Brutální nacistická okupace. Německo dluží Polsku 850 miliard dolarů, spočítal poslanec

Německo by mohlo dlužit Polsku více než 850 miliard dolarů (19,6 bilionů Kč) na odškodnění za ztráty, které Poláci utrpěli německou vinou během druhé světové války a brutální nacistické okupace. Agentuře Reuters to řekl poslanec vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Arkadiusz Mularczyk, který v dolní komoře polského parlamentu vede podvýbor pro reparace.

Asi šest milionů Poláků, včetně tří milionů polských Židů, bylo za války zabito a Varšava byla srovnána se zemí po povstání v roce 1944, během kterého přišlo o život asi 200.000 civilistů. Německo, které je jedním z největších obchodních partnerů Polska a spojencem v Evropské unii a NATO, tvrdí, že všechny finanční nároky spjaté s druhou světovou válkou byly vyřešeny.

PiS oživilo výzvy k odškodnění po převzetí moci v roce 2015. Z polských válečných obětí učinilo součást své politiky odvolávající se na nacionalismus. PiS oficiální požadavek na represe dosud nevzneslo, ale bojovný postoj vůči Německu vnesl napětí do vzájemných vztahů.

TODAYonline | Germany owes Poland over $850 billion in WW2 reparations: senior lawmaker https://t.co/urlSqETGAB

— Arkadiusz Mularczyk (@arekmularczyk) 26. dubna 2019

"Polsko ztratilo nejen miliony svých občanů, ale bylo také neobyčejně brutálně poničeno," řekl Mularczyk. "Mnozí (z obětí) jsou stále naživu a cítí hlubokou křivdu," dodal.

Mularczykova vyjádření přicházejí měsíc před volbami do Evropského parlamentu, v nichž se očekává úspěch populistických a nacionalistických stran. V Polsku se koncem letošního roku uskuteční parlamentní volby. V průzkumech veřejného mínění má PiS stále velký náskok před svými soupeři.

Výše reparací by podle Mularczyka mohla několikanásobně překonat odhadovanou částku 100 miliard eur (asi 2,57 bilionu Kč), které Polsko doposud získalo z fondů Evropské unie od svého přistoupení v roce 2004.

Německo je největším čistým plátcem do rozpočtu EU a někteří Němci podle agentury Reuters považují tyto příspěvky za velkorysé odškodnění nových členských zemí, jako je Polsko, které utrpělo pod nacistickou nadvládou.

V roce 1953 se tehdejší polští komunističtí vládci vzdali všech nároků na válečné reparace pod tlakem Sovětského svazu, který chtěl zbavit všech závazků východní Německo spadající tehdy do východního bloku. PiS tvrdí, že tato dohoda neplatí, protože Polsko nemohlo vyjednat spravedlivou náhradu.

Mularczyk doufá, že jeho výbor svou zprávu o reparacích dokončí do 1. září, na které připadá 80. výročí vpádu vojsk nacistického vůdce Adolfa Hitlera do Polska. Obvinil Berlín z "diplomatických her" s tímto problémem. "(Německo) se snaží celou věc zamést pod koberec, dokud nezmizí z paměti, z vědomí lidí," řekl.

Mularzykova vyjádření následují poté, co řecký parlament tento měsíc odhlasoval, aby Atény usilovaly o miliardy eur za nacistickou okupaci.

Související

Tomáš Petříček

Bude Česko vymáhat válečné reparace od Německa? Ministr Petříček promluvil

Otázka vymáhání válečných reparací od Německa není v současnosti aktuální a případné rozhodnutí odškodnění vymáhat by nebylo šťastné. Ve Sněmovně to dnes řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) v odpovědi na interpelaci komunistického poslance Jiřího Valenty, který poukazoval mimo jiné na polské a řecké snahy.
Řecko

Řecko vyzvalo Němce k jednání o reparacích

Řecko dnes předalo Německu diplomatickou nótu, v níž Berlín vyzývá k zahájení rozhovorů o reparacích za škody, které země utrpěla za první i druhé světové války. S odvoláním na prohlášení řeckého ministerstva zahraničí o tom informovala agentura DPA. Řecká expertní komise před třemi lety vypočítala dlužnou částku na 290 miliard eur (7,46 bilionů korun). Německo nároky Řecka odmítá s tím, že na ně nemá právní nárok.

Více souvisejících

válečné reparace Polsko Německo Právo a spravedlnost (PiS)

Aktuálně se děje

před 14 minutami

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

před 1 hodinou

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

před 7 hodinami

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

před 7 hodinami

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

před 11 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

před 12 hodinami

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

před 13 hodinami

před 13 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

před 15 hodinami

včera

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy