Kampuschová utekla před 10 lety únosci, v domě teď zase žije

2. března 1998 odešla desetiletá Natascha Kampuschová z bytu svých rodičů ve vídeňské čtvrti Donaustadt a pěšky zamířila do školy. Ze zaparkované dodávky u chodníku vyskočil z auta neznámý muž a školačku vtáhl dovnitř. Únos zahlédla dvanáctiletá dívka.

Policie okamžitě začala prověřovat majitele bílých dodávek. Poprvé se setkala s jménem 36letého nezaměstnaného technika Wolfganga Priklopila. I jeho mercedes vyšetřovatelé prohlédli, ale nenašli nic podezřelého.

Kampuschovou únosce věznil v tajné místnosti pod garáží rodinného domku ve vesničce Strasshof nedaleko Vídně. Z vybavení jejího vězení bylo zřejmé, že se na akci dlouho dopředu připravoval.

V místnosti o zhruba šesti metrech čtverečních byla postel, stolek, záchod, umyvadlo a dokonce i malá televize. Vchod uzavíraly zvukotěsné trezorové dveře, které byly zvenku pečlivě maskované.

Do úkrytu ji chodil navštěvovat. Postupem času začal dívce důvěřovat a pouštěl ji do svého domu, na zahradu a dokonce ji někdy bral na nákupy. Podle některých psychologů postihl Kampuschovou takzvaný stockholmský syndrom, tedy stav, kdy po dlouhém zajetí vznikne mezi obětí a únoscem emocionální pouto.

23. srpna 2006 čistila unesená dívka na zahradě domu vnitřek Priklopilova auta. V jednu chvíli mu zazvonil v kapse mobil. Kvůli hluku vysavače muž poodešel stranou. V té chvíli Kampuschová utekla k sousedům, kteří zalarmovali policii. Priklopil pak spáchal sebevraždu skokem pod vlak.

Kampuschová později napsala autobiografickou knihu s názvem 3096, který odkazoval na počet dnů jejího věznění. Stejný název nese i film, který měl premiéru v únoru 2013. I když vydělala miliony, následky jejího únosu jí to nevynahradí. V zajetí často hladověla, mlátil ji a sloužila mu jako sexuální otrokyně.

Kampuschová žije přechodně v domě, ve kterém ji muž věznil. Dostala ho od jeho rodiny jako odškodné. I když je na svobodě deset let, pořád se necítí svá v některých společenských situacích. Nemohla studovat, protože nesnesla u sebe velký počet lidí najednou. Přítomnost spolužáků označila za "hororovou." Byla zvyklá na přítomnost jen svého únosce.

Odřízla se od sociálních sítí a je uzavřená. Dříve snila o tom, že bude mít děti, ale od toho údajně upustila. Psychiatrové tvrdí, že se nedokáže odtrhnout od minulosti. Neřídí ani auto, protože se v něm necítí dobře. "Mohlo by mě odvést pryč," řekla médiím.