Novým francouzským prezidentem se stává socialista Françoise Hollande!

Paříž - François Hollande porazil v nedělních prezidentských volbách Nicolase Sarkozyho a stane se příští hlavou státu. Informuje o tom agentura AFP s odvoláním na průzkumy po uzavření volebních místností.

Volební místnosti se po druhém kole voleb uzavřely ve 20.00 hodin. Okamžitě poté byly zveřejněny povolební odhady, tzv. exit-polly. Podle nich Hollande získal 51,9 procenta hlasů. Stal se tak prvním socialistou v čele Francie za posledních téměř 20 let. Tím posledním byl François Mitterrand, který úřad opustil v roce 1995. Sarkozyho volilo 48,1 procenta dotázaných. Konečné oficiální výsledky necelou hodinu před půlnocí ještě známy nebyly. Ministerstvo vnitra oznámilo, že ve 21.45 hodin SELČ bylo sečteno 78 procent hlasů. Vedl Hollande s 51,1 procenta hlasů. Hollandovi příznivci se už během večera scházeli v Paříži na náměstí Bastily, kde po ohlášení výsledků začala mohutná oslava, i v městě Tulle, kde byl starostou. Tam budoucí prezident v neděli dopoledne v doprovodu své přítelkyně Valérie Trierweilerové odvolil a večer promluvil ke svým příznivcům. "Dnes, 6. května, se Francouzi mým zvolením prezidentem rozhodli pro změnu," řekl sedmapadesátiletý Hollande na náměstí v Tulle a slíbil že bude vůdcem, který sjednotí Francii. "Úsporná opatření už nebudou pro Evropu jedinou volbou," řekl. Zároveň připomenul, že Francii čeká řešení mnoha problémů včetně oživení produkce nebo snížení zadluženosti státu, aniž by ale utrpěly sociální služby pro veřejnost. "Evropa se na nás dívá," dodal. Hollande by se měl úřadu chopit do 15. května. Jeho první zahraniční cesta povede do Německa. Pak ho čeká v rychlém sledu série jednání na mezinárodní úrovni – 18. a 19. května summit G8 v USA a 20. a 21. května summit NATO v Chicagu. Sarkozy v neděli večer uznal porážku, telefonicky popřál Hollandemu k vítězství a popřál mu hodně štěstí. "Francouzský národ učinil své rozhodnutí. François Hollande je prezidentem Francie a musí být respektován," řekl pak Sarkozy svým příznivcům. Odcházející prezident přijal odpovědnost za volební porážku. Naznačil, že se z vrcholné politiky stáhne. Do důchodu ale rozhodně odejít nehodlá. "V této nové éře zůstanu jedním z vás, ale moje místo už nebude stejné. Mé povinnosti vůči mé zemi budou nyní jiné, ale čas nikdy nezpřetrhá pouta mezi námi," dodal. Volební účast v nedělním hlasování nebyla rekordní, přesto ale byla poměrně vysoká – ze 46 milionů oprávněných voličů jich k urnám přišlo přes 80 procent. Průzkumy po uzavření volebních místností potvrdily téměř přesně poslední předvolební odhady zveřejněné v pátek. Podle nich měl Hollande přízeň 52 procent voličů, Sarkozyho chtělo volit 48 procent voličů. "Je to (pro Sarkozyho) velmi velké selhání proti kandidátovi, který nemá žádné vládní zkušenosti," řekl politolog Stéphane Rozès. "Není to ani tak pro obsah politiky, za kterou ho (voliči) potrestali, ale za jeho způsoby chování a jednání," dodal Rozès. Jednodušeji to vyjádřil jeden z Hollandových voličů. "Zbavili jsme se jedu, který ničil naši společnost. Normální prezident! Dává nám to mnoho snů," řekl v Paříži Hollandův volič, sedmdesátiletý umělec Didier Stephan Výsledky nedělních voleb budou mít zásadní vliv na další vývoj politiky Evropské unie – s německou kancléřkou Angelou Merkelovou tvořil Sarkozy nejmocnější duo EU přezdívané "Merkozy". Nyní se Berlín musí připravit na změnu názvu na "Merkhollande". Francie je navíc druhá nejsilnější ekonomika eurozóny a stálý člen Rady Bezpečnosti OSN.

Související

Více souvisejících

François Hollande Francie

Aktuálně se děje

před 6 minutami

USA

Ulice zejí prázdnotou. Kanaďané kvůli Trumpovi masivně bojkotují americké obchody a služby

V americkém městečku Lewiston ve státě New York, které leží jen pár minut cesty od burácejících Niagarských vodopádů, panuje nezvyklé ticho. Pekařka Aimee Loughranová právě dokončuje dort ve tvaru policejního odznaku, ale dříve rušná ulice plná kaváren a historických budov z 19. století zeje prázdnotou. Místní poptávka nestačí pokrýt výpadek, který způsobili Kanaďané – sousedé z druhého břehu řeky Niagary, kteří se rozhodli pro masivní bojkot amerických obchodů a služeb.

před 1 hodinou

Lotyšsko, ilustrační fotografie.

Každý student se bude učit střílet. Lotyšsko kvůli Rusku zavádí povinný vojenský výcvik pro střední školy

Zatímco pozornost velké části světa se upírá k válce s Íránem, v pobaltských státech zůstávají oči pevně upřeny na východ. Lotyšsko, které sdílí stovky kilometrů hranic s Ruskem a jeho spojencem Běloruskem, nenechává nic náhodě. V zemi se stal realitou program, který by v mnoha jiných evropských státech vyvolal skandál: povinný vojenský výcvik pro všechny studenty středních škol.

před 2 hodinami

Summit NATO

Česko zůstane bez ochrany? Trump chce členům NATO neplnícím závazky sebrat právo na aktivaci článku 5

Americký prezident Donald Trump zvažuje radikální reorganizaci Severoatlantické aliance, která by mohla zásadně změnit její fungování. Podle nových návrhů, se kterými byl obeznámen server Daily Telegraph, by členské státy, které nesplní jeho požadavek na výdaje na obranu ve výši 5 % HDP, mohly být zbaveny hlasovacích práv. Tento model „zaplať, abys mohl hrát“ (pay-to-play) by fakticky zablokoval neplatičům možnost podílet se na klíčových rozhodnutích bloku. Právě Česko je na tom přitom podle webu Politico nejhůře, co se výdajů na obranu týče.

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Prezident USA zvažuje přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv

Prezident USA Donald Trump zvažuje, že po úspěšném ovládnutí Hormuzského průlivu a vyhoštění íránských sil přistoupí k jeho přejmenování. Tato strategická vodní cesta, která je v současnosti pod kontrolou Teheránu, by mohla nést nový název „Americký průliv“, nebo dokonce jméno samotného prezidenta, tedy Trumpův průliv. Podle zdrojů z Bílého domu je Trump frustrován nedostatečnou pomocí spojenců při uvolňování této klíčové námořní trasy a hodlá vzít situaci do vlastních rukou.

před 5 hodinami

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová se na schůzce G7 pohádala před ostatními ministry s Rubiem

Atmosféra na setkání ministrů zahraničí zemí G7 v pátek zhoustla, když došlo k ostré slovní přestřelce mezi americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a šéfkou diplomacie Evropské unie Kajou Kallasovou. Podle svědků z místa jednání byla rozbuškou otázka dalšího postupu vůči Rusku a nespokojenost Evropy s dosavadními výsledky amerického tlaku na Moskvu.

před 6 hodinami

Marco Rubio na zápase UFC 316

Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek ostře odmítl tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by administrativa Donalda Trumpa nutila Kyjev k postoupení východního Donbasu Rusku. Podle Zelenského mělo být odevzdání tohoto průmyslového srdce Ukrajiny podmínkou pro získání amerických bezpečnostních záruk v rámci jakéhokoli plánu na příměří. Rubio však takové interpretace označil za nepravdivé.

před 7 hodinami

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka

Ve světě se v tichosti šíří nová varianta koronaviru SARS-CoV-2, která si díky svému specifickému chování vysloužila přezdívku „cikáda“. Odborníci ji vědecky označují jako BA.3.2 a poprvé byla identifikována v Jihoafrické republice v listopadu 2024. Od té doby se jí podařilo proniknout do nejméně 23 zemí světa, přičemž pozornost budí především neobvykle vysokým počtem mutací.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

NATO

Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko

Alianční „třída“ roku 2025 složila maturitu úspěšně. Všech dvaatřicet členských států NATO poprvé v historii splnilo stanovený cíl a vynaložilo na obranu minimálně 2 % svého hrubého domácího produktu. Výroční zpráva zveřejněná v Bruselu ukazuje, že po dekádě od stanovení tohoto závazku v roce 2014 se společenství konečně dočkalo plošného plnění.

před 10 hodinami

Hormuzský průliv

Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi

V souvislosti se zprávami o vyslání tisíců amerických pozemních jednotek na Blízký východ sílí dohady o jejich možném nasazení. Spekuluje se především o ovládnutí íránského ostrova Chark v severní části Perského zálivu, který představuje zásadní energetický uzel. Tento terminál zajišťuje odbavení přibližně 90 % íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl pro ochromení ekonomiky Teheránu.

před 12 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení

Slunečný bude místy začátek posledního březnového víkendu, ale počasí se v jeho průběhu pokazí. Podle předpovědi může ve vyšších polohách připadnout další sníh. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích

Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Portland, ilustrační foto

V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi

V americkém Washingtonu se pod povrchem aktuálních krizí začínají rýsovat kontury nové politické éry. Zatímco pozornost světa upírá zraky k Blízkému východu, kam jsou vysílány výsadkové jednotky, uvnitř Demokratické strany probíhá hluboké ideologické a generační přeskupování. Tato vnitřní dynamika naznačuje, že základy budoucí americké politiky se začínají nenápadně, ale zásadně měnit.

včera

Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky

Generál Carsten Breuer, nejvýše postavený voják německého Bundeswehru, čelí úkolu, který by byl ještě před několika lety nemyslitelný: proměnit německou armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy. Podle Breuera je situace naléhavá, neboť Rusko masivně investuje do zbrojení a náboru. Varuje, že do roku 2029 bude Moskva schopna zahájit rozsáhlý útok proti území NATO, a Německo proto musí být připraveno na scénář velké války.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy