Krize radikálně zasáhla rodiny, "mamánkům" se už nikdo nesměje

Počet Italů, kteří žijí s matkou nebo otcem, stoupl ve srovnání s rokem 2011 o dva procentní body. Více než tři miliony mladých lidí se pod ochranná křídla rodičů vrátila kvůli hospodářské recesi, a to zejména v ekonomicky dlouhodobě znevýhodněném jihu.

Nezanedbatelné jsou ale i kulturní faktory, kdy se mnoho dávno dospělých již dlouhodobě těžko odlučuje od rodičů, což se týká hlavně mužů, ale v rostoucí míře začíná zahrnovat i ženy.

Obdobná situace je ale i v Řecku. Krize, která vedla k vysoké nezaměstnanosti a poklesu mezd, totiž donutila mnoho mladých lidí, aby se vrátili domů a žili s rodiči. Krize tak paradoxně posílila vazby mezi generacemi, upevnila rodinné hodnoty a udělala radost Řekyním, které mají pověst velmi starostlivých maminek.

Starým vtipům o „mamáncích" už se ale podle agentury AFP dnes nikdo nesměje. Nechat se hýčkat a živit v dospělém věku rodiči se stalo společensky přijatelným. 

Jak se krize projevuje na psychickém zdraví? "Především si myslím, že každá krize, i ta ekonomická, vážně narušuje jakousi vyrovnanost fungování, žebříček hodnot a očekávání a dochází k výrazným změnám, kterým se člověk musí přizpůsobit, aniž by se sám pro ně rozhodl. Dochází ke ztrátě zaměstnání, leckdy dlouhodobého v jedné firmě, ke které lidé mohou cítit jakousi sounáležitost, spojení, je to obvykle velká část jejich životů, která byla stabilní a náhlá nutná změna je nutí rozpojit toto přilnutí. Velkou roli také hraje věk, ve kterém člověk prochází krizí, pro mladé lidi je to situace, která může znamenat výzvu a rozvoj schopností a dovedností, pro starší lidi je to spíše konfrontace s menšími možnostmi a odmítáním právě kvůli věku, mohou zažívat dehonestaci, diskriminaci, jejich schopnost učit se novému je přece jen zpomalená nebo omezená. Samozřejmě záleží na osobnostních kvalitách každého jednotlivce, věk a vzdělání není jediné kritérium schopnosti přizpůsobit se krizovému stavu. V psychickém zdraví dochází nejčastěji k depresivnímu prožívání, zvýšené míře úzkostného reagování, izolaci, existenčnímu strachu a ke snížení sebevědomí," říká psycholožka Zuzana Zbudilová pro portal.upmedia.cz.