Italské Benátky na nohou, vypukl tradiční karneval. Podívejte se

Julia Nasiová v roli kolombíny měla na sobě kostým s květinovým živůtkem a věncem, který měl podle pořadatelů představovat "chvalozpěv na jaro". V poledne se snesla z věže mezi přihlížející, kterých bylo podle odhadu italských médií přes 100.000.

Karnevalové slavnosti v Benátkách mají dlouhou tradici a obrovskou návštěvnost. První dochovaný záznam o reji v maskách v Benátkách pochází z roku 1268, ale již předtím se zde konaly bujaré veselice. Ty vždy předcházejí Popeleční středě, která je začátkem čtyřicetidenního půstu před Velikonocemi a letos připadá na 5. března.

Zdroj: YouTube

Slovo karneval nejspíše pochází z latinského carrus navalis (vůz - loď). Historie karnevalů kupodivu sahá až do starověkého Řecka, kde se konaly průvody na počest boha vína a veselí Dionýsa. Římané pak řecký zvyk převzali, jen bůh se jmenoval Bakchus a v průběhu slavností, kterým se říkalo Saturnálie si páni a otroci vyměňovali role. Jiná teorie se přiklání k tomu, že slovo karneval pochází z latinského carnavale (loučení s masem), protože karneval předchází půstu.

Navzdory tomu, že benátský karneval ohlašuje začátek půstu, nemá žádnou přímou spojitost s náboženstvím a je tradičně pouze nočním hýřením, pitím a díky bujarému veselí v kostýmech a maskách býval „rozmazáním" sociálního postavení. Přísloví totiž praví, že: „Pod maskou se král stane žebrákem a žebrák králem".

V roce 1797 do Itálie dorazila Napoleonova armáda a tradice karnevalu byla přerušena kvůli obavám z výtržnictví a jiných rebelských skutků. Až o 182 let později byla tradice karnevalu během benátského Biennale znovu obnovena a stala se z něj unikátní turistická atrakce, uvedl server info.radynacestu.cz.