Brusel - Evropská komise podala u Soudního dvora EU žaloby proti Česku, Maďarsku a Polsku kvůli jejich ignorování programu přerozdělování žadatelů o azyl. První slyšení podle mluvčího lze očekávat v závěru tohoto roku. Celý proces může trvat až 18 měsíců.
Už na počátku prosince tento krok avizoval první místopředseda EK Frans Timmermans. Naznačil přitom tehdy, že věc stále může vyřešit změna přístupu trojice středoevropských zemí.
"Evropská komise podala žaloby před Soudním dvorem EU proti České republice (C-719/17), Polsku (C-715/17) a Maďarsku (C-718/17) kvůli porušení předpisů práva EU o relokaci žadatelů o azyl," uvedl v tiskové zprávě mluvčí soudu Balázs Lehóczki.
V rozhovoru s ČTK Lehóczki uvedl, že dnešním dnem začíná procedura, kterou zahájila Evropská komise; žalované státy včetně Česka mají nyní právo na krok EK reagovat. První slyšení podle mluvčího lze očekávat v závěru tohoto roku. "V listopadu či v prosinci, ne dříve," řekl Lehóczki. Účastníkem tohoto slyšení mohou být kromě Česka, Maďarska, Polska a Evropské komise i další členské země EU, které o to budou mít zájem.
Zhruba dva až tři měsíce po tomto slyšení by se měl k žalobám vyjádřit generální advokát Soudního dvora. "Celý proces může trvat až 18 měsíců," upozornil mluvčí soudu, podle nějž ovšem soudci mohou délku řízení zkrátit.
Povinné migrační kvóty budí emoce od září 2015
27. května 2015 - EK navrhla, aby země EU v příštích dvou letech převzaly podle stanovených kvót 40.000 osob žádajících o azyl v Itálii a v Řecku. Na Česko mělo připadnout 1328 lidí.
26. června 2015 - Summit EU rozhodl, že uprchlíky nebude unie rozdělovat na základě kvót, ale na bázi dobrovolnosti. Česká vláda později schválila, že do konce roku 2017 přijme 1500 migrantů.
4. září 2015 - EK oznámila záměr zemím EU navrhnout přerozdělení dalších 120.000 uprchlíků od Itálie, Řecka a Maďarska.
22. září 2015 - Ministři vnitra EU schválili kvóty pro rozdělení uprchlíků mezi zeměmi EU. Proti byly Česko, Slovensko, Rumunsko a Maďarsko. Finsko se zdrželo. Polsko nakonec hlasovalo pro kvóty.
2. prosince 2015 - Slovensko podalo u Soudního dvora EU žalobu proti přerozdělování uprchlíků na základě kvót. O den později se s žalobou na soud obrátilo i Maďarsko. Česká vláda se k žalobě nepřipojila, vládě by se pak podle vlastního vyjádření hůř bránilo zavedení trvalého mechanismu přerozdělování uprchlíků.
5. června 2017 - Česká vláda rozhodla o tom, že Česko na základě kvót nepřijme už žádné migranty z Itálie a Řecka. Vláda systém kvót označila za dysfunkční a ke svému kroku se rozhodla i na základě zhoršené bezpečnostní situace. Česko, které mělo do září přijmout přibližně 2600 lidí, převzalo 12 migrantů z Řecka.
13. června 2017 - EK se rozhodla zahájit 15. června s ČR, Polskem a Maďarskem řízení pro porušení unijní legislativy kvůli neplnění přijímání migrantů podle kvót. Český prezident Miloš Zeman to označil za ztrátu suverenity členských zemí EU.
6. září 2017 - Evropský soudní dvůr zamítl žalobu, kterou Slovensko a Maďarsko napadly unijní systém přerozdělování žadatelů o azyl z Itálie a Řecka podle kvót.
26. září 2017 - Skončil program přerozdělování žadatelů o azyl z Itálie a Řecka. Přerozděleno bylo 29.144 osob ze 160.000, své kóty splnilo pět států.
