Brexit: Rozvod Británie s EU byl turbulentní, trval přes čtyři roky

Referendum o brexitu, kterým Britové v červnu 2016 vyslovili souhlas s odchodem z EU, odstartovalo pracná vyjednávání s konečným cílem dosáhnout obchodní dohody mezi EU a Británií. Ke svému konci dospěla po mnoha odkladech až dnes, kdy úřad britského premiéra Borise Johnsona oznámil, že se obě strany dohodly na podobě budoucích vztahů po konci přechodného období.

"Ano" brexitu

Britové si v referendu 23. června 2016 zvolili odchod z Evropské unie. Následujícího dne odstoupil premiér David Cameron, jehož nahradila Theresa Mayová, euroskeptička, která nicméně v referendu hlasovala proti brexitu.

Mayová 29. března 2017 aktivovala článek 50 lisabonské smlouvy, čímž byl zahájen proces odchodu z EU, který měl skončit nejpozději po dvou letech.

K posílení svého mandátu před jednáními s EU Mayová vypsala předčasné volby. V nich 8. června konzervativci sice vyhráli, přišli ale o většinu v parlamentu, což přinutilo Mayovou ke spolupráci s malou severoirskou Demokratickou unionistickou stranou (DUP).

První smlouva

Vyjednávači EU a Británie se 13. listopadu 2018 shodli na textu dohody o brexitu, kterou 25. listopadu schválil mimořádný summit EU.

Tuto dohodu britští poslanci třikrát za sebou odmítli (15. ledna 2019, 12. března a 29. března 2019). Brexit byl odložen do 22. května, a pak znovu do 31. října. Mayová byla nucena zorganizovat volby do Evropského parlamentu 23. května, kterých se Britové museli zúčastnit. Následujícího dne oznámila, že 7. června odstoupí.

U kormidla Boris Johnson

Konzervativci si 23. července 2019 vybrali jako nástupce Mayové Borise Johnsona, který byl stoupencem odchodu Británie z EU k 31. říjnu, ať s dohodou, nebo bez ní.

Británie a sedmadvacítka oznámily 17. října vyjednání nové dohody. Britský parlament 22. října podpořil prováděcí zákon k dohodě, ale odmítl podpořit zrychlený harmonogram jeho projednávání. Johnson vypsal předčasné volby.

Sedmadvacítka 28. října schválila odložení brexitu na 31. ledna 2020.

Brexit

Johnson si v parlamentních volbách v prosinci 2019 zajistil absolutní většinu v parlamentu s nejlepším volebním výsledkem pro konzervativce od dob Margaret Thatcherové.

Ihned vrátil dohodu o brexitu do obnoveného parlamentu, který jej schválil 9. ledna 2020, horní sněmovna 22. ledna. Po podpisu královny Alžběty II. text dohody schválil 29. ledna také Evropský parlament.

Británie formálně opustila EU 31. ledna 2020. Nastalo přechodné období do 31. prosince 2020, během kterého se Británie ještě řídí pravidly EU.

Vyjednávání po brexitu

Na začátku března 2020 zahájily EU a Británie vyjednávání o budoucích obchodních a bezpečnostních vztazích, s cílem dosáhnout dohody o volném obchodu bez cel a kvót. Jednání, narušovaná pandemií nemoci covid-19, se zadrhla na rybolovu, pravidlech hospodářské soutěže a dohledem nad řešením sporů.

Británie 12. června formálně odmítla možnost prodloužení přechodného období, které tedy končí 31. prosince 2020.

Britská vláda letos 9. září zveřejnila návrh zákona o vnitřním trhu, který podle tamních médií umožňuje kabinetu ignorovat části závazné brexitové dohody týkající se Severního Irska. Podle EU to znamená porušení mezinárodního práva. Evropská komise (EK) zahájila s Británií 1. října právní řízení kvůli porušení loni schválené brexitové dohody.

V cílové rovince

Sedmadvacítka 15. října vyzvala Londýn, aby učinil "nutné kroky" k uzavření dohody. Johnson reagoval prohlášením, že Británie a EU možná nakonec žádnou dohodu neuzavřou. Po týdnu stagnace prohlásil vyjednavač EU Michel Barnier, že obě strany musejí učinit kompromisy, a ujistil, že obchodní dohoda bude respektovat suverenitu Británie.

