Belgická vláda uvolnila restrikce, čelí kritice expertů

Experti varují před tím, aby benevolentnější přístup nevedl k opakování situace z jara, kdy se Belgie dostala mezi nejhorší země světa co do počtu úmrtí na obyvatele.

Počet nových případů nemoci covid-19 v Belgii v posledních týdnech vytrvale stoupá a průměrný denní přírůstek se tento týden dostal přes 1500. Belgičtí epidemiologové se obávají, že přístup vlády by mohl přispět k tomu, že šíření nákazy ještě zrychlí.

"Je to, jako byste dali dárek viru, který se už beztak masově šíří," řekl televizní stanici VRT virolog Pierre Van Damme z antverpské univerzity.

Směr, kterým se premiérka Sophie Wilmésová a další vládní politici vydali po konzultacích s experty, teď ti stejní lidé hájí s odůvodněním, že země přechází z krizového řízení na zvládání rizik. Belgie patřila v letních měsících k zemím s nejpřísnějšími restrikcemi v EU. V parných srpnových dnech, kdy například v Česku či řadě dalších zemí lidé nenosili roušky ani v obchodech, bylo jejich používání povinné ve venkovních prostorech v celém Bruselu.

Podle vlády toto nařízení nemá smysl, neboť jej nejde zcela účinně kontrolovat. Belgičané kromě odložení roušek mimo frekventovaná místa mohou ode dneška cestovat do oblastí, které jejich úřady vyhodnotí jako nejrizikovější, což se týká mimo jiné i Česka. Až dosud měli cesty výslovně zakázány, což bylo podle belgické vlády příliš tvrdé opatření, které neuplatňuje téměř žádná země Evropské unie. Ode dneška jsou cesty do červených zón "velmi silně nedoporučeny", což v praxi znamená, že je možné vyjet, pokud má člověk pádný důvod.

Zkrácení karantény zase vládní politici obhajují tím, že její sedmidenní trvání zachytí velkou většinu případů a lidé jej budou spíše dodržovat než dosavadní dva týdny, s nimiž mohli mít problém například kvůli práci.

"Určitě je to správné rozhodnutí, děti potřebují chodit do školy a týden nebo dva je velký rozdíl," řekla ČTK Emillie Vandaelová z bruselské čtvrti Ixelles. Jejíž dvě dcery jsou už přes týden doma kvůli tomu, že měl jeden spolužák pozitivní test. Podobně se vyjadřuje řada dalších obyvatel belgické metropole. Někteří jsou přesvědčeni, že lidé se poučili z drsného jara a dají si nyní větší pozor, i když vláda restrikce mírně uvolní.

V jedenáctimilionové Belgii v jarní vlně nákazy zemřelo téměř 10.000 lidí a v přepočtu na obyvatele byla tato země nejhorší v Evropě. Za poslední dva měsíce nárůst počtu mrtvých výrazně zpomalil a stoupenci vládních kroků upozorňují, že ani v posledních týdnech toto číslo neroste nijak dramaticky.

Kritičtí epidemiologové ale oponují, že významně - o desítky denně - začalo přibývat lidí v nemocnicích a obávají se, aby zdravotnická zařízení ve velkých městech jako Brusel či Antverpy sloužící i lidem z okolních obcí nebyla v průběhu podzimu přetížena.

Sama premiérka na kritiku již den po zveřejnění nové strategie reagovala ujištěním, že vláda bude vývoj bedlivě sledovat. "Musím říci, že je značná pravděpodobnost, že v brzké době mohou být zavedena další omezení," řekla ve čtvrtečním vystoupení v parlamentu premiérka.

Otázkou je, zda je bude zavádět její prozatímní vláda, která má mandát do konce září, dokdy by měl král jmenovat nového premiéra. V zemi, která ani více než rok po volbách nemá řádnou vládu, se jednání o sestavení kabinetu kvůli jazykovému rozdělení země vlečou už tradičně a belgický monarcha již několikrát jmenování premiéra odložil.