Na bělorusko-polské hranicemi táboří asi 200 uprchlíků z Čečenska

Polsko se ale zdráhá. Situace poutá pozornost médií. „Prosíme jen o jedno: ať nás Poláci pustí, anebo ať uzavřou hranice," řekl novinářům jeden z uprchlíků podle polské televize TVN 24.

Čečenci se snaží polské úřady přesvědčit, že nejsou ekonomickými migranty, ale prchají před pronásledováním ve vlasti. Polští pohraničníci jim ale vstup do Polska neumožňují, poukazují, že nemají víza.

Taková argument se však Čečencům nelíbí. „Ale jak může uprchlík dostat víza? Čečencům se víza nedávají!" rozčiluje se jeden z nich. Další si stěžují, že je Poláci považují za teroristy. „Ani neposlouchají, co se jim říká. Vysvětlujeme jim, proč odjíždíme z Ruska, ale neposlouchají nás," stěžoval si další.

Uprchlíkům se snaží pomáhat i aktivisté. „Někteří se už dvacetkrát pokusili vjet do Polska a podat si tam žádost o azyl, polské úřady je ale vracejí zpět," varoval běloruský aktivista.

„Pohraniční stráž velice pečlivě prověřuje každou osobu. Východní hranice Polska je současně hranicí schengenského prostoru, a proto je zajištění bezpečnosti tak důležité," zdůraznila mluvčí polské pohraniční stráže.

Rafal Kostrzyński z Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) naopak zdůraznil, že mezinárodní právo i polské zákony stanoví, že lidé usilující o mezinárodní ochranu mají mít možnost požádat o azyl i v případě, že na hranice dorazí bez požadovaných dokladů. Na úřad ale „denně telefonují cizinci z hranice, že nemohou podat žádost o azyl." řekl.

Média také nedávno upozornila, že Němci častěji vracejí do Polska uprchlíky z třetích zemí, které dříve nechávali být. Berlín za první pololetí vrátil Varšavě na 4000 migrantů, tedy stejně jako za celý loňský rok. Většinou jde právě o lidi čečenského původu.