Hizballáh nejsou teroristé, křičí Česko v Bruselu

Podle diplomatických zdrojů vedly na setkání protiteroristických zdrojů opozici Rakousko a Česká republika. Výhrady vůči britské iniciativě údajně vyjádřily i Irsko, Itálie a Polsko.

Podle Grohové česká opozice souvisí především s obavou z destabilizace regionu vzhledem k tomu, že Hizballáh je v libanonské vládě. Je prý také těžko rozlišit vojenské křídlo od celého Hizballáhu.

"Spor je v tom, zda lze přijmout argument, že existuje vojenské křídlo Hizballáhu, které by mohlo být předmětem sankcí, anebo je jen jeden Hizballáh," uvedla Grohová. Britoví navrhují, aby bylo na černou listinu zařazeno právě vojenské křídlo Hizballáhu.

České ministerstvo zahraničí kromě problému případné zhoršené komunikace s libanonskou vládou upozorňuje i na právní rozměr, píše rozhlas.cz.

„Proti dání na tento seznam konkrétních osob se ty osoby mohou dovolat k evropským soudům a je to právní problém, s kterým musíme počítat. Čili musí tam být hmotné důkazy, které se týkají konkrétních osob, a o tom se teď vede ta debata," říká náměstek ministerstva zahraničí Jiří Schneider.

I v otázce, zda se Hizballáh podílel na loňském atentátu v černomořském letovisku Burgas, podle něj prý zatím není zcela jasno. „To vyšetřování podle bulharských úřadů stále ještě neskončilo. Samozřejmě ty nitky vedou nepochybně do Libanonu, ale zase je to otázka věrohodných, prokazatelných faktů," poznamenává Schneider.

Hizballáh provozuje rozsáhlou sociální síť pro chudé. Zároveň však také podporuje režim syrského prezidenta Asada nebo organizuje ozbrojené akce proti Izraeli. Na tom se podle Schneidera země EU včetně Česka shodnou. Rozdíly jsou v názorech na přístup k Hizballáhu. Česko volí opatrnější cestu.

„A i Izraelci sami musejí počítat s tímto aktérem. Ta otázka je složitější a neřeší se pouze deklaracemi: Toho máme rádi a toho ne," dodává Schneider.