Výhra pravice zabrání izolace Řecka, tvrdí politologové

Nový kabinet nejspíše vytvoří vítězná Nová demokracie se socialistickou stranou PASOK, která získala 12,5 procenta řeckých hlasů. PASOK ale proklamoval, že by rád seděl ve vládě i s levicovou stranou SYRIZA. Politolog Josef Mlejnek ml. označil takové chování za pragmatické. "Jinak může ztratit PASOK hodně preferencí," řekl Mediafaxu. Voliči PASOKU jsou podle něj totiž proevropští, ale škrtům příliš nepřejí."Nedokážu si představit, že by levice zasedla ve vládě," poznamenal politolog a právník Ivo Šlosarčík, i když připustil, že v Řecku je možné skoro vše.Podle něj se nedá hovořit o vítězství Bruselu. "Jde hlavně o vítězství řeckých voličů a politických elit," dodává. Představitelé eurozóny nyní budou muset začít vyjednávat s novou vládou. Ta podle Šlosarčíka se teprve rozhodne, zda půjde cestou reformy, nebo jestli půjde o změny "business as usual" a bude mluvit o komplikacích, které by mohly změny provázet."Kdyby získal Zlatý úsvit více hlasů a probojoval by se do vlády, znamenalo by to izolaci Řecka," myslí si Mlejnek o sedmi procentech, které získala radikální pravice. Vítěz voleb se vedení Evropské unie hodí více než jiné varianty. Brusel ale podle Šlosarčíka na výsledky voleb netlačil. "Šlo o vágní a obezřetně formulované projevy," upozornil politolog. Nyní podle něj bude moci Řecko se zbytkem eurozóny jednat s čistým stolem.Pokud by se eurozóna odhodlala k ústupkům vůči nové vládě, mohli by být naštvaní němečtí voliči. "Vždy bude naštvaný ten, kdo platí," poznamenal Mlejnek, podle jeho kolegy ale bude nyní zajímavější vývoj ve Francii, kde je nový parlament a prezident.Parlamentní volby v Řecku vyhrála konzervativní strana Nová demokracie, která dosáhla na 30 procent hlasů, což je 130 křesel v parlamentu. Těsnou porážku utrpěla ve volbách Koalice radikální levice (SYRIZA). Na třetím místě skončili ve volbách socialisté. Nová demokracie s nimi dosáhne na většinu v parlamentu.Nedělní volby označil řecký tisk za nejdůležitější od voleb po svržení vojenské junty v roce 1974. Jsou důsledkem patové situace, která nastala po hlasování z letošního května.Řecko jako první stát Evropské unie nedokázalo splácet dluhy a muselo požádat členy eurozóny a Mezinárodní měnový fond o finanční pomoc. Celkem má přislíbeno 240 miliard eur (šest bilionů korun). Státní dluh Řecka dosáhl 165 procent HDP. Přes rozpočtové škrty narůstá.