Theresa Mayová se loučí. V posledním projevu odsoudila populisty, varovala před Trumpem

Mayová uvedla, má obavy o "stav politiky", domácí britské i té mezinárodní. Varovala, že ochota hledat kompromisy se stala "nemoderní", a odsoudila populisty, kteří dávají "jednoduché odpovědi" na složité problémy. Premiérka rovněž kritizovala "politiku, která se snaží rozdělovat", a prohlásila, že "někteří ztrácejí schopnost nesouhlasit bez toho, že by zároveň ponížili názory ostatních".

Obavy má Mayová rovněž kvůli "narůstajícímu absolutismu" ve světové politice, což, jak poznamenala agentura AP, nejspíš mnozí vyhodnotí jako vzkaz jejímu nástupci a zároveň americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Dvaašedesátiletá premiérka nicméně uvedla, že její prohlášení nebylo namířeno na nikoho konkrétního.

Mayová ve své řeči uznala, že v minulosti udělala chyby. Nijak se ale nevyjádřila ke kritikům, kteří říkají, že za neschválením dohody o brexitu stála právě její nedostatečná snaha dosáhnout kompromisu a neschopnost překonat rozdíly v postojích poslanců. "Dnešní neschopnost spojit principy s pragmatismem a dosáhnout kompromisu, když je to potřeba, vedou celou politickou rozpravu nesprávnou cestou," prohlásila premiérka.

"Vedlo to vlastně k něčemu, co je určitou formou absolutismu - kdy jeden věří, že když jednoduše sdělíte svůj postoj dostatečně nahlas a budete ho dlouho opakovat, tak dosáhnete svého... Vedlo to ke zhrubnutí naší veřejné debaty," dodala.

Mayová se pod tlakem spolustraníků rozhodla oznámit odchod z funkce v květnu. Učinila tak poté, co se třikrát neúspěšně pokusila přesvědčit britský parlament, aby podpořil připravenou dohodu Londýna se zbytkem Evropské unie o podmínkách britského odchodu z evropského bloku. Ačkoli po úvodní historicky vysoké porážce při hlasování Dolní sněmovny se při dalších dvou pokusech skóre premiérky zlepšovalo, kvůli vytrvalému odporu části vládních konzervativců i opozičních labouristů nakonec svou snahu vzdala.

Nového šéfa kabinetu bude znát Británie příští týden. Nástupce Mayové členové konzervativní strany vybírají mezi současným šéfem diplomacie Jeremym Huntem a bývalým ministrem zahraničí Borisem Johnsonem, který je považován za favorita.