Jednat se znovu začalo od 22. října, rozhovory mezi Johnsonem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou o budoucích obchodních vztazích ale dlouho nepřinesla zásadní průlom. Před dvěma týdny Johnson připustil, že existuje "velká pravděpodobnost", že se EU a Británii dohodu o budoucích obchodních vztazích uzavřít nepodaří. Také von der Leyenová na unijním summitu v Bruselu uvedla, že krach jednání je pravděpodobnější než dosažení dohody. Rozhovory ale pokračovaly.

???? The clock is no longer ticking. After 4.5 years of collective effort and #EU unity:To preserve peace on the island of Ireland. To protect citizens and the Single Market. To build a new partnership with the UK. Thank you all ?

— Michel Barnier (@MichelBarnier) December 24, 2020

Důležitým termínem k tomu, aby případná dohoda mohla platit od začátku roku, byl 20. prosinec. O den později poslanci Evropského parlamentu konstatovali, že i kdyby text dohody dostali, nestihnou ji už letos schválit.

Dnes úřad britského premiéra Borise Johnsona oznámil, že se EU a Británie dohodly na podobě budoucích vztahů po konci přechodného období. "Dohoda je hotová," uvedl.

Související

Monika Brusenbauch Meislová Rozhovor

Brexit pozpátku? Británie a EU se snaží aktualizovat vztahy, jinak nezvládnou čelit novým hrozbám, říká Meislová

Expertka na britský politický systém Monika Brusenbauch Meislová z brněnské Masarykovy univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz exkluzivně vysvětlila, co znamená snaha o aktualizaci vzájemných vztahů Velké Británie a Evropské unie a také zhodnotila, jak se Londýnu podařil brexit. „Mnoho očekávaných výhod – nové obchodní dohody, silnější globální postavení, nižší míra migrace – se buď nenaplnilo, nebo se ukázaly jako zcela iluzorní,“ říká. 
Brexit, ilustrační foto

Od rybolovu po Erasmus: Co přinese nová dohoda Spojeného království s EU

Spojené království a Evropská unie v pondělí uzavřely dlouho připravovanou dohodu, která má potenciál výrazně změnit vztahy mezi oběma stranami. Premiér Keir Starmer označil dohodu za „hat-trick“ po podobných úspěších s Indií a USA a předseda Evropské rady António Costa ji uvítal jako „novou kapitolu“ vzájemných vztahů. Navzdory tomuto optimistickému tónu přináší dohoda především přísliby budoucích změn, nikoli okamžité revoluční kroky.

Více souvisejících

Brexit EU (Evropská unie) Velká Británie David Cameron Theresa Mayová

Aktuálně se děje

před 37 minutami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

S Izraelci původně spolupracovat nechtěl, Evropu poslal hlídat Arktidu. Trumpovy požadavky se mění každý týden

Donald Trump o víkendu vyzval Spojené království, Čínu, Francii nebo Japonsko, aby se zapojily do námořního doprovodu ropných tankerů protékajících Hormuzským průlivem. Tato žádost přišla ve chvíli, kdy se naplno ukázalo, že Bílý dům postrádá jasnou strategii vůči Íránu. Washington totiž zřejmě nepředpokládal, že se Teherán pokusí Západu způsobit citelné ztráty právě útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu.

před 1 hodinou

Francouzské námořnictvo

My válku nezačali, on nemá plán. Proč se státy NATO nechtějí připojit k Trumpovu tažení proti Íránu?

Snaha Donalda Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení krize v Hormuzském průlivu naráží na silný odpor a nedůvěru. Trumpovo prohlášení, že nezajištění této klíčové vodní cesty by mohlo mít „velmi špatný dopad na budoucnost NATO“, vyvolalo mezi evropskými lídry značné pozdvižení. Generál Sir Nick Carter, bývalý náčelník britského obranného štábu, pro BBC uvedl, že NATO vzniklo jako obranná aliance, nikoliv jako nástroj, který by měl ostatní členy zavazovat k účasti v útočné válce jednoho ze spojenců.

před 2 hodinami

Alí Larídžání

Faktický vládce Íránu a mozek represí. Kdo byl Alí Larídžání?

Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý potvrdil, že noční letecký úder v Teheránu úspěšně eliminoval Alího Larídžáního, jednu z nejvlivnějších postav současného íránského režimu. Larídžání, který zastával funkci tajemníka Nejvyšší rady národní bezpečnosti, byl v posledních měsících považován za faktického vůdce země a hlavního architekta íránské válečné strategie.

před 3 hodinami

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izraelská armáda zabila pravou ruku Chameneího, šéfa bezpečnostní rady, a velitele jednotek Basídž

Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že během nočních leteckých úderů v Íránu byl zlikvidován jeden z nejvýše postavených představitelů tamního režimu, Alí Larídžání. Ten zastával klíčovou funkci tajemníka íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti. Podle vyjádření ministra se Larídžání po útoku symbolicky připojil k ostatním eliminovaným členům „osy zla“ a k samotnému duchovnímu vůdci Chameneímu.

před 3 hodinami

Libanon

EU důrazně varovala Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu

Lídři Francie, Německa, Itálie, Velké Británie a Kanady v pondělí večer ve společném prohlášení důrazně varovali Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu. Vyzvali představitele obou zemí, aby namísto další vojenské eskalace hledali politické řešení. Podle státníků by rozsáhlá operace měla katastrofální humanitární dopady a mohla by vyústit v dlouhotrvající konflikt, kterému je nutné za každou cenu zabránit.

před 4 hodinami

Castillo de la Fuerza v Havaně, autor: Angelo Lucia

Trump si našel další cíl. Pokouší se převzít Kubu

Prezident Donald Trump v pondělí v Oválné pracovně prohlásil, že by pro něj bylo ctí „převzít Kubu“. Tato slova zazněla v den, kdy se energetická síť tohoto komunistického ostrova poprvé celonápadně zhroutila poté, co Spojené státy efektivně zablokovaly toky ropy do země. Trump uvedl, že o této možnosti slyší celý život a věří, že s ostrovem může udělat cokoli, ať už půjde o jeho osvobození, nebo ovládnutí v jakékoli formě.

před 5 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump u spojenců tvrdě narazil. Rozpoutal válku, se kterou nechce nikdo nic mít.

První týdny íránské krize potvrdily vojenskou převahu Spojených států a Izraele. Írán na tuto situaci reaguje asymetricky, zatímco v přímém vojenském střetu, tedy ve vertikální eskalaci, tahá za kratší konec. Americké a izraelské síly si udržují dominantní postavení, jelikož íránské pokusy o údery na jejich zařízení mají stále klesající účinek

před 6 hodinami

včera

včera

Radko Gudas

Gudas si znepřátelil v NHL fanoušky. Tvrdým hitem ukončil sezónu Matthewsovi

O českém hokejovém obránci Radku Gudasovi se dlouhodobě ví, že pro tvrdé střety nikdy nechodí daleko. Na nedávných zimních olympijských hrách jeho tvrdost poznal kapitán Kanady Sidney Crosby. Nyní v rámci kanadsko-americké NHL poznal tuto tvrdost americký kapitán Toronta Austona Matthewse. Nutno však říct, že tentokrát Gudas svou tvrdost přehnal, jelikož se jednalo o tvrdý faul kolenem, po němž český reprezentant zaslouženě vyfasoval trest do konce zápasu, stejně tak jako další trest ze strany oddělení pro hráčskou bezpečnost. Gudas se nyní také stal terčem útoků ze strany fanoušků, kteří volají i po jeho konci v nejslavnější hokejové soutěži.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Bubeníčková si ve dvacetikilometrovém závodě doběhla pro svoji čtvrtou medaili z paralympiády

Je jednoznačnou českou hvězdou letošní paralympiády v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Právě ona se postarala o nejvíce cenných kovů pro českou výpravu. A v závěrečný soutěžní den této paralympiády tomu nemohlo být jinak. Po stříbrech z biatlonového individuálního závodu a běžeckého desetikilometrového závodu a bronzu z biatlonové stíhačky přidala v neděli teprve sedmnáctiletá zcela nevidomá paralympionička kombinující biatlon a běžecké lyžování Simona Bubeníčková další stříbro, tentokrát z běžeckého dvacetikilometrového závodu. Nestačila jen na ruskou reprezentantku Anastasiji Bagijanovou.

včera

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Půjde národní tým do příští sezóny s novým trenérem? Rulík měl dostat nabídku trénovat Kladno

Pokud by k takovému přestupu došlo, jednalo by se o unikátní přesun. Málokdy se stane, že by dosavadní trenér české hokejové reprezentace zamířil po takovém angažmá do extraligového týmu, který se v posledních letech spíše v tuzemské nejvyšší soutěži zachraňoval, i když v aktuální sezóně je tomu v případě Kladna jinak, jelikož se po letech dostalo do play-off. Po této sezóně ale k tomu může dojít, pokud Radim Rulík bude zlákán nabídkou Kladna a pokud pro takový přesun dostane souhlas od šéfa českého hokeje Aloise Hadamczika.

včera

včera

Praha - Petřínská rozhledna

Jedna z pražských dominant. Petřínská rozhledna slaví 135 let

Přesně před 135 lety, dne 16. března roku 1891, se začala stavět jedna z dominant moderní Prahy – Petřínská rozhledna. Nejenom obyvatelé hlavního města si ji ihned oblíbili, stala se velmi vyhledávanou atrakcí také lidí z širšího okolí i celé republiky. A je jí dodnes.

včera

Patrik Schick

Tři rány pro reprezentaci krátce za sebou. Před baráží jsou zranění Šulc, Vitík i Schick

Nový trenér české fotbalové reprezentace Miroslav Koubek v těchto dnech skládá kádr na svoji ostrou premiéru, tedy na baráž o mistrovství světa, kterou Češi začnou domácím zápasem proti Irsku. Má to ale hned v úvodu svého angažmá hodně složité, neboť se musí modlit, aby se do úvodního barážového zápasu stihla uzdravit hned trojice hráčů. Nejvýraznějším jménem, které je teď mezi zraněnými, je bezpochyby hvězda francouzského Lyonu, záložník Pavel Šulc. Do stavu zraněných se v posledních dnech dostala i další z opor útočník Patrik Schick a z Itálie hlásí zdravotní problémy i obránce Martin Vitík.

včera

Dominik Feri (TOP 09)

Feri opět stanul před soudem. Zaskočil ho nečekaným požadavkem

Exposlanec Dominik Feri v pondělí opět stanul před soudem. Obvodní soud pro Prahu 3 začal projednávat kauzu, ve které je bývalý politik podezřelý z dalšího znásilnění, protože si měl při sexuálním styku sundat kondom. Soud dnes případ odročil, Feri ho navíc překvapil neobvyklým požadavkem. 

včera

Alena Schillerová

Výdaje na obranu jsou podle Pavla nedostatečné, rozpočet ale vetovat nebude, tvrdí Schillerová

Prezident Petr Pavel v pondělí na Pražském hradě přijal ministryni financí Alenu Schillerovou, aby společně projednali návrh státního rozpočtu na letošní rok. Hlavním tématem jejich debaty byly plánované výdaje na obranu, které hlava státu podrobila kritice. Navzdory výhradám však prezident nehodlá rozpočet se schodkem 310 miliard korun vetovat ani jakkoli zdržovat jeho podpis.

včera

Británie se nenechá zatáhnout do války, vzkázal Trumpovi Starmer. Pomoci odmítla Austrálie i Japonsko

Britský premiér Keir Starmer během pondělního dopoledního brífinku na Downing Street představil strategii, jakou hodlá Spojené království čelit dopadům války na Blízkém východě. Ve svém vyjádření propojil domácí pomoc s mezinárodním úsilím o stabilitu, přičemž zdůraznil, že vláda se snaží reagovat na situaci, jejíž délku i důsledky lze v tuto chvíli jen těžko odhadnout.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy