Dvě třetiny (67 procent) obyvatel velkých evropských zemí si myslí, že dřív býval svět lepší než nyní. Nejnostalgičtější jsou přitom Italové, kterých na staré zlaté časy vzpomíná plných 77 procent. Plyne to z dnes zveřejněných výsledků průzkumu, uskutečněného v červnu mezi skoro 11.000 občany pěti velkých zemí EU německou Bertelsmannovou nadací.
"Zajímavé je, že Evropané s nostalgickými pocity se spíše vnímají napravo od politického středu než ti, kteří takovou nostalgii necítí. A také jsou daleko kritičtější k imigraci," upozornila nadace v tiskové zprávě.
Z pěti velkých členských zemí unie - Německa, Francie, Itálie, Polska a Španělska - byli ohledně minulosti nejméně nostalgičtí Poláci se zkušeností země sovětského bloku. Přesto i jich na staré časy kladně vzpomíná 59 procent.
Nostalgičtější byli v průzkumu starší respondenti. Ve věkové skupině do 25 let mělo podobné pocity 52 procent dotázaných, mezi lidmi od 56 do 65 to bylo 70 procent. Také mezi mladými nejčastěji na staré časy s nostalgií vzpomínali Italové: celých 64 procent z nich vidělo minulost jako lepší než současnost. Naopak nostalgicky naladěných bylo jen 35 procent mladých Poláků. Napříč různými věkovými skupinami ale platí, že růžové brýle ohledně minulosti si častěji nasazují muži (53 procent) než ženy (47 procent).
Průzkum přitom ukázal, že pohled na minulost má souvislost s politickými postoji - 53 procent těch, kdo ji vnímají nostalgicky, se označili za pravicově orientované. Naopak 58 procent dotázaných, kteří na minulost nevzpomínají, se vnímá na levé straně politického spektra. Nejviditelnější je to v Německu, kde je mezi pravicově orientovanými Němci 51 procent těch, kdo na minulost vzpomínají a jen 31 procent těch, kdo se za nostalgické nepovažují.
"Nostalgie je známkou vysoké míry nejistoty ve společnosti," interpretuje výsledky Isabell Hoffmannová z nadace, jedna ze spoluautorek průzkumu. Právě glorifikace minulosti, někdy s negativními konotacemi vůči současnosti, podle ní může lidem nabízet stabilitu a ukotvení.
Většina nostalgicky orientovaných občanů pěti zemí EU (53 procent) je přesvědčena, že "migranti nám berou práci" a 78 procent míní, že se imigranti nehodlají do nových společností integrovat. U těch, kdo na minulost nevzpomínají, je poměr opačný, 30 procent se bojí o pracovní místa a 63 procent míní, že imigrace je pro hospodářství v zásadě pozitivní.
V pětici zemí ovšem mají obě skupiny podobný pohled na evropskou integraci a přejí si těsnější politickou i hospodářskou spolupráci i aktivnější roli EU na světové scéně. U těch, kdo si růžově malují minulost, je ale podpora členství jejich země v EU menší - v průměru je to 67 procent proti 82 procentům podpory u těch, kdo nostalgičtí nejsou.
Související
EU by mohla Británii povolit výjimky, pokud se rozhodne vrátit
Politico: EU se poučila z chyb v oblasti AI. Zajistí, že příští technologickou revoluci už neprospí
EU (Evropská unie) , evropa , Itálie , průzkumy , uprchlíci
Aktuálně se děje
před 34 minutami
První slova Trumpa k výsledkům voleb: Neskrývá překvapení, hlasování ale akceptuje
před 1 hodinou
Mimořádná zpráva Trump utrpěl zdrcující porážku. Demokraté dosáhli historického výsledku, ovládli celý Kongres
před 1 hodinou
Volby v USA skončily. Ameriku teď mohou potkat tři scénáře
před 2 hodinami
Listopadové počasí bude odpovídat očekáváním, naznačuje výhled
včera
Návrat Rusů se nelíbí ani sponzorům hokeje. Česká firma zaujala jasný postoj
včera
Klempíř chyběl na předávání státních cen. Nepřišli ani dva laureáti
včera
Fico musí řešit nečekanou krizi. Vláda přišla o křehkou většinu
včera
Opoziční lídři chtějí jednat s Babišem. Jde jim o ČT a Český rozhlas
včera
Tragédie, jakou fotbal nepamatuje. De Miguel zemřel po faulu brankáře
Aktualizováno včera
Václavák na podporu ČT a ČRo zaplnily tisíce lidí. Začalo se v symbolickém čase
včera
Češi proti Rusku na led nenastoupí, oznámil šéf svazu Hadamczik
včera
Volby v USA: Kdy budeme znát výsledky? Čekat na ně můžeme několik dní i týdnů
včera
Volby v USA provází technické potíže. Lidé hlasují o Kongresu, guvernérech či v referendech
včera
Demonstranti zastavili provoz na magistrále. Pochodují proti změně financování veřejnoprávních médií
včera
Poplach v celé Evropě: Kvůli nahlášeným bombám přistává jedno letadlo za druhým
včera
Po celém Česku začínají protesty na podporu veřejnoprávních médií
včera
Soud v USA zamítl žádost Trumpovy administrativy o zneplatnění tisíců hlasovacích lístků
včera
Volby v USA začaly. Miliony voličů vystaví Trumpovi účet
včera
Televize a Rozhlas jsou ve stávce. Diváky místo zpravodajství čekají archivní pořady
včera
Ceny ropy po novém oznámení Teheránu prudce klesají
Ceny ropy v pondělí zaznamenaly prudký propad a klesly na nejnižší úroveň za více než dva týdny, což na globálních trzích vyvolalo novou vlnu naděje na možný diplomatický průlom a ukončení probíhající války mezi Spojenými státy a Íránem. Mezinárodní referenční ropa Brent oslabila o více než šest a půl procenta a propadla se na hodnotu 105,55 dolaru za barel, což představuje nejnižší cenový stav od 16. října.
Zdroj: Libor Novák