Norsko zažívá převrat, "Breivikova partaj" zasedla v parlamentu

Solbergová je druhou ženou ve funkci předsedy vlády v dějinách Norska a ženy tvoří polovinu jejího kabinetu, jak to bývá v této skandinávské zemi zvykem v souladu s požadavky na rovnoprávnost pohlaví. Vláda je také velmi mladá, věkový průměr jejích členů je 44 let. Solbergová (52) je jednou z pouhých tří ministrů, jimž je přes 50 roků, uvedla agentura AP.

Světové agentury si nejvíce všímají toho, že do vlády se poprvé dostala antiimigrační Strana pokroku, jejímž členem byl v minulosti také terorista Anders Behring Breivik, který v létě 2011 povraždil při útocích v oblasti metropole Osla 77 lidí. Strana od Breivikových atentátů ztratila podporu části voličů (ve volbách 2009 získala 22,9 procenta hlasů, zatímco letos pouze 16,3 procenta), ale díky oslabení ultrapravicové útočné rétoriky z minulých let a do jisté míry smířlivější politice se stala pro ostatní strany přijatelnějším partnerem.

Konzervativci mají v osmnáctičlenné vládě 11 ministrů, zatímco jejich menší koaliční partner, Strana pokroku, dostal na starosti ministerstvo financí, dále pak ministerstvo ropného průmyslu, spravedlnosti a další čtyři resorty.

Ze 4,9 miliónu obyvatel dnešního Norska se více než 11 procent narodilo v jiné zemi – v Pákistánu, ve Švédsku, Polsku, Somálsku, Eritreji, Iráku. Kulturní šok z této pestrosti, a zvláště pak z nutnosti integrovat stále rostoucí počet muslimů s tmavou barvou pleti, se už stačil odrazit ve vzestupu výše zmíněné umírněně protipřistěhovalecké Strany pokroku, která se stala druhou nejsilnější politickou stranou v Norsku.

Mladí lidé, které A. B. Breivik zastřelil na letním táboře na ostrově Utoya, byli všichni Norové, ale někteří z nich byli dětmi přistěhovalců. Teď se jejich oběť památně zapsala do největší tragédie země v moderních dějinách. „Když jste konfrontováni s multikulturní imigrací, něco se musí stát," říká Grete Brochmannová, socioložka na Univerzitě v Oslu. „To je v současnosti podstatou věci a pro norský model je to veliká výzva."

Islamofobie dorazila do Norska právě v tomto kontextu, společně s obecnějšími obavami ze zločinců z řad přistěhovalců a odporem k „sociálním vyžírkám" všech barev a náboženství. Kulturní antropolog z Univerzity v Oslu Thomas Hylland Eriksen na téma problému, který přistěhovalectví způsobuje dominantní kultuře, rozsáhle publikoval. Převládající kulturu charakterizuje i skrytý nacionalismus, napsal presseurop.eu.

„Ale jsou tu i některé neprozkoumané, ohavné rysy norského nacionalismu, které mají co do činění s etnickým nacionalismem, pocitem výjimečnosti a s prvky rasismu," tvrdí T. H. Eriksen. „Neetničtí Norové jsou dobře poznatelní a stále jsou vnímáni jako odlišní." Příslušníci menšin se domnívají, že „když se naučí norsky, pošlou své děti do školy a zastaví na semaforu, už jsou z nich stoprocentní Norové". Tak tomu ale ve skutečnosti není, říká a uvádí příklad významné Norky Dilek Ayhanové, dcery tureckých rodičů. Té se, ač dokonale ovládá jazyk, lidé stále ptají: „A odkud vlastně doopravdy pocházíte?"