AfD se vymyká kontrole? Německo bouřlivě diskutuje o nasazení kontrarozvědky

Berlín - V Německu se po událostech ve východoněmeckém Chemnitzu (Saské Kamenici) diskutuje o tom, zda by Spolkový úřad na ochranu ústavy (BfV), tedy civilní kontrarozvědka, měl začít sledovat protestní Alternativu pro Německo (AfD). Důvodem je především blízkost politiků nejsilnější opoziční formace AfD k protiimigračnímu hnutí Pegida. Úřady ve dvou spolkových zemích už sledují mládežnické organizace této strany.

AfD v sobotu spolu s Pegidou v Chemnitzu uspořádala pochod za "oběti multikulturalizace" Německa, v jehož čele šli čelní představitelé obou uskupení. Ještě donedávna se přitom uvnitř AfD diskutovalo, jestli je rozumné účastnit se akcí Pegidy. Podle některých Chemnitz v postoji AfD představuje jasnou změnu.

"Štvanice v Chemnitzu představuje zlom," řekl listu Die Welt místopředseda Spolkového sněmu Thomas Oppermann (SPD). AfD podle něj jede stále radikálněji na protiimigrační vlně, a proto by její spolupráci s neonacisty měla kontrarozvědka velmi pozorně sledovat. "Když někdo tenhle stát ohrožuje, musí být sledován," vyjádřil své přesvědčení rozhlasové a televizní stanici NDR zase generální tajemník SPD Lars Klingbeil.

Také místopředseda křesťanských demokratů (CDU) Thomas Strobl má za to, že události v Chemnitzu znovu jasně ukazují, že by Spolkový úřad na ochranu ústavy měl AfD přinejmenším věnovat velkou pozornost. Když budou splněny podmínky pro sledování, musí rychle jednat, míní.

Ne všichni ale sdílejí tento názor. Stroblův stranický kolega a ministerský předseda Šlesvicka-Holštýnska Daniel Günther má za to, že sledování AfD by straně umožnilo prezentovat se jako mučedník. Ministr vnitra a šéf Křesťanskosociální unie (CSU) Horst Seehofer je zase přesvědčen o tom, že důvody pro sledování strany jako takové nyní nejsou. Podobně to nyní vidí i kancléřka Angela Merkelová (CDU).

Možnost, že by její stranu sledovala kontrarozvědka, dnes odmítla šéfka poslanců AfD Alice Weidelová. Bylo by to podle ní absurdní, protože AfD je demokratická strana, která prosazuje silný právní stát. Sledování třetí nejsilnější strany na německé politické scéně by si podle aktuálního průzkumu přála většina Němců.

V hledáčku kontrarozvědky, jak se dnes ukázalo, je už organizace mladých příznivců AfD v severoněmeckých Brémách, a to od minulého týdne. Dnes stejný krok oznámilo i Dolní Sasko. "Mladá Alternativa (Junge Alternative) zastává pohled na svět, v němž jsou menšiny jako přistěhovalci, žadatelé o azyl a muslimové, političtí oponenti a homosexuálové paušálně zesměšňování a hanobeni," zdůvodnil dnes své rozhodnutí dolnosaský ministr vnitra Boris Pistorius (SPD).

Situace ve čtvrtmilionovém Chemnitzu, který leží nedaleko hranic s Českem, se vyhrotila 26. srpna po zabití pětatřicetiletého Němce, z něhož jsou podezřelí dva muži z Iráku a Sýrie. Od té doby město zažilo řadu demonstrací, z nichž některé doprovodily výtržnosti a útoky na přistěhovalce. Protestů v Chemnitzu se podle policie účastnila také řada pravicových radikálů.

Související

AfD (Alternativa pro Německo)

Konec voleb do EP, možnost vyvázat Německo... AfD dnes představí nový program

Spolupředsedkyně německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo Alice Weidelová představí ve středu v Evropském parlamentu nový programový dokument své strany. Návrh zaměřený na radikální proměnu Evropské unie počítá se zrušením přímých voleb do Evropského parlamentu, výrazným omezením pravomocí Evropské komise a možností pro Německo vyvázat se ze společných unijních politik. Alternativa pro Německo tímto krokem navazuje na nedávné úspěchy v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku a Meklenbursku-Předním Pomořansku, které jí dodaly nový politický impuls.
AfD (Alternativa pro Německo)

Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě

Volební vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v Sasku-Anhaltsku zpochybňuje dosavadní předpoklady o tom, jak populistické strany získávají moc. Strana v krajských volbách získala 44 procent hlasů a ukázala novou cestu spočívající v radikalizaci namísto umírňování. Výsledek narušil představu hlavního evropského politického proudu, že radikální pravice se musí na cestě k moci postupně posunout do středu. Úspěch německé formace rezonuje napříč celou Evropou a nabízí nový vzor pro další krajně pravicová hnutí.

Více souvisejících

Alternativa pro Německo (AfD) ,  Chemnitz ,  Pegida ,  Německo ,  Konzervativní unie CDU/CSU

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 50 minutami

Izrael, Jeruzalém

Volby v Izraeli skončily. První odhady favorizují Netanjahua, oficiální výsledky budou v listopadu

První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.

před 2 hodinami

Kongres USA

Volby do Kongresu v USA: V průzkumech dominují Demokraté, Trump řekl, co udělá, pokud vyhrají

Týden před doplňovacími volbami do amerického Kongresu ukazuje nový celostátní průměr průzkumů veřejného mínění CNN Poll of Polls, že Demokratická strana si drží náskok přibližně devíti procentních bodů. Tento ukazatel sleduje takzvané generické hlasování, které měří preference voličů pro jednotlivé politické strany v kongresových okrscích napříč Spojenými státy.

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump řekl, za jakých podmínek bude akceptovat výsledek voleb do Kongresu

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že v nadcházejících doplňovacích volbách do Kongresu přijme výsledky hlasování za předpokladu, že budou probíhat poctivě, čímž opět otevřel debatu o důvěře v americký volební systém. Toto vyjádření zaznělo v době, kdy kampaň před klíčovým listopadovým dnem láme historické rekordy ve výdajích na reklamu a kdy miliony voličů již odevzdaly své hlasy v rámci předčasného hlasování napříč Spojenými státy.

před 4 hodinami

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Finský a norský premiér mluvili hodinu a půl s Putinem

Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre uskutečnili vzácný společný telefonický rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Devadesát minut trvající hovor proběhl z helsinské metropole a zaměřil se na budoucí diplomatické snahy vedoucí k ukončení války na Ukrajině. Oba severský státníci předem výslovně zdůraznili, že nejednají jménem celé Evropské unie ani Evropy jako celku.

před 6 hodinami

Flavio Bolsonaro

Poražený Bolsonaro dostal zákaz opustit zemi. Úřady mu zabavily pas

Porážka v prezidentských volbách přinesla brazilskému krajně pravicovému senátorovi Fláviu Bolsonarovi okamžité právní důsledky, když mu nejvyšší soud nařídil odevzdat cestovní pasy a zakázal mu opustit zemi. Toto opatření následovalo jen několik hodin poté, co v nedělním druhém kole souboje o hlavu státu podlehl levicovému kandidátovi a vítězi voleb Luizu Ináciu Luu da Silvovi.

před 6 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

Jak americké volby do Kongresu ovlivní Evropu?

Nadcházející americké doplňovací volby do Kongresu budí mimořádnou pozornost v Evropě, kde političtí představitelé bedlivě sledují, jaký dopad bude mít obměna zákonodárného sboru na budoucí transatlantické vztahy, bezpečnostní záruky a obchodní politiku. 

před 7 hodinami

Luiz Inácio Lula da Silva, autor: Esteban Collazo

Lula da Silva přepsal politickou mapu Brazílie. Vítězstvím ve volbách to ale neskončilo

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva dosáhl historického a nečekaného volebního vítězství, když v nedělním druhém kole prezidentských voleb porazil pravicového kandidáta Flávia Bolsonara, syna vězněného exprezidenta Jaira Bolsonara. Osmdesátiletý levicový politik tak po dramatickém obratu zajistil pro sebe a svou stranu čtvrtý mandát v čele jihoamerické země, čímž překonal dosavadní politické předpoklady.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

Snaha o ovlivnění voleb? Trumpova administrativa se pokusila donutit Kalifornii zneplatnit desítky tisíc hlasů

Federální odvolací soud zamítl bezprecedentní pokus administrativy prezidenta Donalda Trumpa donutit Kalifornii, aby zrušila hlasy 20 000 lidí, o kterých tvrdí, že by mohli být cizinci. Federální vláda tvrdila, že tyto hlasy by mohly patřit osobám, které nejsou občany Spojených států. Soudní rozhodnutí tak prozatím chrání průběh probíhajícího hlasování v nejlidnatějším americkém státě.

před 9 hodinami

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová: Putin žádný zájem o mír nemá, Ukrajina očekává brutální zimu

Evropští ministři obrany a představitelé Evropské unie varovali na pondělním zasedání v Paříži, že Ukrajinu čeká velmi náročné období a ruský prezident Vladimir Putin neprojevuje reálný zájem o mír. Zasedání bezpečnostní skupiny E5, která sdružuje Francii, Velkou Británii, Německo, Polsko a Itálii, se zúčastnila také šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová a eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius. Setkání se konalo v sídle francouzského ministerstva ozbrojených sil.

před 10 hodinami

Ilustrační foto

Tajemství barvy očí: Proč vás slunce oslepuje násobně víc?