29. listopadu 2017 - Estonské předsednictví EU předložilo dokument s opatrným řešením sporu ohledně reformy společného azylového systému. Stále zmiňuje trvalý mechanismus přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót, i když tento výraz nahradilo slovem "spravedlivý podíl".
7. prosince 2017 - Timmermans oznámil, že EK posílá Česko, Polsko a Maďarsko k unijnímu soudu kvůli jejich odmítání programu přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót. Naznačil ale zároveň, že věc stále může vyřešit změna přístupu trojice zemí.
14.-15. prosince 2017 - Migrace byla hlavním tématem summitu EU, kterého se poprvé ve funkci premiéra zúčastnil Andrej Babiš. Při setkáních s premiéry visegrádské čtyřky či šéfy Evropské rady Donaldem Tuskem i Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem Babiš obhajoval české odmítání kvót. Spolu s ostatními předsedy vlád zemí V4 přislíbil přispět 35 miliony eur (900 milionů korun) na zlepšení ochrany libyjské hranice. Summit spory ohledně kvót neodstranil.
Související
Evropská unie stáhla nabídku na přidružené členství Kanady
Kallasová: Putin žádný zájem o mír nemá, Ukrajina očekává brutální zimu
EU (Evropská unie) , Česká republika , evropská komise , uprchlíci , Polsko , Maďarsko
Aktuálně se děje
před 41 minutami
Chorý po čtvrté červené v dresu Slavie v Edenu končí. Zná tresty na všech frontách
před 1 hodinou
Česká pošta představila plán transformace. Odhalila, co bude s pobočkami
před 2 hodinami
Legenda české atletiky Fibingerová se vážně zranila
před 3 hodinami
Babiš nebude nadšený. Pavel se chystá na další jednání vlády
před 4 hodinami
Ohavnost. Rusové nemají na ledě co dělat, udeřili opoziční politici
před 5 hodinami
Mýto pro nákladní auta se v průběhu příštího roku změní, předpokládá ministerstvo
před 5 hodinami
Harvard a Yale. Nejstarší a nejprestižnější americké univerzity slaví svá výročí
před 6 hodinami
Je to nepřijatelné. Šťastný se zlobí na CAS kvůli návratu ruských hokejistů
před 7 hodinami
Železniční tragédii ve Španělsku nepřežil Čech, potvrdilo ministerstvo
před 8 hodinami
Rusové se mohou vrátit na hokejové MS. Česko už zareagovalo
před 8 hodinami
Binance přišla o miliardy dolarů při útoku hackerů. Stopy vedou ke Kimovi
před 9 hodinami
Sparta s Plzní nestačily na své soupeře v Evropské lize. Jablonec překvapil
před 10 hodinami
Moskva čelila jednomu z největších ukrajinských útoků za poslední roky
před 11 hodinami
Vražda v Jablonci. Kriminalisté obvinili podezřelého, na soud si počká ve vazbě
před 11 hodinami
Tesco v Česku skončí, nahradí ho Albert. Firmy oznámily velký obchod
před 12 hodinami
Zemřela pracovnice ambasády v Tel Avivu. Došlo k tragické nehodě
před 13 hodinami
Zemřel legendární britský herec Patrick Stewart
před 14 hodinami
Počasí o víkendu: V Česku se ochladí, na horách napadne sníh
včera
Rusko zaútočilo na přeplněné ukrajinské nádraží, zabilo 14 lidí. Nepřijatelné, zareagoval Macron
včera
Politico: Lagardeová podstoupila zákrok související s rakovinou. Důvod odchodu z čela ECB je ale jiný
Oznámení odchodu šéfky Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeové vyvolalo kromě samotného data konce ve funkci také velkou pozornost kvůli dvěma náplastem na jejím obličeji, které byly viditelné v jejím videoprohlášení. Tyto obvazy okamžitě vyvolaly řadu spekulací na sociálních sítích, na což sedmdesátiletá představitelka centrální banky reagovala v následných příspěvcích.
Zdroj: Libor Novák