Uprchlíci ztrácí zájem? Migrační tok do EU klesá, většina běženců míří do Španělska

Počet migrantů zaznamenaných na trase v západním Středomoří utváří už třetí měsíc po sobě více než polovinu všech běženců, kteří překročí unijní hranice nelegálně. V srpnu se do Evropy touto cestou dostalo 6500 osob, což je čtyřikrát více než ve stejný měsíc loni. Od počátku roku do konce září zvolilo cestu v západním Středozemí 35.500 uprchlíků, tedy dvakrát více než za stejné období předchozí rok. Tři čtvrtiny z nich pocházejí ze subsaharské Afriky. Po této trase se nejčastěji vydávají Maročané, Guinejci a Malijci.

Počet migrantů, kteří se přes centrální Středomoří dostali do Evropy v září klesl v porovnání s loňským zářím o 85 procent na přibližně 900 osob. Za prvních devět měsíců tohoto roku počet uprchlíků mířících do Evropy touto cestou klesl ve srovnání se stejným obdobím loni o 80 procent na zhruba 20.900 osob. Nejčastěji tento koridor volí Tunisané a Eritrejci, kteří tvoří přes jednu třetinu migrantů na této cestě. Po nich jsou nejčastějšími uprchlíky na této trase Súdánci, Pákistánci a Nigerijci.

Ve východním Středomoří klesl počet migrantů v září v porovnání se stejným obdobím loni o 25 procent na zhruba 5400 osob. Celkově ale počet uprchlíků volících tuto trasu za prvních devět měsíců tohoto roku v porovnání se stejným obdobím loni vzrostl o 40 procent na přibližně 40.300 běženců, a to hlavně kvůli nárůstu nelegálních přechodů pozemní hranice mezi Tureckem a Řeckem v posledních měsících. Touto cestou se do Evropy letos nejčastěji dostali Syřané, Iráčané a v posledních dvou měsících to byli zejména Afghánci.

Migrační trasu, která vede západním Balkánem přes Srbsko do Maďarska a Chorvatska, už konstantně příliš migrantů nevolí. Oproti tomu se stále častěji vydávají přes Albánii, Černou Horu a Bosnu a Hercegovinu anebo ze Srbska do Bosny a Hercegoviny.