Kniha plná výbušných tvrzení o Trumpovi. Dnes vycházejí Boltonovy memoáry

Po odkladu a neúspěšné snaze americké vlády zablokovat její vydání jde dnes do prodeje kniha bývalého poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Johna Boltona o 17 měsících jeho působení v týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Paměti nazvané The Room Where It Happened: A White House Memoir (Místnost, kde se to stalo: Paměti z Bílého domu) předkládají obrázek administrativy plné nedůvěry a interních půtek v čele s neznalým lídrem, který svou pozici využívá k prosazování vlastních zájmů.

Vydání knihy o několik měsíců zdržely konzultace související s hrozícím zveřejněním utajovaných informací. Podle Boltonova právníka rukopis prošel zdlouhavým připomínkovacím procesem, Boltonův nástupce Robert O'Brien ovšem později nařídil novou revizi. Americké ministerstvo spravedlnosti pak minulý týden požádalo soud o vydání předběžného rozhodnutí, které by Boltonovi zakázalo knihu zveřejnit, federální soudce ale požadavku nevyhověl.

Deník The New York Times (NYT) uvádí, že pokud jsou ve finální verzi díla stále utajované informace, pak lze jen těžko odhadovat, o jaké pasáže by se jednalo. "Nejsou zde zmínky o tajných zpravodajských operacích nebo špionážních zdrojích a metodách," píše list. Autor sám pak v epilogu tvrdí, že musel z memoárů vyřadit několik výroků, jejichž utajení prý nelze řádně obhájit, "protože odhalovaly informace, které lze popsat jedině jako trapné pro Trumpa nebo jako náznaky možného nepřípustného jednání".

Podobných tvrzení nicméně ve více než 500stránkové knize zůstala celá řada, jak ukázal úryvek publikovaný minulý týden deníkem The Wall Street Journal či shrnutí od jiných médií. Autor popisuje "ohromující" neznalosti amerického prezidenta ohledně mezinárodních vztahů, či epizodu z jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem, při němž údajně šéf americké diplomacie Mike Pompeo vzkázal Boltonovi, že Trump "plácá nesmysly". Bývalý prezidentův poradce zmiňuje také lehkovážné výroky šéfa Bílého domu o vojenské invazi do Venezuely nebo o popravách novinářů i jeho údajné schvalování "koncentračních táborů" pro Ujgury v čínské provincii Sin-ťiang.

Nejvíce pozornosti nicméně přitáhla pasáž, podle níž Trump na loňské bilaterální schůzce žádal čínského prezidenta o pomoc v nadcházejících amerických prezidentských volbách. Údajně naznačoval, že jeho preferencím v některých amerických státech by pomohlo, kdyby Čína začala více nakupovat americké zemědělské produkty.

Popsaný rozhovor sdílí jisté rysy s událostmi z loňského léta, kvůli nimž Trump na přelomu loňského a letošního roku čelil ústavní žalobě za zneužití moci. Jádrem tzv. impeachmentu byla snaha šéfa Bílého domu dotlačit Ukrajinu k oznámení vyšetřování souvisejícího s jeho politickým rivalem Joem Bidenem. Bolton nyní v knize přináší další důkazy o tom, že Trump svůj požadavek spojoval s pozastavením vojenské pomoci pro Kyjev, kterou už předtím schválil Kongres.

Z pozice v Bílém domě Bolton odešel loni v září těsně předtím, než se ukrajinská kauza stala v USA tématem číslo jedna. Nastoupil v dubnu 2018 coby někdejší pracovník administrativ předchozích republikánských prezidentů počínaje Ronaldem Reaganem. Za svých vládních angažmá si vysloužil pověst ultrakonzervativce a jestřába zahraniční politiky, mimo jiné za prosazování použití vojenské síly proti Íránu či Severní Koreji.

Bolton není zdaleka prvním, kdo po odchodu ze současné americké exekutivy kritizuje jejího šéfa. Bývalý ministr zahraničí Rex Tillerson například předloni uvedl, že Trump byl "velmi neukázněný" a "nerad četl", výhrady vůči prezidentovu jednání dal podle serveru The Atlantic nedávno najevo i někdejší personální šéf Bílého domu John Kelly. Podobně kritický jako Bolton pak byl na začátku června exministr obrany Jim Mattis, který Trumpa obvinil, že se nesnaží americkou společnost spojovat, ale naopak ji chce rozdělovat.

Prezident USA na Boltonovu kritiku reagoval podobně jako na další obdobné případy. Svého bývalého bezpečnostního poradce označil za lháře a "magora". Připojili se k němu i další republikánští politici, kteří Boltona vykreslují jako zrádce či zhrzeného zaprodance, jenž se Trumpovi mstí za propuštění z funkce.

Související

Mary Trumpová

Amerika se hemží politickými bestsellery. Které stojí za to si přečíst?

