje ve Francii

Statisíce demonstrantů, téměř tisíc zatčených. Francie zažila další noc plnou nepokojů

Během soboty bylo po celé Francii zadrženo téměř tisíc lidí, když se do ulic velkých měst vrátila vlna protestů zaměřených na ekonomické nespokojenosti. Podle vyjádření ministerstva vnitra se demonstrací zúčastnilo přes 410 000 občanů, přičemž jen v samotné metropoli protestovalo zhruba 110 000 lidí. Účastníci akcí požadovali větší investice do vzdělávacího systému, lepší příležitosti pro mladé pracovníky a účinná řešení rostoucích životních nákladů.

včera

včera

Velvyslanectví USA

Spojené státy potají urychleně stahují diplomaty z Blízkého východu

Spojené státy urychleně stahují část svých diplomatů a jejich rodinné příslušníky z řady zemí Blízkého východu. Důvodem pro tento krok jsou varovné zpravodajské informace, podle nichž Írán výrazně zvýšil snahy o útoky na americký personál. Bezpečnostní situace v regionu se tak opět prudce zhoršuje, upozorňuje server CNN.

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Americká předvolební kampaň se vyostřuje. Politici se uchylují k osobním útokům

Americká předvolební kampaň před nadcházejícími kongresovými volbami v roce 2026 nabírá na obzvláště ostré a kontroverzní obrátky, přičemž nejtvrdší útoky a netradiční metody jsou k vidění především na straně Republikánské strany. Podle politických analytiků webu CNN se politický boj čím dál častěji uchyluje k osobním útokům, otevíráním citlivých rodinných témat a šířením sporných tvrzení namísto věcné debaty o politických programech.

včera

Ilustrační foto

V noci začal v Evropě platit zimní čas

V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.

včera

24. října 2026 22:15

StarDance

Ve StarDance skončila kaskadérka Hana Dvorská

Sobotní večer ve znamení oblíbené taneční show StarDance přinesl vedle pohádkových motivů také nečekaně otevřený úvod, který reagoval na aktuální politické dění v zemi. Moderátor Marek Eben hned v úvodu přímého přenosu okomentoval noční události ve Sněmovně týkající se změn financování veřejnoprávních médií a s nadsázkou uvedl, že dobro nakonec zvítězí a všechny zlé si vezme čert. 

24. října 2026 20:58

Radoslaw Sikorski na summitu NATO

Sikorski zkritizoval Muska za míchání do politiky. Poslal ho na Mars

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski ostře kritizoval amerického podnikatele Elona Muska kvůli omezením satelitního systému Starlink na Ukrajině a vyjádřil naději, že miliardář jednoho dne odletí na Mars. Během pátečního vystoupení na konferenci v Lodži varoval před nebezpečím míchání byznysu do mezinárodní politiky.

24. října 2026 19:45

Nepokoje ve Francii

V ulicích Francie jsou statisíce lidí, policie nasadila slzný plyn. Demonstruje se i v dalších evropských zemích

Francouzské hlavní město zažívá další vlnu masových demonstrací proti rostoucím životním nákladům, když se tisíce lidí vydaly na pochod po vyhrazené trase z Porte d’Italie do Porte de Vincennes. Akce přilákala širokou škálu protestujících od studentů až po rodiny s dětmi a seniory, přičemž metra směřující do třináctého obvodu byla zcela zaplněna. Podle odhadů tamních médií je v ulicích po celé zemi zhruba 800 tisíc lidí.

24. října 2026 18:28

Demonstrace na podporu veřejnoprávních médií v Brně

Po celém Česku se protestovalo proti změnám financování ČT. Kalousek a další nechtějí ze svých daní platit Okamuru

V České republice od sobotního poledne naplno propukly protesty organizované spolkem Milion chvilek pro demokracii, které reagují na kontroverzní vládní změny financování České televize a Českého rozhlasu schválené během nočního jednání Sněmovny. Demonstrace, jejichž symbolem se staly papírové večerníčkovské čepice, začaly v Liberci či Hradci Králové a postupně se rozšiřují do dalších měst včetně Brna, kde se sešly tisíce lidí, přičemž vše vyvrcholí nedělním shromážděním na pražském Staroměstském náměstí.

24. října 2026 17:17

Babiš přirovnal protesty před Sněmovnou k útoku na Kapitol. Pavel vyzval ke zklidnění emocí

Politická krize v Česku kvůli budoucnosti veřejnoprávních médií nabrala na obrátkách, když Poslanecká sněmovna po bouřlivém a nečekaném nočním jednání posunula do druhého čtení vládní návrh na úplné zrušení koncesionářských poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas. K situaci se dnes vyjádřil jak premiér Andrej Babiš, tak prezident Petr Pavel.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy