Francie vyhání Romy, Brusel zuří: Uvalíme na Paříž sankce

"Skutečnost, že Bulharsko a Rumunsko nejsou členové Schengenu (evropského prostoru volného pohybu osob), nikterak nebrání jejich občanům cestovat po EU ve jménu základních svobod," prohlásila komisařka pro spravedlnost, základní práva a občanství Viviane Redingová. 

Romskou otázku oživil v úterý francouzský ministr vnitra Manuel Valls, který vyhošťování Romů obhajoval. Styl života lidí romského původu je podle něj v ostrém rozporu s tím francouzským, a proto by se měli vrátit do Rumunska a do Bulharska. 

„Jen málo Romů je schopno se integrovat do francouzské společnosti. Tito lidé žijí v opravdových slumech a mají odlišný styl života od našeho," prohlásil Valls, který už v minulosti obhajoval likvidaci romských tábořišť.

„Faktem zůstává, že se jedná o populaci se špatnou pověstí, která ale také souvisí s tím, že Romové nemají téměř žádný příjem, a tudíž prostředky k životu, a obstarávají si je tedy jinak," říká policista z jihu Francie.

Socialistický ministr po dnešní kritice ze strany Bruselu prohlásil, že nemá důvod na svém úterním projevu něco měnit. V polemice, kterou i ve Francii vyvolal, za ním podle dosavadních reakcí zatím stojí většina stranických a vládních představitelů.

Romové potřebují větší toleranci od většiny, protože se na ně pohlíží jako na lidi druhé kategorie, jenže oni sami by se konečně měli rázně postarat o to, aby to skončilo. „Zásadní změna může vzejít jen ze samotného romského společenství, z její střední třídy, která se začíná utvářet," napsal už před dvěma roky rumunský spisovatel Ion Vianu v týdeníku Revista 22.

Podobné excesy jako vyhošťování Romů z Francie se totiž budou opakovat, dokud se i samotní Romové nepokusí rozbít svůj zažitý rodový a klanový systém a omezit své přesvědčení, že jsou oběťmi systému.