Vedle nadcházejících listopadových prezidentských voleb obrátila Amerika svou pozornost k politickým titulům. Jen za několik posledních měsíců vyšla řada bestsellerů, další se chystají na podzim. Jejich plánované vydání by se mělo uskutečnit ještě před tím, než Američané formálně rozhodnou o nové hlavě státu.

Více souvisejících

John Bolton Donald Trump Prezident USA USA (Spojené státy americké) Rex Tillerson James Mattis

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 4 minutami

Smuteční hosté se loučí s Karlem Schwarzenbergem v katedrále svatého Víta. (9.12.2023) Prohlédněte si galerii

Česko dává sbohem Karlu Schwarzenbergovi. V katedrále probíhá zádušní mše

V katedrále svatého Víta na Pražském hradě začala zádušní mše v rámci posledního rozloučení s Karlem Schwarzenbergem, který zemřel 12. listopadu ve věku 85 let. Šlechtic a příslušník české větve rodu Schwarzenbergů se po sametové revoluci angažoval v politice, několik let šéfoval české diplomacii. 

před 36 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Evropská unie, ilustrační fotografie.

EU má na dosah regulaci umělé inteligence. Existuje předběžná dohoda

Evropská unie se v pátek večer předběžně dohodla na regulaci AI neboli umělé inteligence, informovala Reuters. Podle agentury půjde o přelomová pravidla, ačkoliv bude ještě nutné doladit detaily. Evropa se tak zřejmě stane prvním kontinentem s pravidly pro regulaci systémů, jakým je například ChatGPT. 

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

včera

Gaza

UNRWA: Z Pásma Gazy se stala divočina. Drancování, kamenování, společnost je na pokraji kolapsu

Generální komisař Agentury OSN pro pomoc a práci ve prospěch palestinských uprchlíků (UNRWA) Philippe Lazzarini v pátek vyzval mezinárodní společenství k zastavení eskalace násilí v pásmu Gazy, kde nerespektování mezinárodního humanitárního práva dosáhlo kritického bodu. Thomas White, šéf UNWRA v Gaze, dodal, že v enklávě se hroutí občanský pořádek, ulice se proměnily v divočinu, konvoje s pomocí jsou drancovány a vozidla OSN kamenována. Společnost je podle něj na pokraji úplného kolapsu.

včera

včera

SK Slavia Praha

Slavii posílí Nizozemec s kontroverzní minulostí. Klub mu chce pomoct restartovat kariéru

Jeho dosavadní životopis hovoří o zajímavých adresách, na kterých nizozemský talent působil. Jednadvacetiletý ofenzivní záložník Mohamed Ihattaren prošel Eidhovenem, Juventusem či Ajaxem Amsterdam. Nyní ale jako volný hráč kývl na nabídku pražské Slavie, se kterou se domluvil na tříleté smlouvě. Ostrý zápas nehrál Ihattaren již rok a půl, i proto začne přípravu ve svém novém působišti individuálně.

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejové Pardubice si stěžují na finského soupeře. Kontumace zápasu Ligy mistrů nedosáhly

Hokejovým Pardubicím se v rámci Ligy mistrů nevyvedl vstup do čtvrtfinále, když ve středečním úvodním zápase s finským klubem Lukko Rauma prohrály 4:6. Majitel Východočechů Petr Dědek je ale po tomto zápase rozčílen, soupeř prý podle něj porušil regule soutěže, když včas nenahlásil změnu ve své zápasové soupisce. Proto tak pardubické vedení tlumočilo přímo šéfovi soutěže Martinu Baumannovi, jenž byl na zápase přítomen, že bude na základě toho žádat kontumaci duelu. Ve čtvrtek dostaly Pardubice reakci, ze které spokojeny nebudou. Podle vedení soutěže totiž k žádnému pochybení ze strany finského klubu nedošlo.

včera

Recep Tayyip Erdogan

Erdogan má novou podmínku. Žádost Švédska o vstup do NATO schválí výměnou za F-16

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan podmínil ratifikaci žádosti Švédska o vstup do NATO schválením prodeje amerických stíhaček F-16 Turecku. Donedávna přitom podmiňoval schválení švédské žádosti tím zásahem vůči skupinám, které Ankara považuje za hrozbu pro svou bezpečnost, především proti sympatizantů Strany kurdských pracujících (PKK).

včera

včera

včera

Prezidentské volby v Rusku budou poprvé třídenní. Spravedlivé Rusko potvrdilo Putinovu kandidaturu

Ruská Ústřední volební komise (ÚVK) oznámila, že prezidentské volby v Rusku se poprvé uskuteční v průběhu tří dnů, konkrétně od 15. do 17. března 2024. Podle agentury Reuters předsedkyně ÚVK Ella Pamfilovová podle Moscow Times uvedla, že členové ÚVK tento návrh podpořili v poměru hlasů 13 ku jednomu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy