Podle téměř kompletního sečtení hlasovacích lístků v nedělních volbách v severovýchodním Katalánsku je pravděpodobné, že separatistické strany přijdou o moc, kterou si udržovaly deset let. Nejvíce hlasů se očekává v prounijní Socialistické straně.
Strany podporující nezávislost, včetně strany Spolu s Carlesem Puigdemontem, získaly dohromady 61 křesel, což je méně než klíčových 68 křesel potřebných pro většinu v parlamentu. Píše The Guardian.
Socialisté pod vedením Salvadora Illi, bývalého ministra zdravotnictví, směřovali k zisku 42 křesel, zatímco v roce 2021 měli pouze 33 křesel. I přes tento nárůst budou muset socialisté získat podporu od ostatních stran, aby mohli Illu jmenovat premiérem. Jednání o sestavení vlády budou klíčová v nadcházejících dnech či týdnech.
Illův vzestup by měl být povzbudivým signálem pro premiéra Pedra Sáncheze a socialisty před nadcházejícími volbami do Evropského parlamentu příští měsíc.
Prezident Katalánska, Pere Aragonès z ERC, vyhlásil předčasné volby v březnu poté, co opoziční strany zamítly rozpočet navržený jeho menšinovou vládou.
Aragonèsova strana ERC vládla v koalici s Junts, kterou vedl bývalý prezident Katalánska, Puigdemont, až do jejich neshod, kvůli nimž Puigdemont v říjnu 2022 opustil vládu.
Nedělní hlasování přišlo šest a půl roku po jednostranném referendu Puigdemonta o nezávislost Katalánska, což vyvolalo největší politickou krizi ve Španělsku za desetiletí, následovanou jednostranným vyhlášením nezávislosti.
Konzervativní španělská vláda tehdy zasáhla tisíci policisty, aby zabránila hlasování, často násilím. Následně Puigdemonta a jeho kabinet odvolala, rozpustila katalánský parlament a převzala přímou kontrolu nad regionem. Puigdemont utekl ze Španělska, aby se vyhnul zatčení, zatímco další přední představitelé hnutí za nezávislost čelili soudu a vězení.
Od nástupu Sáncheze do funkce premiéra v roce 2018 se situace uklidnila. Sánchez před téměř třemi lety prominul devět lídrů nezávislosti za jejich účast na neúspěšném pokusu o odtržení, a to s cílem nastolit novou éru dialogu a porozumění. I když byly tyto milosti kontroverzní, nebyly tak kontroverzní jako zákon o amnestii, který Sánchez představil v dubnu s cílem získat podporu stran ERC a Junts, a tak zajistit svůj návrat do úřadu po loňských neúspěšných volbách.
Tento zákon, jehož hlavním adresátem je Puigdemont, se týká asi 400 lidí zapojených do symbolického referenda o nezávislosti v listopadu 2014 a následného průzkumu o tři roky později.
Průzkumy neustále ukazují na vítězství strany PSC. Illa uznal, že někteří lidé stále nevěří v amnestii, kterou Lidová strana a další kritizovali jako cynický politický tah Sáncheze, ale řekl, že tento krok a další smířlivá gesta výrazně snížily napětí.
Obvinil strany ERC a Junts, že jsou příliš zaměřeny na otázku nezávislosti, místo aby se zaměřily na zlepšení veřejných služeb v Katalánsku nebo připravily region na nedostatek vody za poslední tři roky.
V rozhovoru pro Guardian v pátek Illa řekl, že vláda pod vedením PSC umožní Katalánsku překonat to, co nazval ztracenou dekádou vlády ERC a Junts.
„Tyto volby by mohly – a měly by – otevřít novou éru v Katalánsku, kterou bych definoval dvěma slovy: ‚sjednotit‘ a ‚sloužit‘,“ řekl. „Když s lidmi mluvíte o tom, na čem jim záleží, mluví o suchu, o vzdělání – které bylo v Katalánsku vždy vynikající, ale nyní zaostává za zbytkem Španělska – o infrastruktuře, o bezpečnosti, o zdravotní péči.“
Puigdemont naznačil, že jeho strana může přehodnotit podporu Sáncheze, pokud se jí nebude líbit složení vlády vedené PSC. Během posledního shromáždění v pátek vyzval své příznivce, aby hlasovali s odhodláním a vyjádřili svůj názor na politickou scénu. Aragonès rovněž apeloval na voliče, aby podpořili republikánské hlasy, zdůrazňujíc důležitost boje za nezávislost, sociální spravedlnost a protikorupční postoje. Nedávné průzkumy naznačují, že podpora nezávislosti Katalánska mírně klesá, s většinou respondentů vyjadřujících nesouhlas s odtrhnutím od Španělska.
Související
Španělsko a Maroko se bojí další migrační vlny. Výrazně posilují bezpečnost na hranicích
Metnar řešil situaci ve španělské Ceutě. Česko vyzvalo ke změnám v ochraně hranic EU
Aktuálně se děje
před 28 minutami
Trump slaví úspěch u soudu. Stavba sálu Bílého domu může pokračovat
před 1 hodinou
Kyjev a okolí zasáhl další ruský útok. Potvrzeno je nejméně 12 mrtvých
před 2 hodinami
Policisté zadrželi muže podezřelého z tragické střelby na party ve Švýcarsku
před 3 hodinami
Začíná podzim. Meteorologové nabídli měsíční výhled na září
včera
Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června
včera
Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra
včera
Civilní rozvědka bude mít nového šéfa. Tomana si vybral Metnar
včera
Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny
včera
Děti se v úterý vrátí do lavic. Přehled termínů volna v novém školním roce
včera
Macková končí jako hlavní hygienička, potvrdilo ministerstvo
včera
Pavel poslal kondolenci do Norska. Krále Haralda měl za mimořádnou osobnost
včera
Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě
včera
Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA
včera
Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině
včera
Umělá inteligence může zničit celý globální finanční systém, varuje guvernér centrální banky
včera
Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu
včera
Vrchní soud potvrdil podmínku a peněžitý trest pro Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo
včera
Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii
včera
Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským
včera
USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.
Zdroj: Libor Novák