Zasáhnout v Česku proti Zemanovi? Brusel už ví, co udělá

Zástupce předsedy Evropského parlamentu Othmar Karas a předseda zahraničního výboru EP Elmar Brok poslali komisi dopis, ve kterém popisují důvody svého znepokojení a žádají ji, aby se celou věcí zabývala.

Podle Köstera poslali europoslanci dopis eurokomisařce pro spravedlnost, základní práva a občanství Viviane Redingové. Její mluvčí Mina Andreevová dnes ČTK a Českému rozhlasu řekla, že Redingová oběma europoslancům na dopis odpoví zhruba do dvou týdnů.

Uvedla, že nemůže předvídat obsah odpovědi, ale k celé věci se vyjádřila poměrně skepticky. "Vytváření národní vlády je především odpovědností národních institucí a zvláště národního parlamentu," uvedla mluvčí. "Není na komisi, aby zasahovala do každé vládní krize v členských státech," dodala.

K celé věci se vyjádřil i šéf sociálních demokratů v Evropském parlamentu, rakouský europoslanec Hannes Swoboda. Rakouskému listu Die Presse řekl, že neví, "které základní hodnoty jsou v ČR údajně porušovány". Připustil, že prezident Miloš Zeman se na Hradě chová "svérázně".

Swoboda dnes ČTK řekl, že Karasova a Brokova iniciativa je podivná a zbytečná. Jde především o publicitu, prohlásil s tím, že vývoj v ČR neporušuje evropské právo. 

Některé kroky prezidenta republiky Miloše Zemana vyvolávají řadu diskusí, píše server tyden.cz. Zejména pak jeho rozhodnutí jmenovat předsedou vlády svého poradce Jiřího Rusnoka bez dohody s parlamentními stranami, tedy i bez jistoty, že Rusokův kabinet získá ve sněmovně důvěru. A debata neprobíhá jen v kuloárech, ale i na poli akademickém.

"Dalo by se říct: tak už máte, co jste chtěli," prohlásil v pondělí směrem k zákonodárcům ústavní právník Jan Kysela. Zeman si podle něj vytváří silné osobnostní postavení a odvolává se na silný mandát, který dostal přímo od voličů. Pokud budou neshody mezi hlavou státu a parlamentem pokračovat, mohlo by to podle Kysely vést nejen k vyšší poptávce po silném vůdci, ale i k delegitimizaci demokracie.

Zemanovo počínání se jmenováním Jiřího Rusnoka šéfem vlády bez konzultace s politiky a jistotou, že získá ve sněmovně důvěru, nemá obdoby ani v zahraničí. "To, že prezident jmenuje předsedou vlády kohokoliv, je v Evropě dosti extravagantní jednání," komentoval prezidentův postup také Marek Antoš z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. "Je jedno, koho jmenoval, ale musí být vyslovena důvěra," dodala pak jedna z řečnic Jindřiška Syllová z Parlamentního institutu.