Romové čelí diskriminaci a násilným útokům. I Česko to schytalo

"Je naprosto nepřijatelné, že na mnoha místech v Evropě musí Romové žít v trvalém strachu z násilností a útoků," uvedla Selmin Çalışkanová, která je šéfkou německé pobočky AI. 

Dienstbier ČTK sdělil, že si je vědom toho, že Romové v ČR i Evropě čelí diskriminaci na trhu práce či v bydlení a nemají rovný přístup ke vzdělání. Mohou za to předsudky a někdy i špatné zkušenosti s jednotlivci, dopadá to ale na všechny ostatní Romy, podotkl ministr.

"Nejsem hluchý ani vůči argumentům a stížnostem, jde-li o vzájemné soužití, ale zásadně odmítám extremistická a populistická gesta vůči skupinám jako celku, která situaci jen zhoršují, nikoliv zlepšují," uvedl Dienstbier. Podle něj je nutné vrátit vzájemnou důvěru, podstatná je i ochota poznávat se. 

Zpráva AI k dnešnímu romskému dni dokumentuje nedůsledný přístup úřadů k romské problematice. Dokument je kritický mimo jiné i vůči Česku, kde prý policie opakovaně nezasáhla proti útokům na Romy. České úřady, podobně jako řecké či francouzské, údajně proti takovým útočníkům ani nezahájily skutečné vyšetřování.

Příkladem laxního přístupu úřadů jsou podle AI protiromské pochody v Česku, které se konaly loni v létě a které částečně přerostly v násilnosti. V některých zemích, jako je Řecko, se dokonce sami policisté dopouštějí na Romech násilí, uvedla AI.

Psali jsme: Za útok v Duchcově padly tresty. Rasový podtext tam nebyl, řekl soud Za ubodání Roma pět let, o rasismus nešlo. Zástupce pozůstalých je v šoku  

Vedle AI se k postavení romské menšiny v ČR dlouhodobě kriticky vyjadřuje také Rada Evropy. Komisař Rady Evropy (RE) pro lidská práva Nils Muižnieks loni vyzval Prahu k většímu úsilí o zlepšení postavení Romů a letos dopisem premiérovi Bohuslavu Sobotkovi oznámil, že je znepokojen protiromskými akcemi a rétorikou v Česku. Sobotka mu odpověděl, že vláda se bude snažit řešit příčiny diskriminace. 

Těžko se můžete někam integrovat, když k následné integraci nemáte náležité podmínky. Dostat se z ghett, dostat se do jiného prostředí, to je velmi složité a v mnoha případech téměř nemožné. K takovému přechodu slouží různé programy občanských iniciativ a sdružení, které byly touto vládou najednou přiškrceny a musely svou činnost zmírnit nebo zastavit. Hloupí náckové z Vandasova spolku pošuků rádi ženou Romy do práce, i když sami nikdy nepracovali. Jenže kde mají Romové vzít práci, když nemají možnost vzdělání, když nemají možnost sehnání práce? Proto také přes 80 % Romů žije v domácnostech ohrožených chudobou. Přes všechno čeští Romové patří k těm nejpracovitějším Romům v Evropské unii. Pracují mnohem víc, než ti mladíci v kanadách, bombrech a slámou v mozcích.

Segregace romských dětí ve vzdělávacím systému je nepřijatelná. Česká republika nesmí třídit děti podle toho jaké jsou nebo nejsou rasy. Romské děti mají plné právo navštěvovat stejná školská zařízení jako děti majoritních obyvatel. Na základě rozsudku Evropského soudu pro lidská práva je Česká republika povinna od roku 2007 přijmout taková opatření, která by zamezila segregaci romských dětí na školách. Ačkoli rozsudek existuje a ČR je povinna se mu podřídit, dodnes inkluzivní vzdělání prakticky neexistuje, uvedl server Hrebenar.eu.

Stále více států Evropy sahá k rasistickým způsobům řešení nakládání s romskou minoritou. Viz. například Sarkozy a jeho násilný odsun Romů z Francie. Tento násilný odsun tisíců Romů vyvolal velmi silný odpor. 18 nezávislých expertů z výboru OSN vyzvalo francouzskou vládu, aby se snažila největší etnickou menšinu v EU integrovat. Zděšení nad vynucenými odsuny projevil také Vatikán.