V Římě začíná summit lídrů sedmadvacítky. EU chce ukázat jednotu bloku

"Evropa je naší společnou budoucností," stojí v návrhu prohlášení, které by dnes měli šéfové států a vlád v Římě podepsat.

Dnešní schůzka je připomínkou šesti desetiletí, která uplynula od chvíle, kdy tehdejší západní Německo, Francie, Itálie, Nizozemsko, Belgie a Lucembursko podepsaly v Palazzo dei Conservatori takzvané římské smlouvy, tedy dohody o vytvoření Evropského hospodářského společenství (EHS) a Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom).

V roce 1957, jak v pátek večer připomněl prezidentům a premiérům papež František, byly evropské země po hrůzách druhé světové války odhodlány strhnout bariéry a začít intenzivně spolupracovat.

Často opakované heslo o "stále těsnější unii" však o šest desítek let později v situaci nadcházejícího brexitu a sílící skepse evropské veřejnosti vůči stávající podobě unijního projektu nahrazují úvahy o vícerychlostní Evropě, tedy různé rychlosti spolupráce unijních zemí.

Východoevropské státy - včetně České republiky - se k podobné možnosti stavějí skepticky v obavách, že důsledkem by bylo jejich vyloučení z některých důležitých rozhodování.

Zmiňují ji naopak politici západoevropských, "původních" unijních zemí. Například zástupci trojice států Beneluxu, tedy Belgie, Nizozemska a Lucemburska. Jejich premiéři na posledním řádném unijním summitu pozvali k jednání o budoucnosti EU do Nizozemska své partnery z visegrádské skupiny, tedy šéfy vlád Polska, Maďarska, Slovenska a České republiky.

Diplomaté ovšem připomínají, že už nyní jsou mezi zeměmi EU rozdíly - některé platí eurem a jiné ne, některé jsou částí schengenského prostoru a jiné nikoliv, některé mají dojednané různé výjimky a jiné spolu úžeji spolupracují v konkrétních oblastech.

Kompromisní verze textu deklarace, kterou by měli už brzy všichni státníci přítomní v Římě podepsat, zmiňuje, že mohou stejným směrem postupovat v případě potřeby různým tempem a s různou intenzitou s tím, že k vyššímu stupni integrace bude možné se přidat i později.

"My jsme velmi bojovali o konkrétní formulace v prohlášení, abychom nepřipustili, že by toto prohlášení mohlo být interpretováno jako souhlas s vícerychlostní Evropou. My ho takto nevnímáme, vnímat ho takto nebudeme," řekl novinářům k tématu český premiér Bohuslav Sobotka. V zájmu České republiky je podle něj Evropa jednotná a soudržná. V důležitých oblastech, jako je fungování společného evropského trhu či bezpečnost, by podle něj mělo rozdílů ubývat a EU by v nich měla být schopna spolupracovat na základě vzájemné shody států.

Přesto i český premiér připouští, že diskuse o různých rychlostech integrace v EU nyní přítomna je a stejně tomu bude i v dalších měsících a letech. Česká republika si bude moci vybrat, v jakých oblastech posílené spolupráce mezi členskými zeměmi bude chtít být účastna.

Římskou deklaraci by dnes měli podepsat všichni přítomní šéfové států a vlád unijních zemí přesto, že polská premiérka Beata Szydlová nebo řecký ministerský předseda Alexis Tsipras do poslední chvíle dávali najevo, že text málo zohledňuje jejich národní potřeby.

V Římě panují v souvislosti se schůzkou přísná bezpečnostní opatření, v ulicích jsou tisíce vojáků a policistů. Široká bezpečnostní zóna v centru zasahuje do oblastí, které jsou obvykle zaplněny turisty. Místní lidé se dnes centru vyhýbají, uzavřeny jsou některé stanice metra. V souvislosti se schůzkou očekává italská metropole několik demonstrací a protestů.