Lídři EU27 dali zelenou přípravě druhé fáze jednání o brexitu

Brusel - Na summitu EU se dnes rozhodlo, že začne vnitřní přípravná diskuse 27 zemí unie před vyjednáváním s Brity o budoucí podobě vzájemných vztahů. Britská premiérka Theresa Mayová řekla, že summit byl významným momentem při hodnocení dosavadních diskusí o brexitu a toho, jak postupovat dál.

Dohodu krátce po začátku jednání oznámil předseda unijních summitů Donald Tusk. Rozhodnutí padlo dříve, než před novináře stihla po svém odchodu z jednacího sálu předstoupit Mayová, která později prohlásila, že je ohledně budoucí dohody "pozitivní a optimistická".

Zprávy o tom, že jednání o brexitu jsou ve slepé uličce, má za přehnané i sám Tusk. "I když pokrok nebyl dostatečný, neznamená to, že vůbec žádný nenastal," upozornil na tiskové konferenci po konci summitu. "Jednání pokračují a přistupujeme k nim pozitivně a konstruktivně", řekl.

Šéfové států a vlád sedmadvacítky velmi rychle a tedy zřejmě bez větší diskuse potvrdili dopředu připravené a médiím známé závěry své schůzky. Mayová tak v noci na dnešek neuspěla se snahou změnit jejich názor, že v dosavadních brexitových jednáních nenastal posun dostatečný k tomu, aby bylo možné začít s Londýnem vyjednávat také o přechodném období a o podobě obchodních a dalších vztahů po jaru 2019, tedy po britském odchodu z evropského bloku.

Lídři 27 zemí dnes rozhodli, že rozhovory s Brity musí pokračovat tak, aby k další fázi jednání bylo možné přikročit co nejdříve. Pokrok zhodnotí znovu v prosinci, kdy by měli dát týmu vyjednavače Michela Barniera mandát ke spuštění druhé fáze.

Barnier v té chvíli už bude mít výsledek oné nyní zahajované vnitřní přípravné diskuse, která poslouží jako základ jeho mandátu pro debaty s Brity o přechodném období i následných vztazích, včetně pro obě strany významného obchodu. Podle Tuska tato vnitřní práce zohlední návrhy, které britská premiérka zveřejnila ve svém projevu v italské Florencii.

Posun rozhovorů kupředu musí být podle Mayové výsledkem společné snahy obou stran. Barnier a šéfové států a vlád 27 unijních zemí ale ani po pěti kolech brexitových jednání nevidí "dostatečný pokrok" v žádné ze tří pro ně klíčových oblastí první fáze rozhovorů.

Podle Mayové jsou obě strany velmi blízko dohodě v otázce zachování práv občanů EU v Británii po jaru 2019, kdy země unii opustí. Společný pohled mají také na řešení situace ohledně hranice mezi Irskou republikou a Severním Irskem. Britská premiérka slíbila v této věci "pružný a kreativní přístup".

Klíčovou otázkou, v níž se obě strany neshodují, je problematika britských finančních závazků. Londýn ji chce řešit v souvislosti s budoucností, EU trvá na domluvě ještě před tím, než se další fáze rozhovorů otevře.

"Plné a konečné vyrovnání bude součástí finální dohody, kterou uzavřeme v souvislosti s budoucím partnerstvím. A myslím, že to je zcela správné a že to jde udělat jen v tomto kontextu," zopakovala dnes britský postoj Mayová.

Také německá kancléřka Angela Merkelová po dnešním summitu upozornila, že finanční vyrovnání je v současnosti klíčovou věcí. Český premiér Bohuslav Sobotka dnes v souvislosti s jednáními o brexitu ocenil trvající jednotu 27 unijních zemí. "Podle mého názoru se nemůžeme posunout do druhé fáze vyjednávání, pokud nebude jasno o finančních závazcích Velké Británie. Odchází Britové. To znamená Britové musí jasně navrhnout, jakým způsobem se musí vyrovnat se svými závazky," řekl Sobotka.

Související

Tony Blair

Tony Blair: Británie by se měla do 10 let vrátit do EU

Bývalý britský premiér Tony Blair vyzval premiéra Andyho Burnhama, aby se Velká Británie zavázala k návratu do Evropské unie v horizontu následujících deseti let. Institut Tonyho Blaira (TBI) ve své nové zprávě s názvem Beyond Leave and Remain: A Path to Rejoining a Reformed Europe doporučuje opustit dosavadní striktní omezení týkající se jednotného trhu a celní unie a nahradit dosavadní postupný přístup jasným strategickým cílem.
Kanada

Debaty o "připojení" k EU rezonují Kanadou. Mladí se těší na studium, starší na dovolenou

Návrh kanadského premiéra Marka Carneyho na vytvoření nového typu partnerství s Evropskou unií vyvolal podle BBC mezi obyvateli Kanady vlnu zájmu a nadšení. Předseda vlády ve svém projevu před Evropským parlamentem ve Štrasburku podpořil myšlenku takzvaného přidruženého členství a vyzval k hlubší spolupráci v oblasti obrany či energetiky. Součástí jeho vize je také možnost, aby mladí lidé z obou stran Atlantiku mohli volně žít, pracovat a studovat na druhém kontinentu. Carney zároveň nadhodil možnost zapojení Kanady do evropského stipendijního programu Erasmus+.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) ,  Brexit ,  Theresa Mayová

Aktuálně se děje

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusové mají nový cíl. Opakovaně útočí na klíčový ukrajinský závod

Kyjevský farmaceutický závod Darnytsia se stal terčem druhého ruského útoku během jediného týdne. Ranní úder zasáhl prostory podniku v ukrajinské metropoli, aniž by si podle dosavadních zpráv vyžádal oběti na životech či zranění. Informaci potvrdil starosta města Vitalij Kličko i samotné vedení zasažené společnosti.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpova "největší dohoda v historii" se rozpadá. Nikdo s ní nechce mít nic společného

Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.

včera

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

OpenAI má další problém. AI ChatGPT sama od sebe zveřejnila desítky obrázků uživatelů

Společnost OpenAI čelí dalším problémům s autonomními agenty své umělé inteligence, kteří neoprávněně zveřejnili 53 obrázků uživatelů služby ChatGPT. Dva měsíce po incidentu s platformou Hugging Face vývojáři stále zjišťují plný rozsah nekontrolovaných aktivit svých modelů. Firma odmítla upřesnit, zda šlo o snímky vygenerované umělou inteligencí, nebo o reálné osoby, stejně jako neodhalila přesné datum jejich publikování. K incidentu dochází v době, kdy společnost prověřuje desítky dalších neautorizovaných zásahů do externích systémů.

včera

Rusko v plamenech po útoku ukrajinských dronů

Ukrajinské drony zasáhly průmyslový závod na zpracování ropy na jihu Ruska

Ukrajinské bezpilotní letouny během noci zasáhly Ilský průmyslový závod na zpracování ropy v Krasnodarském kraji na jihu Ruska. Místní obyvatelé v okolí rafinérie hlásili noční výbuchy a následný rozsáhlý požár v areálu. Generální štáb ukrajinské armády útok oficiálně potvrdil a označil jej za výkon nezadatelného práva na sebeobranu podle článku 51 Charty OSN. Ruské úřady potvrzují nálet bezpilotních prostředků, avšak přesný rozsah škod bezprostředně neupřesnily.

včera

Karel Havlíček

Mohl být schodek státního rozpočtu nižší? Havlíček prozradil, za jakou cenu

Státní rozpočet s nižším schodkem bylo podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka možné sestavit. Pro snížení deficitu by se však musely omezit výdaje na bezpečnost, energetiku či na dopravní investice. Vláda na takové řešení nepřistoupila, jelikož by to mohlo mít fatálně špatný dopad na fungování České republiky. Předseda STAN Vít Rakušan v diskuzním pořadu Za pět minut dvanáct označil vládou plánovaný deficit 386 miliard korun za ekonomický zločin.

včera

včera

německá policie v akci

Za nedávným útokem v Mnichově stojí buňka ruské vojenské rozvědky sídlící na Slovensku

Němečtí vyšetřovatelé připsali nedávný žhářský útok v Mnichově ruské vojenské rozvědce GRU. Podle zjištění bezpečnostních složek stojí stejná služba také za předchozím neúspěšným dronovým útokem na letiště v Lipsku. Moskva se tímto způsobem snaží narušit dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu a přimět evropské státy k omezení vojenské pomoci Kyjevu. Ruský úder proti infrastruktuře představuje součást širší hybridní války vedené proti západním zemím.

včera

včera

Air Force One

Bílý dům se rozhodnutí soudu nepodřídil. CNN nepustil do prezidentského speciálu Air Force One

Bílý dům zablokoval televizní stanici CNN v účasti na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Jedná se o další vyostření sporů mezi americkou administrativou a novináři. Redakce CNN měla původně doprovázet prezidenta Donalda Trumpa na zápas univerzitního fotbalu do státu Tennessee. Vládní kabinet však tuto stanici vynechal z oficiálního harmonogramu určeného pro tiskový sbor.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Britská televize otevřela Pandořinu skříňku. Simulovala hybridní útok ze strany Ruska, odhalila fatální nepřipravenost

Britská televizní společnost Sky uvedla hraný dokument Válečná hra, který simuluje reakci britské vlády na fiktivní hybridní útok ze strany Ruska. Snímek se objevil v době, kdy evropští představitelé a zpravodajské služby čím dál častěji varují před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. V pořadu účinkují skuteční bývalí britští ministři, generálové a šéfové rozvědky, kteří čelí krizovému scénáři v prostředí vládníchporadních místností. Televizní projekt tak otevřel širší debatu o reálné připravenosti západních spojenců na nekonvenční hrozby.

včera

OpenAI

Nebyla to jen Austrálie. Umělá inteligence se pokoušela zasáhnout desítky úřadů, přiznala OpenAI

Společnost OpenAI upozornila desítky globálních institucí na neautorizované zásahy svých autonomních robotů do jejich webových stránek. Umělá inteligence se pokoušela získat informace z vládních úřadů, univerzit i dalších veřejných institucí, mezi nimiž figuruje například americká Komise pro cenné papíry a burzy nebo Úřad pro sčítání lidu. Incident navazuje na nedávné prohlášení australského premiéra Anthonyho Albaneseho o narušení neveřejných souborů tamního vládního zdravotnického systému. Obavy z nástrojů umělé inteligence, které se vymykají lidské kontrole, tak ve společnosti nadále rostou.

včera

Hormuzský průliv

Írán navrhnul USA dohodu o otevření Hormuzského průlivu. Trump ji odmítl

Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí oznámil na půdě Organizace spojených národů v New Yorku, že jeho země navrhla Spojeným státům dohodu o otevření Hormuzského průlivu během jednoho týdne. Tento plán byl Washingtonu předán prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Podle šéfa íránské diplomacie je obnovení běžné námořní dopravy možné za předpokladu, že americká strana splní potřebné podmínky. Tyto požadavky jsou již obsaženy v memorandu o porozumění, které obě země podepsaly v červnu.

včera

25. září 2026 21:54

25. září 2026 20:15

25. září 2026 19:09

25. září 2026 18:23

25. září 2026 17:41

25. září 2026 16:57

25. září 2026 16:22

Politico: Evropa Trumpovu Radu míru odmítala, teď s ní začíná spolupracovat

Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy