Brexit: Rozvod Británie s EU byl turbulentní, trval přes čtyři roky

Referendum o brexitu, kterým Britové v červnu 2016 vyslovili souhlas s odchodem z EU, odstartovalo pracná vyjednávání s konečným cílem dosáhnout obchodní dohody mezi EU a Británií. Ke svému konci dospěla po mnoha odkladech až dnes, kdy úřad britského premiéra Borise Johnsona oznámil, že se obě strany dohodly na podobě budoucích vztahů po konci přechodného období.

"Ano" brexitu

Britové si v referendu 23. června 2016 zvolili odchod z Evropské unie. Následujícího dne odstoupil premiér David Cameron, jehož nahradila Theresa Mayová, euroskeptička, která nicméně v referendu hlasovala proti brexitu.

Mayová 29. března 2017 aktivovala článek 50 lisabonské smlouvy, čímž byl zahájen proces odchodu z EU, který měl skončit nejpozději po dvou letech.

K posílení svého mandátu před jednáními s EU Mayová vypsala předčasné volby. V nich 8. června konzervativci sice vyhráli, přišli ale o většinu v parlamentu, což přinutilo Mayovou ke spolupráci s malou severoirskou Demokratickou unionistickou stranou (DUP).

První smlouva

Vyjednávači EU a Británie se 13. listopadu 2018 shodli na textu dohody o brexitu, kterou 25. listopadu schválil mimořádný summit EU.

Tuto dohodu britští poslanci třikrát za sebou odmítli (15. ledna 2019, 12. března a 29. března 2019). Brexit byl odložen do 22. května, a pak znovu do 31. října. Mayová byla nucena zorganizovat volby do Evropského parlamentu 23. května, kterých se Britové museli zúčastnit. Následujícího dne oznámila, že 7. června odstoupí.

U kormidla Boris Johnson

Konzervativci si 23. července 2019 vybrali jako nástupce Mayové Borise Johnsona, který byl stoupencem odchodu Británie z EU k 31. říjnu, ať s dohodou, nebo bez ní.

Británie a sedmadvacítka oznámily 17. října vyjednání nové dohody. Britský parlament 22. října podpořil prováděcí zákon k dohodě, ale odmítl podpořit zrychlený harmonogram jeho projednávání. Johnson vypsal předčasné volby.

Sedmadvacítka 28. října schválila odložení brexitu na 31. ledna 2020.

Brexit

Johnson si v parlamentních volbách v prosinci 2019 zajistil absolutní většinu v parlamentu s nejlepším volebním výsledkem pro konzervativce od dob Margaret Thatcherové.

Ihned vrátil dohodu o brexitu do obnoveného parlamentu, který jej schválil 9. ledna 2020, horní sněmovna 22. ledna. Po podpisu královny Alžběty II. text dohody schválil 29. ledna také Evropský parlament.

Británie formálně opustila EU 31. ledna 2020. Nastalo přechodné období do 31. prosince 2020, během kterého se Británie ještě řídí pravidly EU.

Vyjednávání po brexitu

Na začátku března 2020 zahájily EU a Británie vyjednávání o budoucích obchodních a bezpečnostních vztazích, s cílem dosáhnout dohody o volném obchodu bez cel a kvót. Jednání, narušovaná pandemií nemoci covid-19, se zadrhla na rybolovu, pravidlech hospodářské soutěže a dohledem nad řešením sporů.

Británie 12. června formálně odmítla možnost prodloužení přechodného období, které tedy končí 31. prosince 2020.

Britská vláda letos 9. září zveřejnila návrh zákona o vnitřním trhu, který podle tamních médií umožňuje kabinetu ignorovat části závazné brexitové dohody týkající se Severního Irska. Podle EU to znamená porušení mezinárodního práva. Evropská komise (EK) zahájila s Británií 1. října právní řízení kvůli porušení loni schválené brexitové dohody.

V cílové rovince

Sedmadvacítka 15. října vyzvala Londýn, aby učinil "nutné kroky" k uzavření dohody. Johnson reagoval prohlášením, že Británie a EU možná nakonec žádnou dohodu neuzavřou. Po týdnu stagnace prohlásil vyjednavač EU Michel Barnier, že obě strany musejí učinit kompromisy, a ujistil, že obchodní dohoda bude respektovat suverenitu Británie.

Jednat se znovu začalo od 22. října, rozhovory mezi Johnsonem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou o budoucích obchodních vztazích ale dlouho nepřinesla zásadní průlom. Před dvěma týdny Johnson připustil, že existuje "velká pravděpodobnost", že se EU a Británii dohodu o budoucích obchodních vztazích uzavřít nepodaří. Také von der Leyenová na unijním summitu v Bruselu uvedla, že krach jednání je pravděpodobnější než dosažení dohody. Rozhovory ale pokračovaly.

???? The clock is no longer ticking. After 4.5 years of collective effort and #EU unity:To preserve peace on the island of Ireland. To protect citizens and the Single Market. To build a new partnership with the UK. Thank you all ?

— Michel Barnier (@MichelBarnier) December 24, 2020

Důležitým termínem k tomu, aby případná dohoda mohla platit od začátku roku, byl 20. prosinec. O den později poslanci Evropského parlamentu konstatovali, že i kdyby text dohody dostali, nestihnou ji už letos schválit.

Dnes úřad britského premiéra Borise Johnsona oznámil, že se EU a Británie dohodly na podobě budoucích vztahů po konci přechodného období. "Dohoda je hotová," uvedl.

Související

Více souvisejících

Brexit EU (Evropská unie) Velká Británie David Cameron Theresa Mayová

Aktuálně se děje

před 29 minutami

před 1 hodinou

Mahmúd Abbás

Abbás prozradil, o co jde Izraeli v Pásmu Gazy

Na summitu skupiny BRICS palestinský prezident Mahmúd Abbás obvinil Izrael z toho, že jeho cílem je vyprázdnit Pásmo Gazy od Palestinců, především z jeho severní části, kde izraelská armáda nedávno zahájila rozsáhlé útoky. 

před 2 hodinami

Martin Kuba na 24. kongresu ODS

Kuba se stal podruhé jihočeským hejtmanem

Jihočeští zastupitelé na svém dnešním ustavujícím zasedání zvolili hejtmanem Martina Kubu z ODS, který tuto funkci zastával již v předchozím volebním období. Občanská demokratická strana (ODS) v zářijových volbách dominovala, když získala 34 z 55 mandátů v krajském zastupitelstvu.

před 2 hodinami

Josep Borrell, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

Evropská unie dá Libanonské armádě desítky milionů eur

Evropská unie se zavázala poskytnout Libanonské armádě 20 milionů eur v roce 2023 a dalších 40 milionů eur v roce 2024. Kromě toho EU vyčlení 80 milionů eur na humanitární pomoc pro Libanon, jak oznámil šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell na mezinárodní konferenci v Paříži. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Robert Fico

Fico zpochybnil účinnost vakcín proti covidu

Slovenský premiér Robert Fico dnes vyjádřil pochybnosti o účinnosti vakcín proti onemocnění covid-19, kterými byly očkovány miliony lidí po celém světě, včetně Slovenska, zejména během vrcholných vln pandemie. 

před 4 hodinami

Afghánistán, Kábul

Tálibán přitvrzuje. V Afghánistánu už zakazuje i knihy

V afghánské provincii Helmand začal ve čtvrtek platit zákaz zveřejňování fotografií a videí zobrazujících živé bytosti. Toto nařízení, oznámené představiteli ministerstva informací, je součástí snahy o zajištění dodržování mravních zákonů hnutí Tálibán. Kromě toho ministerstvo zakázalo také 400 knih, které jsou podle jejich vyjádření v rozporu s islámskými a afghánskými hodnotami.  

před 5 hodinami

Petr Fiala

Fiala podepsal dohodu mezi Českou republikou a Vatikánem

Český premiér Petr Fiala a kardinál Pietro Parolin, státní sekretář Svatého stolce, podepsali ve čtvrtek na úřadě vlády dohodu mezi Českou republikou a Vatikánem. Česko tím završilo více než 20 let trvající vyjednávání a stalo se jednou z posledních evropských zemí, která takovou smlouvu se Svatým stolcem dosud neměla.

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Jak se Brusel snaží vyhnout obchodní válce s USA?

Příští měsíc se při amerických prezidentských volbách rozhodne o budoucnosti vztahů mezi Washingtonem a Bruselem. Existuje reálná hrozba, že pokud volby ovládne republikánský kandidát Donald Trump, nastane napříč Atlantikem obchodní válka.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Hraniční přechod, ilustrační foto

Další rána Schengenu: Po Německu a Francii obnoví hraniční kontroly třetí evropská země

Nizozemsko se rozhodlo zavést hraniční kontroly na svých pozemních hranicích, což je součástí širšího balíku opatření zaměřených na omezení přistěhovalectví. Podle informací nizozemské televize RTL budou tyto kontroly zavedeny koncem listopadu. Nizozemsko tak následuje příklad sousedního Německa, které obdobné opatření zavedlo již v září, a také Francie, která spustí kontroly od 1. listopadu na období šesti měsíců. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Život v KLDR

KLDR pod palbou kritiky: Kim prodal svou armádu, bude potrava pro kanóny

Jihokorejský ministr obrany Kim Jong-hjun ostře kritizoval Severní Koreu za vyslání vojáků do Ruska na podporu jeho vojenské operace na Ukrajině. Ministr označil tyto vojáky za „žoldnéře“, kteří mají posloužit jako „potrava pro kanóny“, a obvinil severokorejského vůdce Kim Čong-una z toho, že prodal svou armádu k podpoře „nelegální a agresivní války“.

před 13 hodinami

včera

Vláda Petra Fialy

Vláda oznámila miliardové úspory v energetice. Vojáci zůstávají v povodňových oblastech

Vláda chce v příštím roce vydat na podporované zdroje energie jen 8,5 miliardy korun. Na středečním jednání odsouhlasila čtyři úsporná opatření, která navrhla ministerstva financí a průmyslu a obchodu. Státnímu rozpočtu mají do dalších let ušetřit desítky miliard korun. Odsouhlasila také prodloužení doby nasazení příslušníků Armády ČR na pomoc s odstraňováním následků povodní či dotační program na pořízení náhradních ubytovacích a výukových prostor náhradou za zničené či poškozené živelní pohromou.

včera

Švédsko řeší svatbu krajně pravicového politika. Byl na ní kontroverzní host

Jimmy Åkesson, vůdce Švédské demokratické strany, se minulý měsíc oženil. Mezi svatebčany byl ovšem i Robert Hedarv, boss odnože motorkářského klubu Komančů. Ten byl roku 2015 obviněn z napojení na organizovaný zločin. 

Zdroj: Tereza Marešová

Další zprávy