BBC: Ruská a ukrajinská média překrucují informace

Reportáže ruské státní televize o krizi na Ukrajině se snaží vytvářet senzaci a za tímto účelem využívají širokou škálu propagandistických metod, jejichž cílem je vyvolat odpor a nepřátelství vůči politickým představitelům v Kyjevě. Také ukrajinská televize ostře kritizuje to, co považuje za lži ruských médií. V porovnání s televizními stanicemi v Moskvě je nicméně o něco méně emotivní.Ruská televize v kontextu ukrajinské krize často ztotožňuje současné politické představitele a jejich příznivce s fašisty a označuje je za banderovce. Banderovci jsou stoupenci ukrajinského nacionalisty a vůdce protisovětských partyzánů Stepana Bandery, jenž byl démonizován již Sovětským svazem. Nyní ho za kolaboranta s nacisty označuje i Putinův Kreml. Některé oblasti na západě Ukrajiny ovšem Banderu uctívají jako hrdinu.Při popisování ukrajinské vlády používá ruská televize často výrazu junta, čímž naznačuje její nedostatečnou legitimitu. Ještě větší emoce pak vzbuzuje používání slov jako "fašistický", popřípadě "nacistický", zejména v souvislosti s popisem krajně pravicového Pravého sektoru jako hybné politické síly na Ukrajině.Ve velkém měřítku používá ruská státní televize také slovní spojení "trestná operace", hovoří-li o ukrajinské bezpečnostní operaci na východě země. Tento termín obvykle odkazuje na válečnou odvetu Němců na sovětském území, přičemž vůbec poprvé ho v březnu ve svém projevu ve státní televizi uvedl Putin. Ruské státní kanály, jako je televize Rossija 1, pak toto slovní spojení použily ve více než pěti stech reportážích. Televize NTV, vlastněná společností Gazprom, ovšem tohoto výrazu využívá jen ojediněle.Ukrajinské zpravodajství znázorňuje Rusko také v negativním světle, jazykový styl je nicméně v porovnání se zprávami ruských televizních kanálů umírněnější. Dříve se o ruských jednotkách hovořilo jako o "těch, kdo pomáhají z území sousedního státu". Nyní je televizní stanice otevřeně obviňují z účasti na bojích. Podle jedné zprávy na stanici 1Plus1 TV například Ukrajince "nezabíjejí jen teroristé, ale také Rusko".Ukrajinské televizní stanice vycházejí ze stanovisek ukrajinské vlády, a to bez ohledu na to, kdo je vlastní, či komu jsou nakloněny. Proruské separatisty tak běžně označují za teroristy. Mnohé reportáže se také věnují zprávám o mučení nebo únosech, jež mají na svědomí proruští separatisté. Je-li v rámci nějakého tématu uveden i postoj Ruska, je vždy odmítán jako "propaganda Kremlu". Novinář pracující pro 1Plus1 TV, Oleksandr Dubinski, například o ruské televizní stanici LifeNews nakloněné Kremlu neustále hovoří jako o "lhářích a darebácích".Silnější redakční kritiku ruských představitelů nicméně můžeme spatřit i mimo zpravodajství. Především dokumentární filmy a živé diskuzní pořady propagují často vyhraněné názory zaměřené proti Moskvě. Ostrou kritikou se vyznačují pořady Freedom of Speech (Svoboda slova) na televizní stanici ICTV a Šuster live na stanici UT1 řízené Kyjevem. Znějí zde zejména kritické hlasy mnoha ukrajinských představitelů a politiků. Stanice ovšem vysílají také alternativní názory, přičemž moderátoři se žádným způsobem nesnaží odlišná stanoviska blokovat.