Stockholm - Švédsko je sice hrdé na to, že je jednou ze zemí Evropy, kde se spotřebuje nejméně drog, ale jeho politika nulové tolerance může stát za zvýšenou úmrtností mezi narkomany. Píše o tom agentura AFP.
S kokainem, extází a dokonce i s marihuanou se na ulici nebo v nočních podnicích setkáte jen zřídka. Švédsko přísně postihuje konzumaci drog od roku 1988. Předtím po dva roky zkoušelo praktikovat tolerantnější politiku, ta se však ukázala jako neúspěšná.
"Nejdůležitějším článkem řetězce je poptávka ze strany individuálních spotřebitelů," zdůrazňuje generální tajemník Národního sdružení pro společnost bez drog (RNS) Per Johansson. "Nebudeme-li se soustřeďovat na poptávku, nikdy proti obchodu s drogami nemůžeme účinně bojovat," dodává.Podle Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) jen devět procent švédských žáků vyzkoušelo marihuanu, zatímco v Česku to je 42 procent, ve Francii 39 procent a ve Velké Británii, v Belgii a v Nizozemsku 25 procent.
Nulová tolerance se těší podpoře obyvatelstva
Podle názoru poloviny Švédů si držení nebo pěstování marihuany pro vlastní potřebu zasluhuje trest vězení, vyplývá ze studie Švédského svazu narkomanů. Pro 60 procent je nejlepší taktikou totální válka proti marihuaně, kdy by byli překupníci i spotřebitelé posíláni do vězení.
Nulová tolerance sice omezila spotřebu drog, ale někteří experti vidí i odvrácenou stranu mince. "Hodně se dělá pro to, aby lidé nezačínali drogy užívat, ale vydává se málo prostředků na ty, kdo drogy užívají dlouhodobě," soudí expert na omamné látky z univerzity v Malmö Björn Johnsson.
V roce 2011 bylo ve Švédsku registrováno dvakrát více úmrtí vyvolaných drogami než je evropský průměr. Podle EMCDDA tu na jeden milion obyvatel připadalo 35,5 úmrtí způsobených drogami.
V posledních 15 letech začala většina evropských zemí praktikovat opatření, jako je poskytování injekčních stříkaček zdarma, aby se tak zamezilo šíření viru HIV. Počet úmrtí klesl ve Španělsku, v Německu i v Itálii.
Skupiny na podporu narkomanů kritizují přísné podmínky pro léčbu metadonem. Švédsko také otálelo s realizací programu výměny injekčních stříkaček a jehel.
Psali jsme: Zabiják alkohol: Ročně se upijí miliony lidí, WHO kritizuje i ČeskoPodobně jako i v jiných jazycích má slovo droga v češtině několik významů. Ten prvotní interpretuje drogu jako léčivo. Její využití se tak zaměřuje na pomoc při zdravotních problémech a nedostatcích. Řadíme sem sušené či jinak zpracované a následně konzervované rostliny, části živočichů či produkty jejich metabolismu.
Od rostlinných drog s účinky na psychiku zřejmě vedl posun významu slova droga k dnešnímu hlavnímu pojetí ve smyslu návykové látky (psychoaktivní látky). Jsou to chemické látky primárně působící na nervovou soustavu, kde mění mozkové funkce a způsobují dočasné změny ve vnímání, náladě, vědomí a chování. Většinou bývají tyto látky nelegální či státem omezované. Drogy jsou užívány z mnoha rozdílných důvodů a jsou přítomné ve všech společenských vrstvách.
Podle průzkumů z řady zemí Evropské unie je rekreační užívání drog zpravidla součástí novodobého, tzv. konzumního životního stylu a bývá většinou omezeno na určité období v životě mladých lidí, do doby, než přijdou rodinné a pracovní povinnosti. Zároveň však existují „skalní" – tj. velmi silní rekreační uživatelé. Jsou to ti, kteří si užívají života tzv. „na doraz".
