Brusel chystá další ústupky u ropného embarga, von der Leyenová jede za Orbánem

Šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová se vydala do Budapešti, kam jela o podpoře embarga přesvědčit jeho nejhlasitějšího odpůrce, premiéra Viktora Orbána. Po setkání uvedla, že vidí v jednáních s Maďarskem pokrok.

Komise minulou středu v rámci šestého balíku sankcí za ruskou invazi na Ukrajinu navrhla do konce roku tohoto zcela ukončit dovoz ruské ropy. Opatření, které má režim prezidenta Vladimira Putina připravit o významnou část zdrojů financování vojenské agrese, však odmítly podpořit Budapešť a Bratislava, s dodatečnými podmínkami přišla i Praha. Komise prvním dvěma zemím povolila výjimku do konce roku 2024, Česku pak do poloviny téhož roku.

Maďarsko však embargo odmítlo podpořit i při dosud posledním nedělním jednání unijních velvyslanců, což podle agentury MTI dnes zopakoval ministr zahraničí Péter Szijjártó, podle něhož "Maďaři nesmí platit za válku".

Maďarský postoj může být podle ekonoma Lukáše Kovandy v této fázi jen výsledkem snahy Budapešti ještě chvíli zbytek EU vydírat a před odstoupením od svého veta embarga dojednat další výhody pro sebe sama.

Komise nyní chystá nový návrh, který by členské země mohly mít na stole v úterý. Podle zmíněného zdroje Reuters by jeho součástí mohl být příslib nových investic do ropné infrastruktury, která by zajistila novým unijním zemím náhradní přísun ropy. Von der Leyenová jela do Budapešti osobně přesvědčit Orbána, že i jeho země, s níž má Brusel dlouhodobé spory kvůli obavám z porušování evropských hodnot, by měla embargo podpořit.

"Večerní diskuze s premiérem Viktorem Orbánem přispěla k vyjasnění otázek týkajících se sankcí a energetické bezpečnosti, Dosáhli jsme pokroku, ale je zapotřebí další práce," napsala po setkání na twitteru von der Leyenová. Dodala, že svolá videokonferenci s dalšími zeměmi v regionu s cílem posílit spolupráci v oblasti ropné infrastruktury.

Šéfka EK původně plánovala oznámit schválení nových sankcí dnes během projevu ke Dni Evropy, na rozdíl od předchozích balíčků protiruských sankcí však kvůli ekonomickým obavám čelí nejednotě.

Unijní exekutiva podle Reuters také zvažuje, že z nejnovějšího balíčku vypustí zákaz přepravy ruské ropy tankery ze zemí EU, který vadil Řecku, Kypru či Maltě. Návrh měl výrazně znesnadnit Rusku dopravovat ropu například na asijské trhy, některé státy však měly obavy, že byznys evropských lodí přeberou společnosti z jiných zemí.