Podle téměř kompletního sečtení hlasovacích lístků v nedělních volbách v severovýchodním Katalánsku je pravděpodobné, že separatistické strany přijdou o moc, kterou si udržovaly deset let. Nejvíce hlasů se očekává v prounijní Socialistické straně.
Strany podporující nezávislost, včetně strany Spolu s Carlesem Puigdemontem, získaly dohromady 61 křesel, což je méně než klíčových 68 křesel potřebných pro většinu v parlamentu. Píše The Guardian.
Socialisté pod vedením Salvadora Illi, bývalého ministra zdravotnictví, směřovali k zisku 42 křesel, zatímco v roce 2021 měli pouze 33 křesel. I přes tento nárůst budou muset socialisté získat podporu od ostatních stran, aby mohli Illu jmenovat premiérem. Jednání o sestavení vlády budou klíčová v nadcházejících dnech či týdnech.
Illův vzestup by měl být povzbudivým signálem pro premiéra Pedra Sáncheze a socialisty před nadcházejícími volbami do Evropského parlamentu příští měsíc.
Prezident Katalánska, Pere Aragonès z ERC, vyhlásil předčasné volby v březnu poté, co opoziční strany zamítly rozpočet navržený jeho menšinovou vládou.
Aragonèsova strana ERC vládla v koalici s Junts, kterou vedl bývalý prezident Katalánska, Puigdemont, až do jejich neshod, kvůli nimž Puigdemont v říjnu 2022 opustil vládu.
Nedělní hlasování přišlo šest a půl roku po jednostranném referendu Puigdemonta o nezávislost Katalánska, což vyvolalo největší politickou krizi ve Španělsku za desetiletí, následovanou jednostranným vyhlášením nezávislosti.
Konzervativní španělská vláda tehdy zasáhla tisíci policisty, aby zabránila hlasování, často násilím. Následně Puigdemonta a jeho kabinet odvolala, rozpustila katalánský parlament a převzala přímou kontrolu nad regionem. Puigdemont utekl ze Španělska, aby se vyhnul zatčení, zatímco další přední představitelé hnutí za nezávislost čelili soudu a vězení.
Od nástupu Sáncheze do funkce premiéra v roce 2018 se situace uklidnila. Sánchez před téměř třemi lety prominul devět lídrů nezávislosti za jejich účast na neúspěšném pokusu o odtržení, a to s cílem nastolit novou éru dialogu a porozumění. I když byly tyto milosti kontroverzní, nebyly tak kontroverzní jako zákon o amnestii, který Sánchez představil v dubnu s cílem získat podporu stran ERC a Junts, a tak zajistit svůj návrat do úřadu po loňských neúspěšných volbách.
Tento zákon, jehož hlavním adresátem je Puigdemont, se týká asi 400 lidí zapojených do symbolického referenda o nezávislosti v listopadu 2014 a následného průzkumu o tři roky později.
Průzkumy neustále ukazují na vítězství strany PSC. Illa uznal, že někteří lidé stále nevěří v amnestii, kterou Lidová strana a další kritizovali jako cynický politický tah Sáncheze, ale řekl, že tento krok a další smířlivá gesta výrazně snížily napětí.
Obvinil strany ERC a Junts, že jsou příliš zaměřeny na otázku nezávislosti, místo aby se zaměřily na zlepšení veřejných služeb v Katalánsku nebo připravily region na nedostatek vody za poslední tři roky.
V rozhovoru pro Guardian v pátek Illa řekl, že vláda pod vedením PSC umožní Katalánsku překonat to, co nazval ztracenou dekádou vlády ERC a Junts.
„Tyto volby by mohly – a měly by – otevřít novou éru v Katalánsku, kterou bych definoval dvěma slovy: ‚sjednotit‘ a ‚sloužit‘,“ řekl. „Když s lidmi mluvíte o tom, na čem jim záleží, mluví o suchu, o vzdělání – které bylo v Katalánsku vždy vynikající, ale nyní zaostává za zbytkem Španělska – o infrastruktuře, o bezpečnosti, o zdravotní péči.“
Puigdemont naznačil, že jeho strana může přehodnotit podporu Sáncheze, pokud se jí nebude líbit složení vlády vedené PSC. Během posledního shromáždění v pátek vyzval své příznivce, aby hlasovali s odhodláním a vyjádřili svůj názor na politickou scénu. Aragonès rovněž apeloval na voliče, aby podpořili republikánské hlasy, zdůrazňujíc důležitost boje za nezávislost, sociální spravedlnost a protikorupční postoje. Nedávné průzkumy naznačují, že podpora nezávislosti Katalánska mírně klesá, s většinou respondentů vyjadřujících nesouhlas s odtrhnutím od Španělska.
Související
Sánchez pod palbou kritiky: Španělsko se vyhýbá obranným závazkům NATO i podpoře Ukrajiny
Trump navrhl vyloučení Španělska z NATO
Španělsko , Katalánsko , Pere Aragonès
Aktuálně se děje
před 15 minutami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 1 hodinou
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 1 hodinou
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 2 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 3 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 4 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 4 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 5 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 6 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 8 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 9 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 9 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 10 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 11 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 12 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 13 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
včera
Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie
Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.
Zdroj: Libor Novák