Země z východu EU by měly dostávat méně evropských peněz

"Nakonec to nebude rozhodnutí mě samotného," řekl v rozhovoru rakouský kancléř, který však při jednání o podobě evropského rozpočtu na léta 2021 až 2027 hodlá "silně zastupovat zájmy čistých plátců". V této oblasti chce spolupracovat i s dalšími evropskými zeměmi, jako příklad uvedl Nizozemsko či Francii.

V rozhovoru s listem Der Standard Kurz upozornil, že právě v rozpočtové oblasti nepanuje shoda mezi Rakouskem a státy takzvané visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko). Přesvědčil se o tom prý i tento týden při návštěvě maďarského premiéra Viktora Orbána ve Vídni. Kurz zároveň upozornil, že rakouská vláda se s visegrádskou čtyřkou shodne na jiných tématech, především na řešení migrace důslednou ochranou vnějších hranic.

Jednání o rozpočtu EU na následující léta bude jedním z hlavních témat rakouského předsednictví v Radě EU. Vídeň jej v polovině roku převezme od Bulharska. Kurz dlouhodobě požaduje, aby navzdory odchodu Británie z Evropské unie na konci března příštího roku nebyly čistí plátci do rozpočtu EU, jakým je i Rakousko, více zatěžováni.

Nejvyšším čistým příjemcem evropských peněz je Polsko. V roce 2016 získalo z rozpočtu EU po odečtení příspěvků 7,1 miliardy eur (180 miliard korun). Po Polsku následuje v žebříčku čistých příjemců podle agentury APA Rumunsko, Řecko, Maďarsko a s 3,3 miliardami eur (83,2 miliardy korun) Česko.

V pátek se podle šéfa úřadu maďarské vlády Jánose Lázára osm východoevropských států EU včetně Česka v Budapešti dohodlo, že podpoří zvýšení příspěvků členských zemí do rozpočtu bloku tak, aby bylo možné zaplnit mezeru způsobenou odchodem Británie. Bulharsko, které toto pololetí unii předsedá, ale o několik hodin později odmítlo, že by takový závazek přijalo.