"Tesco-válka" zuří mezi Británií a Polskem, Cameron se už omlouvá

Podle polské agentury PAP Cameron uvedl, že neměl v úmyslu stigmatizovat Poláky žijící v Británii. Hájil nicméně záměr omezit vyplácení sociálních dávek přistěhovalcům z Evropské unie.

Většina britských politiků nyní tvrdí, že otevřít zemi pracovníkům z nových členských zemí unie v roce 2004 bez přechodného období bylo chybou. Tehdy mohli začít v Británii pracovat bez pracovního povolení Češi i Slováci, ale nejvíc přesídlilo do Británie Poláků.

Cameron v neděli v televizním rozhovoru uvedl, že chce změnit způsob vyplácení dávek přistěhovalcům. Kritizoval fakt, že někteří z nich berou přídavky na děti, které přitom nežijí v Británii, a jako příklad uvedl konkrétně Poláky.

V Polsku to vyvolalo ostrou kritiku a dokonce parlamentní výzvy k bojkotu samoobsluh britského řetězce Tesco. Premiér Tusk už v úterý řekl, že Varšava bude blokovat jakoukoli změnu vnitroevropských imigračních předpisů, která by se týkala jen některých zemí a ne občanů všech členských států. Připomněl, že k takovéto změně je potřeba souhlasu všech členských zemí.

Polsko přitom patří dlouhodobě ke spojencům Británie v Evropské unii. Londýn rovněž tradičně podporoval její rozšiřování, především ve snaze omezit vliv Francie v unii.

"Cameron uvedl, že neměl v úmyslu stigmatizovat Poláky pracující v Británii," řekl o telefonátu polský ministr pro evropské záležitosti Piotr Serafin. Tusk je ale podle něj připraven spolupracovat při šetření případů případného zneužívání sociálních dávek.

Podle Cameronovy mluvčí "premiér trval na tom, že je třeba se zabývat dopadem (přistěhovalectví) na systém sociálních dávek dané země, včetně vyplácení přídavků na děti rodinám žijícím v zahraničí". Cameron podle mluvčí zdůraznil, že to je celounijní téma, které se týká každé členské země EU.

Atraktivita Británie jde dolů

Ivan Krastev, vedoucí Centra pro liberální strategie v Sofii, nedávno Guardian řekl, že pokud je nezaměstnanost jediným lákadlem, Španělé a Řekové jsou mnohem pravděpodobnějšími kandidáty. Jelikož podíl mládeže, která je všeobecně nejmobilnější skupinou ve společnosti, se v rumunské populaci stále snižuje, počet potenciálních migrantů rovněž klesá a jejich zbytek bude ve své honbě za příležitostmi více rozptýlen.

Rozdíly v příjmech, které se měří jako podíl hrubého národního příjmu na obyvatele a jsou spolu s touhou po lepší životní úrovni dalším důležitým faktorem, naznačují, že Británie je i nadále vnímána jako atraktivní místo pro práci, její přitažlivost se však od roku 2004 neustále snižuje.

V porovnáním s Británií dosahují hrubé národní příjmy Rumunska a Bulharska zhruba jedné poloviny (Rumunsko) a jedné třetiny (Bulharsko), což podstatně převyšuje úroveň Polska (jedna pětina) během imigrační vlny v roce 2004.

Prognózy migračních trendů nejsou exaktní vědou a k určitému zvýšení přílivu migrantů nepochybně dojde. Instinktivní snaha předvídat imigrační data podle momentální situace však nevyhnutelně živí zastaralý diskurz, který občany straší budoucími tahanicemi o pracovní místa, bydlení a zdroje sociálního zabezpečení, a navíc zpochybňuje důvody, které přistěhovalce k emigraci vedou, uvedl presseurop.eu.