Slovenská ombudsmanka upozorňuje na hlad: Poslanci dostali potravinové balíčky

Do reedukačních center, takzvaných polepšoven, jsou umísťováni nezletilí obvykle kvůli zanedbané výchově nebo proto, že spáchali trestný čin, vyhýbali se povinné školní docházce nebo propadli drogám. 

Dubovcová uvedla, že během kontrol v polepšovnách si chovanci stěžovali na hlad. "Mnoha dětí různého věku a obou pohlaví si během průzkumu stěžovalo na častý, téměř každodenní pocit hladu. Když jsou děti, za které převzal odpovědnost stát, dlouhodobě pravidelně vystavované hladu a samy si nemohou pomoci, lze hovořit i o nelidském zacházení," tvrdila ombudsmanka ve zprávě o své činnosti. 

Rozpočet slovenských polepšoven na potraviny závisí na věku chovance a pohybuje se kolem tří eur (82 korun) na den. Poslancům slovenského parlamentu Dubovcová přinesla balíčky s celodenní stravou, kterou lze za tuto částku připravit. Balíček obsahoval pečivo, jedno vejce a ředkvičku, banán, levný jogurt, malou porci masa s brambory a trochu pomazánky.

Předseda parlamentního školského výboru Mojmír Mamojka tvrdil, že situace není kritická. "Hlad je silný výraz, pokud by to (všechno) zkonzumovali," řekl poslanec vládních sociálních demokratů. 

Před rokem 1989 se o kriminalitě dětí mlčelo

Kriminalita dětí a mladistvých je v současné době značně sledována veřejností, neboť je vytrvale medializována. Před rokem 1989 se o dětské kriminalitě prakticky nemluvilo, přestože byl tehdy podíl kriminality mládeže na celkové kriminalitě vyšší než v roce 1999. Totéž platí i o brutalitě dětí, jež se nejčastěji vyskytuje jako šikana mezi dětmi. V poslední době však přicházejí znepokojivé zprávy o rostoucí brutalitě dětí, které se v ojedinělých případech dopouštějí i násilných trestných činů proti vychovatelům , školským pracovníkům či příbuzným.

Na růst kriminality dětí a mladistvých má nesporně vliv celospolečenské klima, funkčnost rodiny, vedení dětí ve škole, naplnění jejich volného času zájmovými aktivitami atd. V případech trestné činnosti dětí je nezbytné hledat zdroj problémů s dětskou delikvencí v rodině a vést k odpovědnosti zejména rodiče.

Příčiny dětské kriminality a kriminality mladistvých hledají specialisté mnoho let. Shodují se na tom, že příčin je mnoho a v jednotlivých případech je nelze stanovit zcela přesně. Přesto vznikají na různých úrovních tzv. jednoduché akční hypotézy. Podle nich jsou uplatňovány doporučené postupy (rodinná terapie, dynamická psychoterapie atd.) Problém kriminality mládeže se však jeví jako velice složitý, jehož zdroje je nutné hledat v rodinném kontextu.

Poslední výzkumy dokazují i určitý podíl dědičnosti, neboť řada mladých delikventů má delikventní rodiče. Uznávané důkazní postupy jsou dva: srovnání jednovaječných a dvouvaječných dvojčat a studie adoptovaných dětí. Studií kriminality dvojčat bylo od roku 1929 provedeno více než 9 a všechny ukázaly, že shoda v kriminálním chování je mezi jednovaječnými dvojčaty zhruba dvakrát častější než u dvojčat dvouvaječných, informuje vzcr.cz.

Jedna dánská studie z let 1927-1947 prokázala, že kriminalitu chlapců lze předpovědět podle kriminality jejich biologických otců spíše než podle trestního rejstříku otců adoptivních. Výzkum potvrdil předpoklad, že dobré sociální zázemí snižuje míru pravděpodobnosti, že se dítě bude chovat v rozporu se zákonem, ve srovnání s dítětem, které pochází z rodiny se špatným sociálním postavením rodičů.

Dalším vlivným faktorem je tzv. LMD - lehká mozková disfunkce. Souboru příznaků, jež ji doprovází, se říká syndrom hyperaktivity. Poslední výzkumy také poukazují na dědičnost hyperaktivního chování. Jde o biologickou podmíněnost poruchy s pravděpodobnou příčinou před narozením člověka.

Pro odborníky je překvapením současný trend nárůstu kriminality u mladistvých, kteří žijí v úplných, stabilních rodinách. Je to vysvětlováno jednak skrytou patologií rodiny, již nedokáže odhalit sociologické šetření, případně tím, že vliv rodiny na děti v dospívání trvale klesá a je nahrazován vlivem médií, institucí, partami. Jako fenomén, vstupující do vývoje jednotlivce, je označována prázdnota volného času, vyplňovaná nekorektními zábavami. Současně působí také superdeprivace, a to jako důsledek dlouhodobého nenaplňování elementárních psychických potřeb mladého člověka, jehož rodina je vůči němu příliš benevolentní, nebo naopak přehnaně kritická. Děti jsou často proti své vůli zaplétány do rodičovských konfliktů, kde hrají roli jakýchsi rukojmí. Pokud jim chybí základní vztahové jistoty, pak zároveň chybí i láskyplné porozumění a přiměřené vytýčení hranic zodpovědnosti.