Nic lepšího nedostanete. Summit EU dal Británii poslední vstřícnou nabídku

Jako dohodu, která splní to, co chtěli britští občané, když se v roce 2016 pro brexit vyslovili, dnes dokument v Bruselu interpretovala také britská premiérka Theresa Mayová - zmínila se přitom o konci volného pohybu osob a tedy zastavení migrace z ostatních zemí EU, o konci každoročních plateb do unijního rozpočtu i o plném návratu suverenity, pokud jde o přijímání vlastních zákonů.

Premiérka čelí doma kvůli textu dohody tvrdé kritice, také z části své vlastní Konzervativní strany, a není jisté, že se jí podaří dokument v parlamentu prosadit. Reálnou alternativou by v takovém případě byl 29. března 2019 "tvrdý brexit", tedy okamžité a náhlé přetnutí veškerých smluvních a právních vztahů s EU se všemi z toho plynoucími negativními důsledky nejen pro vzájemný obchod.

Vzkaz určený britské politické scéně, že nynějších 585 stran dohody nemá smysluplnou alternativu a že by ji britští poslanci proto měli přijmout, zněl dnes v Bruselu velmi jednoznačně.

Skoro stejně hlasitá ale byla připomínka, že ačkoli je brexit smutnou událostí a dnešek pro EU smutným dnem, je ostatních sedmadvacet zemí nadále v přístupu k Británii odhodláno zachovat dosavadní jednotný postoj.

Německá kancléřka Angela Merkelová označila brexit za tragický, EU však podle ní vůli Britů bude respektovat. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona se unie musí z brexitu poučit a reformovat se.

"Toto je nejlepší možná dohoda. Vyzývám ty, kteří ji musí ratifikovat, aby to měli na paměti. Toto je nejlepší řešení pro Spojené království, nejlepší pro Evropu, to je jediná možná dohoda," řekl předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Je podle něj nerealistické očekávat, že po odmítnutí textu, který je nyní na stole, by se britské straně mohlo podařit ve zbývajícím čase dojednat lepší podobu smlouvy.

Také irský premiér Leo Varadkar varoval, že "klamou sami sebe ti, kdo si myslí, že lze vyjednat lepší dohodu", a upozornil, že EU by na nová vyjednávání nepřistoupila. "Jakákoliv jiná dohoda existuje pouze v představách," dodal.

O stávající podobě rozsáhlého dokumentu se vyjednávalo půldruhého roku a do brexitu zbývá o něco více než čtyři měsíce. Řada šéfů států a vlád před novináři jednoznačně prohlašovala, že na místě britských poslanců by pro text zvedli ruku. Před novináři dnes ale nikdo z evropských politiků nechtěl příliš spekulovat o situaci, která by nastala, pokud se tak nestane a britský parlament smlouvu odmítne. Český premiér Andrej Babiš očekává v takové chvíli okamžité svolání dalšího mimořádného summitu EU.

Také na evropské straně ratifikace dokumentu teprve začíná. Problémy se ale nečekají. Po souhlasu europarlamentu, nejspíš v lednu, by dohodu měly v souladu s padesátým článkem unijní smlouvy finálně schválit členské státy a tím bude EU připravená.

Rozsáhlá smlouva upravuje okolnosti brexitu, týká se například udržení práv občanů EU v Británii po jejím odchodu z bloku či vyrovnání britských finančních závazků vůči unii.

Spornou otázkou dlouhou byla pojistka řešení celního režimu na hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem. Dohadování o detailech tohoto komplikovaného problému harmonogram prací zbrzdilo, konání dnešního summitu bylo původně předpokládané na polovinu října.

Další zpoždění nastalo před několika dny, kdy nečekaně se svými požadavky týkajícími se dohody a budoucích jednání o Gibraltaru vystoupilo Španělsko. Po hektické diplomacii se řešení našlo až v sobotu odpoledne a britská strana vydala prohlášení, se kterým byl Madrid spokojený. Analogický text, tentokrát ze strany celé sedmadvacítky se dnes dostal také do zápisu z jednání summitu. Španělský premiér Pedro Sánchez míní, že výsledek posiluje pozici Španělska ve sporu s Británií o Gibraltar. Mayová novinářům řekla, že se na postavení britské enklávy na jihu Španělska nic nemění a měnit nebude.

Dnes politicky potvrzená dohoda kromě jiného řeší přechodné období po brexitu do roku 2020. Strany se nakonec dohodly, že jej bude možné o rok či dva prodloužit. Právě v té době chtějí unie a Londýn dojednat nové smlouvy o vzájemných těsných vztazích v budoucnosti.

Obě strany se shodují, že mají zájem o ambiciózní, široké a vyvážené hospodářské partnerství. Cílem má být vznik zóny volného obchodu s těsnou celní a regulační spoluprací a pravidly, která zajistí rovné podmínky a spravedlivou hospodářskou soutěž. EU a Británie se také plánují domluvit na úzké koordinaci a spolupráci v obranné, bezpečnostní a mezinárodní politice, včetně například společného uvalování sankcí.

"Před námi je složitý proces ratifikace a dalších vyjednávání. Ale - ať to dopadne jakkoli - jedno je nezpochybnitelné: zůstaneme nejlepšími přáteli až do konce našich dnů a ještě o den déle," shrnul dnešek předseda Evropské rady Donald Tusk.