Díky užívání stimulujících drog, po kterých jsou lidé dlouho čilí, došlo k velkému rozmachu zábavy v prostředí nočních zábavních podniků. Rozhodujícím faktorem je snadná dostupnost drog v tomto prostředí. Vztah mezi nočním životem, hudbou a rekreačním užíváním drog není ničím novým. Avantgardní jazzoví hudebníci užívali rekreačně marihuanu a kokain již ve třicátých letech minulého století. Rocková scéna šedesátých a punková scéna let sedmdesátých rozšířila seznam užívaných drog o amfetaminy, halucinogeny a řadu léků s psychotropními účinky.
V osmdesátých letech se v některých částech Evropy objevilo MDMA čili „extáze", která se začala užívat v prostředí tzv. elektronické taneční scény. O deset let později se extáze a taneční hudba rozšířily po celém světě. Není proto divu, že užívání syntetických drog vyvolalo vlnu mezinárodního zájmu o hledání odpovědných opatření, uvádí spektrumzdravi.cz.
Související
Policie odhalila detaily případu, který se má týkat zápasníka Vémoly
Policie odhalila organizovanou skupinu obchodníků s drogami
Aktuálně se děje
před 18 minutami
Češi letí pomáhat do Venezuely. Hasiči vysílají specializovaný tým
před 1 hodinou
Drama kvůli dětem v rozpáleném autě. Hasiči museli rozbít okénko
před 1 hodinou
Historických teplotních rekordů může padnout víc, naznačili experti
před 2 hodinami
Rady na extrémně teplý víkend. Víme, kteří lidé by vůbec neměli chodit na slunce
před 3 hodinami
Nové napětí v Íránu. Američané podnikli odvetu za útok na nákladní loď
před 4 hodinami
Počasí se po žhavém víkendu ochladí. Příští týden dorazí déšť
včera
Extrémní vlna veder už v červnu? Vědci vysvětlují, co se děje s počasím
včera
Trump označil dronový útok Íránu na loď v Hormuzském průlivu za porušení příměří
včera
Babiš si není jistý, jestli Macinka přihlásil Pavla na summit NATO
včera
Extrémní počasí činí život v Evropě nesnesitelným. Experti mluví o nejhorší vlně veder v historii
včera
Počet obětí zemětřesení ve Venezuele dvojnásobně vzrostl
včera
Do nejvyššího mrakodrapu v čínském Pekingu narazilo letadlo
včera
Zavřené školy, stovky mrtvých, výpadky proudu. Počasí dál sužuje západ Evropy
včera
Počasí, jaké Česko nepamatuje. Meteorologové vydali návod, jak zvládnout nadcházející víkend
včera
EU navrhuje o rok prodloužit ochranu pro ukrajinské uprchlíky. Vyjma těch s brannou povinností
včera
Počasí trápí i hasiče. Požáry hrozí v dalších oblastech, platí nové varování
včera
Extrémní počasí dál sužuje Evropu. Francie zakazuje alkohol, Británie hlásí rekordní výjezdy sanitek
včera
Jižní Korea plánuje vycvičit půl milionu „dronových válečníků“
včera
Venezuelu možná nezasáhla dvě zemětřesení, ale jedno masivní. Experti popsali, proč je v tom obrovský rozdíl
včera
Evropa zažívá největší vlnu veder v historii. Bez globálního oteplování by nikdy nenastala, zjistili vědci
Vlna veder, která v současné době sužuje západní Evropu, je podle vědců nejintenzivnější a nejrozsáhlejší v historii a její vznik by byl bez klimatické krize způsobené spalováním fosilních paliv prakticky nemožný. Téměř polovina z 850 největších evropských měst navíc zažívá vůbec nejhorší zátěž horkem, což je kombinace extrémních teplot a vysoké vlhkosti vzduchu.
Zdroj: Libor Novák