Sánchez pod palbou kritiky: Španělsko se vyhýbá obranným závazkům NATO i podpoře Ukrajiny

V centru sporu stojí nový závazek NATO, který lídři odsouhlasili na červnovém summitu: zvýšit výdaje na obranu a bezpečnost na 5 % HDP ročně v průběhu příštích deseti let, namísto původních 2 %. Premiér Pedro Sánchez se však odmítl k tomuto novému cíli s termínem 2035 připojit. Severoevropští spojenci, čelící hybridnímu útoku Ruska, považují tento nový cíl za příliš mírný a pomalý.

Španělsko v současné době vynakládá na obranu pouze 1,28 % HDP, což je nejméně ze všech členských zemí NATO. Finský ministr obrany Antti Häkkänen, jehož země sdílí 1300 kilometrů dlouhou hranici s Ruskem, zdůraznil, že ostatní státy musí splnit svůj spravedlivý díl, a to rychle. Pokud Sánchez na nadcházejícím summitu v Bruselu nepřijme tvrdší linii, hrozí mu konfrontace s jeho protějšky.

Trump Sánchezovo odmítnutí nového závazku označil za „neuvěřitelně neuctivé“ a pohrozil, že na „zbloudilého člena NATO“ uvalí nová cla. Tento postoj našel sympatie i ve Švédsku, nejnovějším členu Aliance. Švédský ministr obrany Pål Jonson prohlásil, že je velmi důležité, aby všichni spojenci, včetně Španělska, dodržovali sjednané závazky.

Otázka sdílení břemene v evropské bezpečnosti zůstane klíčovým tématem na summitu EU 23. října, kde se bude jednat o financování války na Ukrajině. Španělsko přitom vykazuje neobvykle silný ekonomický růst, kdy v roce 2024 rostlo o 3,2 % a pro letošek se předpokládá růst 2,6 %. Přesto Španělsko v období od ledna 2022 do srpna 2025 alokovalo na vojenskou pomoc Ukrajině jen 790 milionů eur, což je výrazně méně než Německo (17,7 miliardy eur) nebo Spojené království (13,3 miliardy eur).

Navzdory mezinárodnímu tlaku nemusí být Sánchez doma znepokojen. I když jej 67 % obyvatel považuje za „nedůvěryhodnou“ osobu, průzkumy ukazují, že většina Španělů ho v jeho odmítání dramaticky navyšovat vojenské výdaje podporuje. Politolog Pablo Simón vysvětluje, že Sánchezův postoj odráží tradičně obezřetný přístup Španělů k obranným otázkám a nechuť k přílišnému zapojení do mezinárodní bezpečnostní politiky.

Z domácího hlediska je tak pro Sáncheze toto vítězná strategie, protože Španělé se vždy bránili nadměrnému zapojení do globálních konfliktů, stejně jako v případě kontroverzního vstupu do NATO v roce 1982. Sánchezovi navíc chybí politická podpora pro velké navýšení výdajů, protože jeho koaliční partneři z krajní levice, Sumar, se staví proti omezování sociálních programů ve prospěch armády.

Hrozby amerických cel na španělský vývoz, například vepřového masa nebo sherry, vyvolaly u představitelů EU rozčarování. Komise upozornila, že obchod spadá do její výlučné pravomoci, a v případě uvalení cel na členský stát EU by reagovala „přiměřeně“, jak to předpokládá platná obchodní dohoda mezi EU a USA.