Kniha plná výbušných tvrzení o Trumpovi. Dnes vycházejí Boltonovy memoáry

Vydání knihy o několik měsíců zdržely konzultace související s hrozícím zveřejněním utajovaných informací. Podle Boltonova právníka rukopis prošel zdlouhavým připomínkovacím procesem, Boltonův nástupce Robert O'Brien ovšem později nařídil novou revizi. Americké ministerstvo spravedlnosti pak minulý týden požádalo soud o vydání předběžného rozhodnutí, které by Boltonovi zakázalo knihu zveřejnit, federální soudce ale požadavku nevyhověl.

Deník The New York Times (NYT) uvádí, že pokud jsou ve finální verzi díla stále utajované informace, pak lze jen těžko odhadovat, o jaké pasáže by se jednalo. "Nejsou zde zmínky o tajných zpravodajských operacích nebo špionážních zdrojích a metodách," píše list. Autor sám pak v epilogu tvrdí, že musel z memoárů vyřadit několik výroků, jejichž utajení prý nelze řádně obhájit, "protože odhalovaly informace, které lze popsat jedině jako trapné pro Trumpa nebo jako náznaky možného nepřípustného jednání".

Podobných tvrzení nicméně ve více než 500stránkové knize zůstala celá řada, jak ukázal úryvek publikovaný minulý týden deníkem The Wall Street Journal či shrnutí od jiných médií. Autor popisuje "ohromující" neznalosti amerického prezidenta ohledně mezinárodních vztahů, či epizodu z jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem, při němž údajně šéf americké diplomacie Mike Pompeo vzkázal Boltonovi, že Trump "plácá nesmysly". Bývalý prezidentův poradce zmiňuje také lehkovážné výroky šéfa Bílého domu o vojenské invazi do Venezuely nebo o popravách novinářů i jeho údajné schvalování "koncentračních táborů" pro Ujgury v čínské provincii Sin-ťiang.

Nejvíce pozornosti nicméně přitáhla pasáž, podle níž Trump na loňské bilaterální schůzce žádal čínského prezidenta o pomoc v nadcházejících amerických prezidentských volbách. Údajně naznačoval, že jeho preferencím v některých amerických státech by pomohlo, kdyby Čína začala více nakupovat americké zemědělské produkty.

Popsaný rozhovor sdílí jisté rysy s událostmi z loňského léta, kvůli nimž Trump na přelomu loňského a letošního roku čelil ústavní žalobě za zneužití moci. Jádrem tzv. impeachmentu byla snaha šéfa Bílého domu dotlačit Ukrajinu k oznámení vyšetřování souvisejícího s jeho politickým rivalem Joem Bidenem. Bolton nyní v knize přináší další důkazy o tom, že Trump svůj požadavek spojoval s pozastavením vojenské pomoci pro Kyjev, kterou už předtím schválil Kongres.

Z pozice v Bílém domě Bolton odešel loni v září těsně předtím, než se ukrajinská kauza stala v USA tématem číslo jedna. Nastoupil v dubnu 2018 coby někdejší pracovník administrativ předchozích republikánských prezidentů počínaje Ronaldem Reaganem. Za svých vládních angažmá si vysloužil pověst ultrakonzervativce a jestřába zahraniční politiky, mimo jiné za prosazování použití vojenské síly proti Íránu či Severní Koreji.

Bolton není zdaleka prvním, kdo po odchodu ze současné americké exekutivy kritizuje jejího šéfa. Bývalý ministr zahraničí Rex Tillerson například předloni uvedl, že Trump byl "velmi neukázněný" a "nerad četl", výhrady vůči prezidentovu jednání dal podle serveru The Atlantic nedávno najevo i někdejší personální šéf Bílého domu John Kelly. Podobně kritický jako Bolton pak byl na začátku června exministr obrany Jim Mattis, který Trumpa obvinil, že se nesnaží americkou společnost spojovat, ale naopak ji chce rozdělovat.

Prezident USA na Boltonovu kritiku reagoval podobně jako na další obdobné případy. Svého bývalého bezpečnostního poradce označil za lháře a "magora". Připojili se k němu i další republikánští politici, kteří Boltona vykreslují jako zrádce či zhrzeného zaprodance, jenž se Trumpovi mstí za propuštění z funkce.