Brutální nacistická okupace. Německo dluží Polsku 850 miliard dolarů, spočítal poslanec

Německo by mohlo dlužit Polsku více než 850 miliard dolarů (19,6 bilionů Kč) na odškodnění za ztráty, které Poláci utrpěli německou vinou během druhé světové války a brutální nacistické okupace. Agentuře Reuters to řekl poslanec vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Arkadiusz Mularczyk, který v dolní komoře polského parlamentu vede podvýbor pro reparace.

Asi šest milionů Poláků, včetně tří milionů polských Židů, bylo za války zabito a Varšava byla srovnána se zemí po povstání v roce 1944, během kterého přišlo o život asi 200.000 civilistů. Německo, které je jedním z největších obchodních partnerů Polska a spojencem v Evropské unii a NATO, tvrdí, že všechny finanční nároky spjaté s druhou světovou válkou byly vyřešeny.

PiS oživilo výzvy k odškodnění po převzetí moci v roce 2015. Z polských válečných obětí učinilo součást své politiky odvolávající se na nacionalismus. PiS oficiální požadavek na represe dosud nevzneslo, ale bojovný postoj vůči Německu vnesl napětí do vzájemných vztahů.

TODAYonline | Germany owes Poland over $850 billion in WW2 reparations: senior lawmaker https://t.co/urlSqETGAB

— Arkadiusz Mularczyk (@arekmularczyk) 26. dubna 2019

"Polsko ztratilo nejen miliony svých občanů, ale bylo také neobyčejně brutálně poničeno," řekl Mularczyk. "Mnozí (z obětí) jsou stále naživu a cítí hlubokou křivdu," dodal.

Mularczykova vyjádření přicházejí měsíc před volbami do Evropského parlamentu, v nichž se očekává úspěch populistických a nacionalistických stran. V Polsku se koncem letošního roku uskuteční parlamentní volby. V průzkumech veřejného mínění má PiS stále velký náskok před svými soupeři.

Výše reparací by podle Mularczyka mohla několikanásobně překonat odhadovanou částku 100 miliard eur (asi 2,57 bilionu Kč), které Polsko doposud získalo z fondů Evropské unie od svého přistoupení v roce 2004.

Německo je největším čistým plátcem do rozpočtu EU a někteří Němci podle agentury Reuters považují tyto příspěvky za velkorysé odškodnění nových členských zemí, jako je Polsko, které utrpělo pod nacistickou nadvládou.

V roce 1953 se tehdejší polští komunističtí vládci vzdali všech nároků na válečné reparace pod tlakem Sovětského svazu, který chtěl zbavit všech závazků východní Německo spadající tehdy do východního bloku. PiS tvrdí, že tato dohoda neplatí, protože Polsko nemohlo vyjednat spravedlivou náhradu.

Mularczyk doufá, že jeho výbor svou zprávu o reparacích dokončí do 1. září, na které připadá 80. výročí vpádu vojsk nacistického vůdce Adolfa Hitlera do Polska. Obvinil Berlín z "diplomatických her" s tímto problémem. "(Německo) se snaží celou věc zamést pod koberec, dokud nezmizí z paměti, z vědomí lidí," řekl.

Mularzykova vyjádření následují poté, co řecký parlament tento měsíc odhlasoval, aby Atény usilovaly o miliardy eur za nacistickou okupaci.

Související

Tomáš Petříček

Bude Česko vymáhat válečné reparace od Německa? Ministr Petříček promluvil

Otázka vymáhání válečných reparací od Německa není v současnosti aktuální a případné rozhodnutí odškodnění vymáhat by nebylo šťastné. Ve Sněmovně to dnes řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) v odpovědi na interpelaci komunistického poslance Jiřího Valenty, který poukazoval mimo jiné na polské a řecké snahy.
Řecko

Řecko vyzvalo Němce k jednání o reparacích

Řecko dnes předalo Německu diplomatickou nótu, v níž Berlín vyzývá k zahájení rozhovorů o reparacích za škody, které země utrpěla za první i druhé světové války. S odvoláním na prohlášení řeckého ministerstva zahraničí o tom informovala agentura DPA. Řecká expertní komise před třemi lety vypočítala dlužnou částku na 290 miliard eur (7,46 bilionů korun). Německo nároky Řecka odmítá s tím, že na ně nemá právní nárok.

Více souvisejících

válečné reparace Polsko Německo Právo a spravedlnost (PiS)

Aktuálně se děje

před 58 minutami

Jaro, ilustrační fotografie

Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat

Březen je prvním měsícem meteorologického jara a počasí by tomu mělo v následujících dnech a týdnech odpovídat. Na horách se očekává obleva, v nížinách už bude přes den většinou přes 10 stupňů. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

včera

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

včera

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

včera

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

včera

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

včera

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

včera

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

včera

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

včera

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

včera

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy