Může za brexit Rusko? Britové je obvinili z ovlivňování referenda

Ruské město Gelendžik má kolem 55 tisíc obyvatel. Je významným turisticko-lázeňským městem, ale mimo Rusko zájem příliš nebudí. Podle twitteru zde bydlí i Světlana Lukjančenko, uživatelka sociální sítě, která se přihlásila na twitter asi měsíc před konaným referendem o brexitu. Nic nepoukazuje na to, že by tato ruská žena měla zájem o britskou politiku, přesto těsně před hlasování poslala více než 97 zpráv podporující odchod z Unie, navíc je podpořila i řadou konspiračních teorií.

Kromě toho, že šířila zprávy o tom, jak jsou britové "znechucení" výsledkem referenda, nebo že to celé byla jen fraška, obvinila také vedení Evropské unie z toho, že jsou jen gangem nevolených agentů, kteří se snaží členské státy co nejvíce zadlužit, aby nemohly uniknout ze spár Bruselu. Světlana Lukjančenko se ihned po referendu přestala o politiku zajímat, její další tweety už více odpovídaly jejímu charakteru. Věnovala se hlavně designu webu nebo e-knihám.

I přes svůj ruský původ je Světlana Lukjančenko velmi jazykově talentovaná. Tweetuje hlavne v angličtině, španělštině či italštině. Podle výzkumu zaplacený britskou vládou, je účet Sveta1972 jedním z tisíce dalších ruských twitterových účtů založené jen za účelem ovlivnit výsledek a mínění veřejnosti o referendu o brexitu. Výzkumníci vystopovali přes 156 tisíc účtů na území Ruska, ty byly velmi aktivní v době hlasování, ale přestaly se používat okamžitě po vyhlášení výsledků.

Naprostou většinu účtu ovládaly automatizovaní boti, ale mezi nimi byli přimíchání i živí a konkrétní komentátoři, jako byla i Světlana Lukjančenko. Zprávy se na Twitter objevovaly převážně v noci, nejčastěji kolem čtvrté hodiny ráno britského času (sedmá hodina ranní v Rusku), a viděly je miliony ostatních uživatelů. I když nelze prokázat, že by v akci měla prsty i ruská vláda, není to první případ ovlivňování, které ukazuje na Moskvu.

V úterý vystoupili v Bruselu před Evropským parlamentem dva španělští ministři, kteří obvinili ruské účty z šíření falešných zpráv a dezinformací i katalánském referendu o nezávislosti. Již v září pak údajně ruské účty měly sociální sítě burcovat k tomu, aby lidé hlasovali pro AfD, případně tvrdily, že s hlasy v německých volbách se bude manipulovat v neprospěch pravice.