Máte modré nebo zelené oči? V tom případě vám přijde hodně povědomé to, že když vyběhnete z domu na letní slunce, rychle začnete sahat po slunečních brýlích, protože to zkrátka nezvládnete. Světlé oči obsahují méně pigmentu než tmavé a citlivost na světlo s tím může souviset. Jak se s tímto problémem co nejjednodušeji poprat?

před 10 hodinami

Benjamin Netanjahu

Izraelským volbám dominuje téma bezpečnosti. Průzkumy ale Netanjahuovi nejsou nakloněny

Izraelští voliči dnes zamířili k volebním urnám v rámci jedněch z nejvýznamnějších a nejdůslednějších voleb v moderní historii země. Hlasování přichází poprvé od tragických událostí ze sedmého října roku 2023, kdy při útocích Hamasu zahynulo přibližně dvanáct stovek lidí. Současný premiér Benjamin Netanjahu usiluje o zisk nového mandátu v čele vlády navzdory probíhajícímu korupčnímu procesu a sílící mezinárodní izolaci státu.

před 11 hodinami

Donald Trump

Trump před volbami vyostřuje rétoriku. Napadá i rodiny protikandidátů

Americký prezident Donald Trump čelí ostré kritice kvůli tomu, že ve svých nedávných výrocích spojil teroristické útoky z 11. září 2001 s demokratickým kandidátem do Senátu Abdulem El-Sayedem. Tento incident se odehrál během předvolebního shromáždění v americkém státě Michigan. Podobné rétorické útoky vyvolaly vlnu pobouření napříč politickým spektrem.

před 12 hodinami

raketový systém Patriot

Ukrajina požádala pět evropských spojenců o poskytnutí raket do Patriotů

Ukrajina požádala pět evropských spojenců o poskytnutí deseti procent jejich stávajících zásob protiraketových systémů Patriot a IRIS-T. Tento krok má pomoci zemi čelit nadcházejícím ruským útokům během nadcházejícího zimního období. Kyjev nabízí výměnu za budoucí dodávky munice, na které má již uzavřené oficiální smlouvy.

před 13 hodinami

Palestina

Jak mohou výsledky voleb v Izraeli změnit Palestinu?

Výzkumník Joshua Yaphe a ředitel Dubajského centra pro výzkum veřejné politiky Mohammed Baharoon ve své analýze publikované Centrem pro národní zájem tvrdí, že se administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa po volbách v Izraeli pravděpodobně vrátí k vizi nazvané „Mír k prosperitě“. Cílem tohoto plánu je modernizace palestinské ekonomiky a přesunutí pozornosti od obtížné obnovy Pásma Gazy k novým možnostem na Západním břehu Jordánu.

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Izrael, ilustrační foto

V Izraeli se otevřely volební místnosti. Začalo rozhodování o osudu Netanjahua

V Izraeli byly v úterý ráno otevřeny volební místnosti v rámci jedněch z nejvýznamnějších voleb v historii země. Voliči opět řeší známou otázku, zda by měl v úřadě setrvat dosavadní premiér Benjamin Netanjahu. Tyto volby jsou prvním celostátním hlasováním od teroristického útoku Hamasu z 7. října 2023. Současné hlasování tak představuje pro mnoho občanů první příležitost k vyjádření postojů vůči dosavadnímu vedení.

před 15 hodinami

včera

včera

Pavel počtvrté udělí vyznamenání. Politici mu navrhli umělce, sportovce i Zemana

Česko vstoupilo do týdne, v němž si připomene vznik samostatného československého státu v říjnu 1918. Zraky lidí budou ve středy upřeny i na Pražský hrad, kde se prezident Petr Pavel chystá předávat státní vyznamenání. Může dát i na doporučení členů obou parlamentních komor. Poslanci a senátoři také letos navrhli mnoho zajímavých jmen. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy