Pod svícnem je největší tma. Katalánský lídr se nečekaně ukázal v Barceloně a znovu zmizel

Španělské úřady pátrají po katalánském vůdci Carlosovi Puigdemontovi. Ten se nečekaně objevil v Barceloně, aby zde oslovil davy. V exilu je od roku 2017, kdy se podílel na referendu o katalánské nezávislosti, které španělské soudy vyhodnotily jako protiústavní.

Španělské úřady zahájily pátrání po katalánském vůdci Puigdemontovi ve čtvrtek, když se překvapivě vrátil z exilu do vlasti a pronesl krátký projev k davům v Barceloně, jak uvedla britská stanice BBC. „Po bouřlivých 24 hodinách na útěku se Puigdemont vrátil do Belgie, kde žije,“ prohlásil generální tajemník jeho strany Jordi Turull. 

Katalánský lídr se vrátil přesně v den, kdy katalánský parlament hlasoval o tom, jestli se regionálním prezidentem stane socialistický politik Salvador Illa. Policie nyní čelí vážným otázkám, jak píše server Politico.

Dva policisté totiž byli zatčeni a obviněni z napomáhání k politikovu útěku. „Odpovědnost za operaci nesla Mossos d'Esquadra, což je integrální policie s kompetencemi v oblasti bezpečnosti v Katalánsku, konkrétně v oblasti justiční policie,“ přiblížilo španělské ministerstvo vnitra. 

Puigdemont se v roce 2017 podílel na neúspěšné snaze o odtržení Katalánska. Tamní vůdci tehdy zorganizovali referendum podporující nezávislost, španělský ústavní soud ho následně označil za nezákonné.

Madrid v regionu posléze zavedl přímou vládu a Puigdemont uprchl do Bruselu. „Uspořádání referenda není a nikdy nebude zločinem,“ zvolal katalánský vůdce předtím, než zmizel nejen ze zraků veřejnosti, ale i bezpečnostních složek. Jeho právní zástupce Gonzalo Boye následně potvrdil, že Puigdemont opustil Španělsko a míří do svého domova v belgickém Waterloo. 

Katalánsko má vlastní jazyk, kulturu a tradice, které se liší od zbytku Španělska. Během historie se několikrát pokusilo získat větší autonomii. V posledních desetiletích snahy o nezávislost zesílily, zejména po finanční krizi v roce 2008, kdy se mnoho Katalánců cítilo ekonomicky utlačováno centrální vládou.

Nejvýznamnější událostí bylo neoficiální referendum v roce 2014 a následné referendum v roce 2017, které španělská vláda prohlásila za nelegální. Přesto se ho zúčastnilo mnoho lidí a většina hlasovala pro nezávislost. 

Španělská vláda opakovaně prohlásila, že katalánská nezávislost je protiústavní. Po referendu v roce 2017 byla katalánská autonomie dočasně pozastavena a mnoho katalánských politiků bylo zatčeno nebo uprchlo do zahraničí.

Katalánsko dnes už opět má určitou míru autonomie, ale mnozí obyvatelé si přejí úplnou nezávislost. Dialog mezi katalánskými a španělskými politickými představiteli pokračuje, ale řešení zatím nebylo nalezeno.

Související

Více souvisejících

Carles Puigdemont Policie Španělsko Katalánsko Španělsko Barcelona Španělsko

Aktuálně se děje

před 17 minutami

před 42 minutami

Donald Trump

Trump připustil vážný problém pro americkou ekonomiku. Sliboval něco docela jiného

Americký akciový trh se nadále propadá a prezident Donald Trump poprvé připustil možnost recese. Tato slova představují výrazný odklon od jeho dřívějších slibů o „zlaté éře“ pro všechny Američany. Navzdory nepříznivému vývoji však Trump stále tvrdí, že do USA „vrací bohatství“ a recese může být jakýmsi přechodným obdobím. 

před 1 hodinou

Michail Sergejevič Gorbačov (v době své

Gorbačov nastoupil před 40 lety. Názory Rusů a světa se snad nemohou více lišit

Datum 11. března 1985 není ve veřejném prostoru příliš připomínáno. Přesto jej můžeme považovat za jeden z klíčových momentů poválečných světových dějin. Ten den do čela Sovětského svazu nastoupil Michail Gorbačov, jehož politika vyústila v kolaps komunistické moci ve střední a východní Evropě i konec více než čtyři desetiletí trvající studené války. Důvody, proč je tento nositel Nobelovy ceny za mír ve světě oslovován, zatímco v rodném Rusku mnohými zatracován, mohou srozumitelně vysvětlit podporu, které u nezanedbatelné části Rusů těší současný kremelský autoritář Vladimir Putin.

před 1 hodinou

Călin Georgescu

Rumunsko rozhodlo, Georgescu prezidentem nebude. Bouří se i Elon Musk

Rumunský volební úřad zablokoval prezidentskou kandidaturu krajně pravicového politika Calina Georgescua, který ovládl první kolo voleb už v prosinci. Jeho vítězství však následně anuloval ústavní soud. Georgescu čelí trestnímu stíhání kvůli podezření z podvratné činnosti a jeho spolupracovníci jsou spojováni s údajnou snahou o státní převrat. Policie této skupině zabavila zbraně, zlato a hotovost.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

Aktualizováno včera

Brno

Evakuace v Brně. Na velkém sídlišti se našla letecká puma

Policie musela v pondělí vpodvečer evakuovat několik panelových domů v Brně-Bohunicích. Na sídlišti se totiž našla letecká puma vážící asi 50 kilogramů. Pyrotechnici ji deaktivovali a odvezli k likvidaci na bezpečné místo. Lidé se tak na noc mohli vrátit do svých bytů. 

včera

včera

včera

včera

Starlink, Photo by Forest Katsch

Musk měl pravdu, konkurence Starlinku neexistuje. Evropské společnosti narážejí na unijní byrokracii

Tři přední evropské letecko-kosmické společnosti – Airbus, Leonardo a Thales Alenia Space – se snaží spojit síly a vytvořit společný podnik, který by dokázal konkurovat společnosti SpaceX a její satelitní síti Starlink. Tento projekt představuje zásadní test toho, zda Evropa dokáže vytvořit globální průmyslové giganty, nebo zda nakonec převáží národní zájmy a unijní pravidla hospodářské soutěže.

včera

Válka v Izraeli

Co bude s Gazou? Dva plány, z nich jeden od Trumpa. Expertka naznačila, o co mu jde

Příměří mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy skončilo a situace se stává mimořádně napjatou. Americký prezident Donald Trump varoval Hamás, že pokud nepropustí všechna rukojmí, čeká ho peklo. Zároveň se rýsují dva odlišné plány na obnovu Gazy – umírněnější arabská varianta, která sází na investice a technokratickou vládu, a Trumpova vize, jež počítá s vystěhováním Palestinců a přeměnou oblasti v luxusní „riviéru“. Celou situaci pro EuroZprávy.cz okomentovala expertka Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR.

včera

Aktualizováno včera

včera

Zelenskyj se poprvé od hádky s Trumpem sejde s americkou delegací. Chce navrhnout příměří s Ruskem

Kyjev plánuje během jednání s americkými představiteli v Saúdské Arábii navrhnout letecké a námořní příměří s Ruskem, uvedl ukrajinský činitel podle The Guardian. K jednáním, která se uskuteční v úterý, se připojí i prezident Volodymyr Zelenskyj, který má dorazit do Rijádu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy