Romové učili děti krást, ze zisku si stavěli luxusní vily. Začal soud

Vyšetřování se podle serveru deníku Le Parisien zakládá hlavně na tisícovkách telefonických odposlechů 120 podezřelých. Odhalilo zločinnou síť, kterou tvořilo několik romských rodin. Jejich zhruba desetileté děti na základě instrukcí šéfů klanu a dalších dospělých údajně musely krást. "Výnosnost" jednoho dítěte byla podle žaloby až 5000 eur (až 129.000 korun) měsíčně.

V Německu a ve Francii se podařilo odhalit překupníky, kteří rozprodávali ukradené šperky a další hodnotné předměty různým obchodním společnostem.

Vyšetřování v Chorvatsku ukázalo, že souzení Romové tam vlastní luxusní domy a vedli život na vysoké noze, napsal Le Parisien. Také se podařilo identifikovat údajnou šéfku celé sítě, šestašedesátiletou chorvatskou Romku. Žena, kterou policie zatkla na základě evropského zatykače hned po červencovém vstupu Chorvatska do EU, je ve francouzském vězení a bude souzena později, dodal Le Parisien.

Francie pod palbou kritiky

Novou polemiku kolem romských přistěhovalcům ve Francii vyvolal minulý týden ministr vnitra Manuel Valls. V rozhovoru pro rozhlas obhajoval postup francouzské vlády při vyklizování romských tábořišť a vyhošťování romských přistěhovalců. 

Na ministra se snesla vlna kritiky organizací pro ochranu lidských práv a Evropské unie. Podle Human Rights Watch „tisíce rumunských a bulharských Romů obdržely od francouzských úřadů příkaz opustit Francii, a navíc v rámci procedury, která porušuje jejich práva".

Nevládní organizace, jejíž historie sahá až do sedmdesátých let, se opřela i do praktik francouzských soudů, které prý nekonzistentním způsobem přistupují k podaným odvoláním, a také policii, které nutí obyvatele často ilegálně zřízených tábořišť, z nichž velká část nerozumí francouzštině, podepsat různé dokumenty, aniž by jim vysvětlila, o co v nich jde. „Nenechá jim ani kopie," dodávají autoři studie.

Repatriace převážně rumunských a bulharských obyvatel (a tedy občanů EU) romského původu z Francie ostře kritizovala Evropská komise a zejména pak eurokomisařka Reding, která si Paříž „pozvala na kobereček". Důvodem byla diskriminace na základě etnického původu.

V Evropě žije 10 až 12 milionů Romů, z toho šest až sedm milionů v zemích Evropské unie. Tvoří téměř 10 % populace v Bulharsku, 9 % na Slovensku, 8 % v Rumunsku, 7 % v Maďarsku. V Řecku, Španělsku a České republice představují 1,5-2,5 % obyvatel.

Ač jejich integrace do většinové společnosti spadá do kompetencí členských států EU, Evropská komise má možnost kroky jednotlivých členských zemí koordinovat, píše euractiv.cz.