Volby v Katalánsku: Stoupenci nezávislosti ztrácejí většinu v parlamentu

Podle téměř kompletního sečtení hlasovacích lístků v nedělních volbách v severovýchodním Katalánsku je pravděpodobné, že separatistické strany přijdou o moc, kterou si udržovaly deset let. Nejvíce hlasů se očekává v prounijní Socialistické straně.

Strany podporující nezávislost, včetně strany Spolu s Carlesem Puigdemontem, získaly dohromady 61 křesel, což je méně než klíčových 68 křesel potřebných pro většinu v parlamentu. Píše The Guardian.

Socialisté pod vedením Salvadora Illi, bývalého ministra zdravotnictví, směřovali k zisku 42 křesel, zatímco v roce 2021 měli pouze 33 křesel. I přes tento nárůst budou muset socialisté získat podporu od ostatních stran, aby mohli Illu jmenovat premiérem. Jednání o sestavení vlády budou klíčová v nadcházejících dnech či týdnech.

Illův vzestup by měl být povzbudivým signálem pro premiéra Pedra Sáncheze a socialisty před nadcházejícími volbami do Evropského parlamentu příští měsíc.

Prezident Katalánska, Pere Aragonès z ERC, vyhlásil předčasné volby v březnu poté, co opoziční strany zamítly rozpočet navržený jeho menšinovou vládou.

Aragonèsova strana ERC vládla v koalici s Junts, kterou vedl bývalý prezident Katalánska, Puigdemont, až do jejich neshod, kvůli nimž Puigdemont v říjnu 2022 opustil vládu.

Nedělní hlasování přišlo šest a půl roku po jednostranném referendu Puigdemonta o nezávislost Katalánska, což vyvolalo největší politickou krizi ve Španělsku za desetiletí, následovanou jednostranným vyhlášením nezávislosti.

Konzervativní španělská vláda tehdy zasáhla tisíci policisty, aby zabránila hlasování, často násilím. Následně Puigdemonta a jeho kabinet odvolala, rozpustila katalánský parlament a převzala přímou kontrolu nad regionem. Puigdemont utekl ze Španělska, aby se vyhnul zatčení, zatímco další přední představitelé hnutí za nezávislost čelili soudu a vězení.

Od nástupu Sáncheze do funkce premiéra v roce 2018 se situace uklidnila. Sánchez před téměř třemi lety prominul devět lídrů nezávislosti za jejich účast na neúspěšném pokusu o odtržení, a to s cílem nastolit novou éru dialogu a porozumění. I když byly tyto milosti kontroverzní, nebyly tak kontroverzní jako zákon o amnestii, který Sánchez představil v dubnu s cílem získat podporu stran ERC a Junts, a tak zajistit svůj návrat do úřadu po loňských neúspěšných volbách.

Tento zákon, jehož hlavním adresátem je Puigdemont, se týká asi 400 lidí zapojených do symbolického referenda o nezávislosti v listopadu 2014 a následného průzkumu o tři roky později.

Průzkumy neustále ukazují na vítězství strany PSC. Illa uznal, že někteří lidé stále nevěří v amnestii, kterou Lidová strana a další kritizovali jako cynický politický tah Sáncheze, ale řekl, že tento krok a další smířlivá gesta výrazně snížily napětí.

Obvinil strany ERC a Junts, že jsou příliš zaměřeny na otázku nezávislosti, místo aby se zaměřily na zlepšení veřejných služeb v Katalánsku nebo připravily region na nedostatek vody za poslední tři roky.

V rozhovoru pro Guardian v pátek Illa řekl, že vláda pod vedením PSC umožní Katalánsku překonat to, co nazval ztracenou dekádou vlády ERC a Junts.

„Tyto volby by mohly – a měly by – otevřít novou éru v Katalánsku, kterou bych definoval dvěma slovy: ‚sjednotit‘ a ‚sloužit‘,“ řekl. „Když s lidmi mluvíte o tom, na čem jim záleží, mluví o suchu, o vzdělání – které bylo v Katalánsku vždy vynikající, ale nyní zaostává za zbytkem Španělska – o infrastruktuře, o bezpečnosti, o zdravotní péči.“

Puigdemont naznačil, že jeho strana může přehodnotit podporu Sáncheze, pokud se jí nebude líbit složení vlády vedené PSC. Během posledního shromáždění v pátek vyzval své příznivce, aby hlasovali s odhodláním a vyjádřili svůj názor na politickou scénu. Aragonès rovněž apeloval na voliče, aby podpořili republikánské hlasy, zdůrazňujíc důležitost boje za nezávislost, sociální spravedlnost a protikorupční postoje. Nedávné průzkumy naznačují, že podpora nezávislosti Katalánska mírně klesá, s většinou respondentů vyjadřujících nesouhlas s odtrhnutím od Španělska.

Související

Prezident Trump

Trump navrhl vyloučení Španělska z NATO

Americký prezident Donald Trump během čtvrtečního setkání v Bílém domě s finským protějškem Alexanderem Stubbem navrhl, že by Španělsko mělo být „vyhozeno“ z NATO. Setkání, které mělo primárně sloužit jako předehra k prodeji amerických ledoborců Finsku, se rychle stočilo k diskusi o obranné alianci. Trump se tak snažil oživit svůj měsíce trvající spor s iberskou zemí ohledně výdajů na obranu.

Více souvisejících

Španělsko Katalánsko Pere Aragonès

Aktuálně se děje

před 15 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 9 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy