Další rána pro eurozónu. Do konce měsíce musí zachránit krachující Kypr

Zadlužený Kypr požádal eurozónu o záchranu již loni v červnu. Zástupci EU se však nedokázali domluvit s tehdejší komunisty vedenou vládou. Minulý měsíc nastoupil nový, pravicový kabinet, který jednání o poskytnutí úvěru obnovil. Podobně jako v případě Řecka bude situaci řešit tzv. trojka - Evropská unie, Mezinárodní měnový fond a Evropská centrální banka. Zástupci těchto institucí se od minulého týdne nacházejí na ostrově.

Kyperský prezident Nicos Anastasiades slíbil řešit především problémy bank, které nutně potřebují rekapitalizaci ve výši 8-10 miliard eur (zhruba 250 miliard korun). Celkový dluh ostrovního státu se pohybuje okolo 17 eur (425 miliard korun), což se rovná více než 100% tamního HDP. Představitelé eurozóny v současné krizi přikládají problému velký význam.

Dá se očekávat, že podobně jako v předchozích případech bude tzv. trojka požadovat výměnou za záchranný úvěr tvrdé úspory ve veřejných rozpočtech i vnitřní reformy. V případě Kypru půjde navíc zřejmě o garance přijetí opatření proti praní špinavých peněz v místních bankách.

Je rovněž možné, že se do situace vloží Rusko. Na účtech v kyperských finančních ústavů se totiž nachází značná suma peněz ruských podnikatelů. Moskva by tak Kypru mohla poskytnout rozsáhlý úvěr.