Politická kariéra Angely Merkelové se utápí v žalu. Co to pro nás znamená?

Angela Merkelová byla ještě donedávna synonymem neporazitelnosti. Symbolizovala dobrou vůli i skromnost, její idylický obraz ze však hroutí jako německá politika. Velká Británie by mohla podat pomocnou ruku, jenže lidé se ohledně brexitu vyslovili jasně. Sebelepší vůdce nedokáže zvrátit vůli lidu.

Itálie se také vzdaluje evropskému středu. V regionálních volbách boduje hlavně pravice, místy až krajní pravice, celonárodní volby příští rok by mohla zase drtivě vyhrát strana euroskeptiků. Španělsko se zase utápí ve vlastních problémech, když nejbohatší oblast království se v neoficiálním referendu vyslovila pro nezávislost. Paradoxně snahy Madridu urovnat situaci jen přispívají k tomu, aby touha po odtržení nyní jen sílila.

V Polsku zase stoupají autoritářské tendence místní vlády, která si s Bruselem vyměňuje ostrá slova prakticky každý den. To se týká zatím jenom těch největších zemí v Evropské unii, problémy těch menších jsou však stejně závažné. Belgii hrozí zánik do desítek let, už dnes je země rozdělená na části, kde se mluví francouzsky či dánsky. Situace není ani klidná v Maďarsko, kde premiér Viktor Orbán platí za největšího euroskeptika.

V Rakousku se zase formuje vláda, která sice tvrdí, že je proevropská, ovšem s kritickým přístupem k migraci a uprchlíkům. V Nizozemí zase trvalo sedm měsíců, než se zformovala vláda, které však hrozí rozpad do konce roku. Výjimku netvoří ani Česká republika, kde budoucí premiér Andrej Babiš čelí obviněním z podvodů a zneužití evropských dotací, píše agentura Reuters.

Co se týče přístupu zvenčí, pak americký prezident Donald Trump, zdá se, ztratil veškerou trpělivost se starým kontinentem. Nejenže Evropě nechce pomáhat, vyhrožuje, že přestane finančně podporovat i NATO. Evropská unie je tak ve světě sama a musí se naučit přežít na vlastní pěst. Do toho stále pokračují problémy s Ruskem a probíhající sankce, které znemožňují budování dobrých ekonomických a politických vztahů.

Do toho přichází Německo, které je vedené Angelou Merkelovou. Ta sice v zahraničí dostává ceny za to, jak se vlídně zachovala k uprchlíkům a přijala je, za to samé je však ve vlastní zemi kárána, což se podepsalo na jejím postavení. Německé deníky se každý den ptají: Jak dlouho bude Merkelová ještě u moci? A na to samé se ptá i Evropa.

Vítězství ve volbách není všechno, pokud nedokážete potom sestavit většinovou vládu. Ví to německá kancléřka stejně dobře jako budoucí český premiér a předseda hnutí ANO, Andrej Babiš. Co tedy pro Merkelovou nynější situace znamená? Menšinovou vládu, novou Velkou koalici či předčasné volby. Ať tak, či onak, v každém případě už musí sklonit hlavu a uznat, že není neomylná, ani neporazitelná.

V jednání o brexitu se Spojeným královstvím se Unie chová jako sjednocený spolek 27 států. Ve skutečnosti je to však jen fasáda, která skrývá, že vztahy uvnitř bloku jsou ve skutečnosti na bodu mrazu. Unie více než kdy dřív potřebuje, aby členové spolu mluvili jako rovnocenní, otevření a hlavně upřímní. Bez toho nikdy nevznikne integrovanější kruh, nemluvě o federaci.

Současný úpadek Německa může být jen krátkodobou situací, protože země i nadále zůstává nejsilnější ekonomikou v Evropě. Merkelová slíbila EU, že Německo bude mít i nadále vládu, která zůstane věrná EU. Ale jak dlouho má Brusel čekat. Blok čeká na nutnou reformaci, která se bez Berlínu neobejde. A dokud se Německo nevrátí, z Unie bude jen štěkající spolek, kde si budou země mezi sebou vyřizovat účty.