Kruté dopady krize v Řecku: HIV, deprese, úmrtí novorozenců

Londýn - Finanční krize v Řecku má podle vědců negativní dopad na zdraví tamních obyvatel. Zvyšuje například počet lidí s virem HIV, tuberkulózou či depresí. Krize prý vede také k rostoucímu počtu úmrtí novorozenců, napsala agentura AP.

Deník Shopaholičky

V důsledku krize byla řecká vláda nucena snížit výdaje na zdravotní péči a statisíce Řeků se ocitly bez zdravotního pojištění. Škrty v programech pro prevenci AIDS pak vedly k růstu výskytu viru HIV a tuberkulózy mezi narkomany.

Výzkumy již dříve ukázaly, že počet sebevražd v Řecku v letech 2007 až 2011 stoupl o zhruba 45 procent. Nová studie zjistila, že výskyt závažných depresí se v letech 2008 až 2011 zdvojnásobil, a to zejména kvůli obtížným ekonomickým podmínkám.

Hlavní autor studie Alexander Kentikelenis navíc upozornil, že oficiální údaje o počtu psychických problémů a sebevraždách mají tendenci zaostávat za realitou. "Je to tedy pravděpodobně pouze špička ledovce," dodal.

Prudký nárůst podle studie vykázal počet případů narození mrtvého dítěte i úmrtí kojence. "Některé těhotné ženy již nemají přístup ke zdravotní péči, což může jejich těhotenství zkomplikovat," uvedl Kentikelenis. Dodal, že některé děti nemají kvůli napjatým rodinným rozpočtům dost jídla a neabsolvují dostatečně často lékařské kontroly.

Od r. 2008 je řecké hospodářství v recesi. V r. 2009 se poprvé plně projevil dopad globální finanční krize umocněný chronickými strukturálními nedostatky národní ekonomiky, snižující se její konkurenceschopností a prohlubující se vnější i vnitřní nerovnováhou. Začátkem r. 2010 zesílily na mezinárodních finančních trzích tlaky na řecké státní dluhopisy, a tím i na společnou evropskou měnu. Rating řeckých dluhopisů se postupně propadl na úroveň „junk" (odpad) a naopak jejich úroková míra vyšplhala nad únosnou mez. Nastaly oprávněné obavy z bankrotu řecké státní pokladny.

S ohledem na negativní dopad, který by případný bankrot členské země eurozóny mohl mít na stabilitu společné evropské měny, rozhodly se v dubnu 2010 EK, ECB a členové eurozóny ve spolupráci s MMF poskytnout Řecku 1. záchranný úvěr v celkové výši 110 mld. eur (80 mld. dvoustranné půjčky ČS eurozóny + 30 mld. půjčka MMF).

Nedostatečné reformní výsledky a prohlubující se úvěrová krize v eurozóně vyústila v říjnu 2011 v rozhodnutí Evropské rady poskytnout Řecku 2. záchranný úvěr v hodnotě 109,1 mld. eur, který bude postupně uvolňován do konce roku 2014. MMF rozhodl, že do balíčku přispěje půjčkou v hodnotě 28 mld. EUR, ze které bude Řecku do konce roku 2015 vyplaceno 17 tranší po 1,65 mld. eur, píše businessinfo.cz.

Deník Shopaholičky

Související

Více souvisejících

Řecko krize

Aktuálně se děje

před 41 minutami

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 2 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 3 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 5 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy