Nobelova cena za fyziku udělena za objev Higgsova bosonu

Stockholm - Letošní Nobelovu cenu za fyziku získali podle očekávání za objev nové subatomární částice, takzvaného Higgsova bosonu, britský fyzik Peter Higgs a belgický vědec François Englert. Oznámila to dnes Královská švédská akademie věd. Higgsův boson potvrzuje platnost současné teorie vzniku vesmíru a vysvětluje, jak získaly ostatní částice hmotnost.

Higgs a Englert existenci částice předpověděli již v roce 1964 a teorii pak s dalšími vědci rozpracovali. Loni jejich předpoklady potvrdily experimenty v obřím urychlovači Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN), kde pracují i špičkoví odborníci z Česka.Nobelova cena za fyziku má za dobu své existence už 194 držitelů, mezi nimiž jsou jen dvě ženy. Pouze 47krát se od roku 1901 stalo, že cenu získal jediný laureát.Minulý rok Nobelovu cenu za fyziku dostali společně Američan David Wineland a Francouz Serge Haroche za přínos v oblasti kvantové fyziky, zejména za vývoj převratných experimentálních metod, které mohou vést například ke konstrukci supervýkonných počítačů.Letošní týden vyhlašování Nobelových cen začal v pondělí oznámením Nobelovy ceny za lékařství. Tu získali za výzkum přenosu hormonů, enzymů a dalších klíčových látek v buňkách a mezi buňkami Američané James Rothman, Randy Schekman a vědec německého původu Thomas Südhof, který třicet let působí ve Spojených státech.Ve středu se svět dozví laureáta ceny za chemii, ve čtvrtek za literaturu a v pátek za mír. Příští pondělí bude vyhlášena Nobelova cena za ekonomii.Na vyznamenané kromě finanční částky ve výši osmi milionů švédských korun (téměř 24 milionů Kč) čeká i účast na tradičním slavnostním ceremoniálu, který se uskuteční v den výročí úmrtí Alfreda Nobela 10. prosince. Nobelova cena za mír se bude předávat v norském hlavním městě Oslu, ceny za lékařství, ekonomii, fyziku, chemii a literaturu ve Stockholmu.

Související

Michail Sergejevič Gorbačov (v době své Komentář

Gorbačov nastoupil před 40 lety. Názory Rusů a světa se snad nemohou více lišit

Datum 11. března 1985 není ve veřejném prostoru příliš připomínáno. Přesto jej můžeme považovat za jeden z klíčových momentů poválečných světových dějin. Ten den do čela Sovětského svazu nastoupil Michail Gorbačov, jehož politika vyústila v kolaps komunistické moci ve střední a východní Evropě i konec více než čtyři desetiletí trvající studené války. Důvody, proč je tento nositel Nobelovy ceny za mír ve světě oslovován, zatímco v rodném Rusku mnohými zatracován, mohou srozumitelně vysvětlit podporu, které u nezanedbatelné části Rusů těší současný kremelský autoritář Vladimir Putin.

Více souvisejících

nobelova cena CERN Peter Higgs (vědec)

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

Marek Výborný

Česko reaguje na hrozbu slintavky a kulhavky. Výborný řekl, co se bude dělat

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) apeluje na chovatele i na veřejnost, aby dodržovali mimořádná veterinární a všechna preventivní opatření, která pomáhají minimalizovat zavlečení slintavky a kulhavky do Česka. Výborný v pondělí jednal o aktuální situaci se zástupci nevládních zemědělských organizací a chovatelských svazů. Informoval je o zpřísnění opatření a chystaném testování mléka. 

včera

včera

Donald Trump

Američanům dochází, že s Trumpem levněji nebude. Nemá ponětí, jak ceny fungují, ukazuje analýza

Prezident Donald Trump prohlásil, že ho zdražení automobilů v důsledku jeho celních tarifů nezajímá. Podle odborníků se však ceny vozů v USA nevyhnutelně zvýší, ať už si to prezident přeje, nebo ne. Administrativa Bílého domu oznámila, že od čtvrtečního rána zavede 25% clo na všechna auta dovážená do USA ze zahraničí, včetně Kanady a Mexika. V dohledné době se cla rozšíří i na dovážené autodíly.

včera

Ilustrační foto

Svět kvůli Trumpovi bojkotuje americké produkty. Jde to i v Česku? Poradíme, jak na to

