Štrasburk - Evropský parlament dnes v úvodu svého plenárního zasedání mimořádně zařadil do programu diskusi o násilnostech provázejících nedělní kontroverzní referendum o nezávislosti v Katalánsku; poslanci se tomuto bodu budou věnovat ve středu.
Čeští europoslanci oslovení se v názoru na události v severošpanělském autonomním regionu neshodují: část hovoří o tom, že násilí jen podpoří separatisty, další připisují odpovědnost za vyhrocení situace katalánské vládě.
„Prvně bych chtěl jednoznačně odsoudit postup katalánské vlády, které se rozhodla přes soudní zákaz uspořádat referendum, a tím de facto vyeskalovat celou situaci. Nedodržením zákazu u mě ztratila katalánská vláda jakoukoliv legitimitu, protože namísto vyjednávání se španělskou vládou zvolila opět nátlak, který bude mít za následek odmítnutí jakékoliv samostatnosti Katalánska," uvedl lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).
Podobně to vidí i Michaela Šojdrová (KDU-ČSL). „Pochopitelně hlavní odpovědnost je na katalánské regionální vládě, která referendum vyhlásila, i když věděla, že není legální," uvedla, ale zároveň poznamenala, že v demokratické společnosti je třeba jiných prostředků a dialogu než policejní zásahy. „Vyzývám vlády v Madridu i v Barceloně, aby jednaly a našly k sobě cestu," dodala.
Počínání španělské policie je podle Zdechovského potřeba rozhodně prověřit. V této souvislosti poslanec varoval před hodnocením pouze na základě fotografií a videí, neboť je nutné vidět situaci v celém kontextu.
S postupem španělské vlády nesouhlasí europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD). „Zásah centrální španělské vlády během nedělního referenda v Katalánsku považuji za hrubou politickou chybu, nepřijatelnou z lidského hlediska," sdělila. Obává, že zásah ještě více emočně vyhrotí katalánskou otázku a přispěje k prohloubení nedůvěry.
Související
Pod svícnem je největší tma. Katalánský lídr se nečekaně ukázal v Barceloně a znovu zmizel
Volby v Katalánsku: Stoupenci nezávislosti ztrácejí většinu v parlamentu
Katalánsko , referendum , Španělsko , Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) , Michaela Šojdrová , Olga Sehnalová (ČSSD)
Aktuálně se děje
před 35 minutami
Sněmovna schválila kontroverzní reformu volebního systému, kterou prosadila vláda Meloniové
před 1 hodinou
Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová
před 2 hodinami
Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí
před 2 hodinami
Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.
před 3 hodinami
Francie vyzvala Británii k návratu do EU
před 4 hodinami
Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes
před 5 hodinami
Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů
před 6 hodinami
WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně
před 7 hodinami
V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci
před 8 hodinami
Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů
před 9 hodinami
Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města
před 10 hodinami
Víkendové počasí už bude typicky říjnové, naznačuje předpověď
včera
Popáleniny třetího stupně. Pro muže z obce na Opavsku letěl vrtulník
včera
Česko hostí konferenci Interpolu. Metnar zmínil důležitost mezinárodní spolupráce
včera
Trump hodlá zavolat Putinovi. Američané chtějí více informací o záhadné nemoci
včera
Smrt muže ve Dvoře Králové nad Labem. Kauzu si převzali kriminalisté
včera
Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce
včera
Čtyři projevy čtvrteční změny počasí. Minimálně jeden je potenciálně překvapivý
včera
Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života
včera
Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství
Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.
Zdroj: Libor Novák