Evropa přepisuje politickou mapu? Itálie potvrdila konec tradic

Jak se zdá, tak vyjednávání o nové italské vládě pravděpodobně brzy vezmou za své. Do jejího čela se postaví předseda populistického Hnutí pěti hvězd Luigi Di Maio. Po březnových volbách, které skončily remízou, se spekulovalo, že se příštím italským premiérem stane buď Di Maio, nebo předseda krajně pravicové Ligy Severu Matteo Salvini. Hnutí pěti hvězd a Liga Severu jsou zajedno v odmítání migrace. 

V předpřipravené koaliční smlouvě publikované italským internetovým deníkem Corriere Della Sera už stihl Di Maio nastínit klíčové body vládní spolupráce s tradiční levicí. Za klíčové se považuje hlavně zachování členství Itálie v EU, zefektivnění státní správy, reformu migrační politiky EU a boj proti daňovým únikům.

Právě daňové úniky a jiné hospodářské trestné činy byly překážkou možné vládní spolupráce Hnutí pěti hvězd a Ligy Severu. Di Maio kladl Lize Severu za podmínku, že se distancuje od svého koaličního partnera Forza Italia Silvia Berlusconniho. Berlusconni má zákaz výkonu politických funkcí kvůli daňovým únikům.

Vládě Hnutí pěti hvězd a Ligy Severu dále překážela také rivalita mezi oběma jejich lídry. Salvini i Di Maio projevili ambice stát se příštími italskými premiéry. Kdo by ale v případě jejich spolupráce sestavoval vládu? 

Italský prezident Sergio Mattarella po neúspěšných vyjednáváních o nové vládě využil svých ústavních pravomocí a pověřil předsedu Poslanecké sněmovny Robertu Fica mezistranickým vyjednáváním. Osobně podporoval vznik koalice Hnutí pěti hvězd a Demokratické strany.

Díky úspěšnému vyjednávání mezi populisty a tradiční levicí si může Evropa takříkajíc oddychnout. Vláda dvou euroskeptických a populistických stran by z hlediska budoucnosti EU nebyla optimální, ačkoli Hnutí pěti hvězd i Liga Severu jasně odmítají italexit. Salvini však před volbami hrozil, že pokud se EU nereformuje, pak by k odchodu Itálie z EU dojít mohlo. Sestavení řádné vlády s důvěrou Poslanecké sněmovny i Senátu je perspektivní i vzhledem k ekonomické významnosti Itálie.

Vzniku vlády Hnutí pěti hvězd a Demokratické strany může ještě ale zabránit vnitrostranické referendum. Demokratická strana se totiž původně chtěla stáhnout do opozice, ale její nový předseda, který nahradil ve funkci bývalého italského premiéra Matteu Renziho, Maurizio Martina řekl, že je možnosti vládní spolupráce otevřený. Jedinou podmínkou byl absolutní distanc od Ligy Severu a Forza Italia. Renzi, který má navzdory své rezignaci, ve straně silný vliv však tlačí na své členy, aby ve vnistrostranickém referendu odmítli spolupráci s Di Maiem.

Je přímo pozoruhodné, že se v Itálii opakuje volební scénář ostatních evropských zemích. Téměř všude zažily výrazný propad tradičně levicové strany a naopak vzrostly populistické a protestní strany. Taktéž i v Itálii se chtěla tradiční levice původně stáhnout do opozice, aby pak následně své rozhodnutí přehodnotila.

V Německu například vznikla opět velká koalice CDU/CSU s SPD poté, co se německé kancléřce Angele Merkelové nepodařilo vytvořit koalici s liberály a zelenými - Jamajku. U nás také sociální demokraté oznámili odchod do opozice a nyní se chystá vláda Hnutí ANO s ČSSD tolerovaná komunisty. Pouze v Rakousku se sociální demokraté stáhli a vznikla vláda lidovců se svobodnými.

Ve Francii taktéž ztratili socialisté a centristickému prezidentovi Emmanuelu Macronovi se podařilo sestavit jednobarevnou vládu En Marche po výrazném úspěchu v loňských volbách do Národního shromáždění. Sociální demokracie ztratila i v nizozemských volbách.