Mattis v Bruselu: Evropští spojenci uznali, že obrana je výhradně věcí NATO

Mattis těmito slovy reagoval na projekt posílené spolupráce 25 zemí Evropské unie v obranné oblasti (PESCO), kterou dotyčné země iniciovaly koncem loňského roku. Státy, k nimž patří i Česká republika, hodlají spolupracovat v řadě konkrétních projektů - známo už je 17 z nich.

Česká ministryně obrany v demisi Karla Šlechtová (za ANO) po jednání novinářům řekla, že je otázkou, do jakých projektů se ČR bude chtít zapojit. "Chceme také nějaký projekt vést," poznamenala. Řekla, že při jednání panovala shoda, že nesmí nastat duplicity mezi NATO a Evropskou unií.

Podle Mattise mají státy sladit své obranné schopnosti a případně se specializovat tak, aby se jejich možnosti vhodně doplňovaly. Evropští politici ale ujišťují, že nemá vzniknout evropská armáda. "Je jasná shoda v tom, aby bylo v unijních dokumentech zakotveno, že společná obrana je úkolem NATO a jedině NATO," uvedl podle tiskových agentur Mattis, který se v belgické metropoli účastní schůzky ministrů obrany zemí NATO.

Podle diplomatického zdroje z NATO, který citovala agentura AFP, vzbuzuje projekt unijní spolupráce v oblasti obrany pochybnosti také v Kanadě, Norsku, na Islandu a v Albánii.

"Evropská iniciativa nesmí omezovat aktivity a prostředky NATO," uvedla už dříve Katie Wheelbargerová, která má v Pentagonu na starosti mezinárodní bezpečnost. Pochybnosti vyjádřil také šéf aliance Jens Stoltenberg, který prohlásil, že Evropská unie "nesmí nahrazovat to, co dělá NATO", a "uzavírat své trhy Američanům a dalším zemím, které nejsou součástí EU".

Šlechtová dnes poznamenala, že středečním tématem jednání bylo i zvyšování výdajů na obranu. Závazek České republiky podle ní trvá. Minulá vládní koalice se dohodla, že zajistí do roku 2020 výdaje na obranu ve výši 1,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Šlechtová podotkla, že podle současných plánů by v roce 2020 šlo na obranu 1,3 procenta HDP. Důvodem nižšího údaje podle ní je vysoký růst českého HDP.