Zemřel Ivan Schwarz, jeden z posledních československých válečných letců

Londýn/Bratislava – Dnes ráno v Londýně zemřel Ivan Otto Schwarz, jeden z posledních československých veteránů druhé světové války. Bylo mu 94 let.

Podle serveru Sme.sk o tom informoval slovenský velvyslanec v Británii Ľubomír Rehák. Schwarz byl palubním střelcem posádky bombardéru Liberator 311. perutě kapitána Oldřicha Doležala. Ta v prosinci 1943 potopila německou zásobovací loď Alsterufer, která se pokoušela prolomit námořní blokádu s cenným nákladem wolframu pro německé zbrojovky.

Schwarz patřil mezi pětici českých a slovenských veteránů, někdejších příslušníků britského královského letectva (RAF), které loni v červnu při návštěvě Británie vyznamenal prezident Miloš Zeman. „Cítím se fantasticky. Začínám mít takovou sbírku vyznamenání, že se Herman Göring (velitel německého válečného letectva) otáčí v hrobě," smál se před novináři čtyřiadevadesátiletý Schwarz. Tehdy tvrdil, že se hodlá žít přes sto let.

Už v roce 2005 Schwarze vyznamenal za mimořádné zásluhy v boji proti fašismu také tehdejší slovenský prezident Ivan Gašparovič Řádem Bílého dvojkříže. „Vždy jsem říkal, že jsem Slovák a Slovákem zůstanu," uvedl tehdy Schwarz, povýšený v roce 1995 do hodnosti generálmajora, a zdůraznil, že ocenění nepatří jen jemu, ale všem, s nimiž létal. V srpnu 2010 ocenila Schwarze pamětní medailí i tehdejší premiérka Iveta Radičová.

Schwarz se narodil 11. prosince 1923 v Bratislavě, dětství prožil v Bytči na severozápadě Slovenska. V roce 1938 byl vyslán do Walesu, aby získal odborné vzdělání. Po vypuknutí války požádal o přijetí do ozbrojených sil. Na palubě letadel nalétal více než 1200 hodin a válku ukončil v hodnosti nadporučíka. Po návratu do vlasti také sloužil v letectvu, ale tehdejší režim jej považoval za nespolehlivého a hrozilo mu pronásledování, a tak se vrátil do Británie.

Související

Více souvisejících

Ivan Schwarz (veterán) Velká Británie Slovensko II. světová válka

Aktuálně se děje

před 33 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 1 hodinou

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy