Koho má svět po krk? Podívejte se, jak si vede Rusko, USA a EU

Názory na Rusko byly ve dvou tuctech zemí vůbec nejhorší za deset let, co tyto průzkumy probíhají. Negativní pohled na Rusko má nyní 45 procent lidí dotazovaných v anketě, což je o pět procent více než loni. Pozitivně se na něj dívá 31 procent respondentů.

BBC připomíná, že větší část průzkumu proběhla ještě před březnovou ruskou anexí ukrajinského poloostrova Krym, která by mohla pohled na Rusko ještě zhoršit. Vůbec největší pokles obliby zaznamenalo Rusko mezi Keňany, Španěly, Brazilci a Kanaďany.

Za poslední rok šla dolů rovněž obliba USA, které za negativní označilo 39 procent lidí. Podobný trend zaznamenala EU, kterou takto ohodnotilo 27 procent účastníků průzkumu. 

Vůbec nejhůře vnímanou zemí ze 16 hodnocených států a EU se stal Írán, který negativně hodnotí 60 procent lidí. Na opačném konci žebříčku popularity je Německo, které je stejným procentem lidí vnímáno pozitivně.

Mezi neoblíbenější národy a národnosti Češi uvádějí vedle Slováků (80%), Švédy (80%), Nizozemce (77%), Francouze (76%), Dány (74%) a Angličany (72%). Mezi národy, ke kterým mají Češi naopak nejchladnější vztah, patří Srbové, Rusové, Ukrajinci a Číňané.

Z výsledků jiného průzkumy STEM pak vyplývá, že Češi jsou velmi silně vlastenecky založeni. Naprostá většina dotázaných pociťuje hrdost na svou příslušnost k českému národu. Většina respondentů se také snaží vlastenecky jednat, například preferencí českých výrobků. Téměř dvě třetiny dotázaných současně vyjadřují vlastenecké přesvědčení („Jsem hrdý na to, že jsem Čech") i deklarují vlastenecké jednání („...při nákupech ...dávám přednost výrobkům českým").

Konvenčně je nacionalismus chápán jako zlá a nebezpečná stránka národního uvědomění. Výsledky výzkumu naznačují, že nacionalistické sklony jsou mezi Čechy poměrně rozšířeny. Zhruba polovina Čechů má podcenivý vztah k jiným národům. V českém veřejném mínění také výrazně převažuje názor, že Česká republika by měla hájit své národní zájmy i za cenu neshod s jinými státy. Obě stanoviska současně („...hájit národní zájmy i za cenu neshod..." a „...lidé v ČR jsou schopnější a bystřejší...") vyjadřuje téměř polovina respondentů (44 %).

Kosmopolitismus je v jistém smyslu protikladem patriotismu. Vlasteneckému založení Čechů odpovídá i slabé zaujetí mezinárodními problémy. Názor, že bychom se měli více zabývat mezinárodními záležitostmi, vyjadřuje jen asi čtvrtina respondentů. Češi také nejsou žádnými světoobčany - jen desetina se může cítit doma i jinde než v České republice. Důsledně kosmopolitní stanoviska („... měli bychom se starat o širší mezinárodní či celosvětové otázky..." a odmítnutí tvrzení „Jenom ... v ČR se cítím opravdu doma"), vyslovují jen 4 % občanů, informuje server stem.cz.