Spor Německa s USA kvůli odposlechům? Divadýlko pro veřejnost

"Špionáž provádí každý stát. A každému politikovi je jasné, že přitom jde o vlastní zájmy státu, což znamená prosazovat svou moc na úkor někoho jiného," řekl odborník na tajné služby Erich Schmidt-Eenboom. Podle něj se nedá očekávat, že by USA po aféře s údajným odposloucháváním Merkelové se špionáží přestaly. Nynější řeči o potřebě obnovit důvěru mezi Berlínem a Washingtonem považuje odborník jen za divadlo pro veřejnost.

S tímto názorem souhlasí i Johannes Thimm z Nadace pro vědu a politiku (SWP), která patří mezi poradní uskupení německé vlády i parlamentu. Naznačil také důvody, které mohly vést americkou rozvědku NSA ke sledování Merkelové. "Německo je jednou z nejdůležitějších zemí v Evropě, především v hospodářských otázkách. Německá vláda hraje významnou úlohu při řešení krize eurozóny," řekl. Vývoj v eurozóně přitom podle něj má značný vliv i na americké hospodářství a USA proto může vyhovovat, když mají možnost připravit se na chystaná opatření předem.

Minulý týden se objevila informace o tom, že NSA sledovala mobilní telefon Merkelové. Podle časopisu Der Spiegel s tím americká rozvědka přestala až letos v létě. Bílý dům sice ujistil, že Merkelovou neodposlouchává a v budoucnosti to dělat nehodlá, americké úřady se ale nevyjadřují k tomu, jestli kancléřka byla sledována v minulosti.

Česko obrátilo o 180 stupňů 

„Mezi spojenci a partnery musí existovat důvěra," upozornila ve čtvrtek v Bruselu Merkelová. S tím souhlasí i český premiér Jiří Rusnok: „Budeme s nimi jaksi solidární v tom, že je naprosto nepřípustné, aby cizí tajné služby monitorovaly telefonní provoz představitelů suverénních zemí, k tomu se určitě připojíme." Premiéra prý neznepokojuje možnost, že by byl sám sledován. Moderní technologie podle něj přinášejí velké možnosti i rizika, píše rozhlas.cz.

Evropská komise navrhuje, aby musely firmy jako Facebook nebo Google nakládat s daty svých klientů s větší opatrností. Za porušení pravidel by jim hrozily velké pokuty. Česká republika původně nechtěla stanovit termín pro přijetí pravidel na jaro příštího roku. Premiér Rusnok teď ale odmítavý postoj změnil.

„Na úřednické úrovni byly před několika týdny takové tendence – nedávejte nám moc rychle velké úkoly. Bohužel doba je taková, že vyžaduje rychlé a velké úkoly. Já nemám problém se striktními termíny. Otázka je, jak jsou realistické, ale určitě je nebudeme blokovat," vysvětlil.