EU v roce 2025? Vyberte si, jak bude vypadat

Velká Británie odchází z Evropské unie a v dalších státech se ozývají podobné touhy. Země místo zavádění eura hovoří o jeho rušení. A odborníci žádají reformu Unie. Bílá kniha rozvoje proto obsahuje pět možností, kterými by se mohla Evropská unie ubírat.

Pět scénářů má podle serveru své vlastní názvy: Pokračujeme, Nic než jednotný trh, Kdo chce víc, dělá víc, Dělat méně, ale efektivněji a Dělat více společně. 

Pokračujeme - První scénář počítá s malými změnami fungování Unie. Staví na prohloubení jednotného trhu, na vojenské spolupráci a na jednotném vystupování v zahraniční politice. Klíčové pravomoci by ale zůstaly v rukou členských států.

Nic než jednotný trh - Druhá možnost klade důraz na na společný evropský trh. Omezila by ale schopnost Unie jako celku a vystavila by euro určitým rizikům. Podle serveru se ale eurokomisaři obávají, že by tato varianta vrátila hraniční kontroly, samostatnou zahraniční politiku členských států a složitější spolupráci.

Kdo chce víc, dělá víc - Podle serveru je tato možnost de facto Unií založenou na koalici ochotných států v konkrétních oblastech. Země by se vrátily k rozdílným občanským právům a nepodařilo by se vybudovat jednotnou měnu napříč všemi státy. Přesto by zůstala zachována spolupráce v oblasti obrany a obchodu.

Dělat méně, ale efektivněji - Další možností je zúžení počtu oblastí, kterým se EU věnuje, ale přísnější dohled nad nimi. Důrazně by se dbalo například na funkční pohraniční a pobřežní stráž, jednotnou zahraniční politiku nebo vytvoření Evropské obranné unie. Členské státy by se ale musely dohodnout, ve kterých oblastech chtějí onu hlubší integraci. 

Dělat více společně - Poslední scénář staví na hlubší spolupráci v řadě oblastí. Prakticky vzato jde podle serveru o federalizaci k federalizaci Unie, což je ideálním řešením pro eurozónu, EU by ale měla pravomoc mluvit za všechny členy v obchodní a zahraniční politice. Navíc by se posílila úloha unijních instituci, což by mohlo popudit část společnosti.

Sám Juncker se přiklání ke třetí možnosti, tedy koalici ochotných států. Přiznal, že se na řadě důležitých rozhodnutí nemusí všechny členské země shodnout a najít v nich společnou řeč, pro každou zemi je navíc jiné téma různě důležité. Tato varianta by tak alespoň částečně členským státům uvolnila ruce.