Obchodní ofenziva, kterou spustila administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, se neodehrává jen ve vysoké politice nebo mezi procenty na burze. Může na ni reagovat každý z nás – evropští, a především čeští spotřebitelé. Právě jejich rozhodnutí u pokladny, na e-shopu či při volbě značky ukážou nejlépe, jak silně je Evropa schopna čelit ekonomickému tlaku zpoza Atlantiku. V tomto konfliktu není malých gest.

včera

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Putin povolal do armády 160 tisíc lidí. Chce mít větší vojsko než USA

Ruská armáda se připravuje na masivní rozšíření, které ji má učinit početnější než ozbrojené síly Spojených států. Vladimir Putin vyhlásil největší odvod od roku 2011, přičemž do služby povolává 160 000 mladých mužů. Podle serveru Sky News je jeho cílem mít větší armádu než Spojené státy.

včera

včera

Rusko, Kreml

Bez postranních úmyslů? Ani náhodou. Co chce Rusko získat příměřím v Černém moři?

Dohoda o příměří v Černém moři, kterou Spojené státy 25. března oznámily po dvoudenních jednáních v Saúdské Arábii, měla být krokem k omezení napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Zatímco Kyjev se zavázal dohodu okamžitě dodržovat, Moskva otálí a staví si podmínky. Klíčovou z nich je požadavek na zmírnění západních sankcí, které na ni byly uvaleny po rozsáhlé invazi na Ukrajinu v roce 2022.

včera

včera

včera

Armáda České Republiky

Armáda shání nové vojáky, nabídne jim až milion, schválil prezident Pavel

Prezident podepsal novelu zákona, která umožní zvýšit náborový příspěvek pro nově nastupující vojáky až na jeden milion korun. Tento krok je součástí širší strategie na posílení personálního obsazení Armády České republiky. Senátoři návrh projednávali v polovině března po dobu čtyř hodin, přičemž hlavním tématem diskuse byla bezpečnost a obrana státu.

včera

Ukrajina, Kyjev

Ekonomka Lapyhina: Korupce na Ukrajině je po válce druhým největším problémem. Dvě generace musí změnit mentalitu

Korupce představuje jeden z nejzásadnějších problémů, kterým Ukrajina v současnosti čelí. Tím prvním je bezesporu ruská agrese. Kořeny korupce sahají do období Sovětského svazu, a přestože se stát intenzivně snaží tento fenomén potlačit, cesta k nápravě nebude snadná. Ekonomka Alisa Lapyhina z Evropské výzkumné univerzity v Ostravě pro EuroZprávy.cz zdůraznila, že odstranění korupce si vyžádá zásadní proměnu myšlení — a to minimálně u dvou generací obyvatel.

včera

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Le Penová se poprvé vyjádřila k verdiktu soudu. Mluví o jaderné bombě

Francouzská krajně pravicová politička Marine Le Pen ostře kritizovala soudní rozhodnutí, které ji de facto vylučuje z prezidentských voleb v roce 2027. Lídr Národního sdružení (RN) označila verdikt za „jadernou bombu“ hozenou na její kampaň a obvinila soudy z narušování demokratického procesu.

včera

včera

včera

Uvedení Lenky Bradáčové do funkce nejvyšší státní zástupkyně (1.4.2025) Prohlédněte si galerii

Bradáčová se oficiálně stala nejvyšší státní zástupkyní. Novým vrchním státním zástupcem je Štěpánek

Lenka Bradáčová dnes oficiálně převzala funkci nejvyšší státní zástupkyně. Na slavnostním ceremoniálu v Brně ji do úřadu uvedli premiér Petr Fiala a ministr spravedlnosti Pavel Blažek (oba ODS). Bradáčová, která dosud vedla Vrchní státní zastupitelství v Praze, nahrazuje Igora Stříže, jenž odstoupil z osobních a rodinných důvodů. 

včera

Nežertuji, říká Trump o třetím prezidentském období. Proč narovinu nepřizná, jestli o něj stojí?

Donald Trump se opět dostal do středu pozornosti poté, co v nedávném rozhovoru naznačil, že by mohl usilovat o třetí prezidentský mandát. I když ústava Spojených států jasně stanoví, že žádný prezident nemůže být zvolen více než dvakrát, Trump svými výroky vyvolal další spekulace o tom, jak by se mohl pokusit tento limit obejít.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy