Covidem-19 se nakazilo více než 45 milionů lidí

Kvůli nepříznivým statistikám vlády zpřísňují dosavadní opatření nebo prodlužují vyhlášené nouzové stavy. Navzdory tomu se ekonomika Evropské unie i eurozóny ve třetím čtvrtletí částečně vzpamatovala z jarního propadu a vzrostla nejrychleji od roku 1995, a to o více než 12 procent.

Ve Spojených státech je nyní koronavirus jedním z hlavních témat nadcházejících prezidentských voleb a současný republikánský šéf Bílého domu Donald Trump tvrdí, že USA již mají pokud jde o pandemii to nejhorší za sebou. Země přitom zažila co do počtu nových případů zatím nejnáročnější týden od začátku epidemie, za poslední den testy nákazu prokázaly u více než 90.000 lidí a více než tisícovka pacientů s covidem-19 zemřela.

Epicentrum pandemie se nyní podle Světové zdravotnické organizace nachází v Evropě, kde jednotlivé státy až na nemnohé výjimky sledují exponenciální křivky růstu množství infikovaných. Rekordní denní bilanci nových případů dnes ohlásily například Belgie (23.921), Británie (24.405), Itálie (31.084), Německo (18.681), Nizozemsko (11.119), Polsko (21.629), Rakousko (5627), Rusko (18.283), Slovensko (3363), Španělsko (25.595) či Ukrajina (8312). V Česku ve čtvrtek přibylo přes 13.000 nakažených.

V Anglii se koronavirus šíří rychleji, než v nejhorším scénáři odhadovala vládní zdravotnická komise SAGE, napsal server BBC. Skokové zvýšení bilance nakažených ohlásila Itálie, rakouská média hovoří dokonce o "explozi" nových případů.

Vlády proto přistupují k dalšímu zpřísňování pravidel a navyšují testovací kapacity. Slovensko o nadcházejícím víkendu uskuteční celostátní plošné testování obyvatel, od kterého si slibuje odhalení ohnisek nákazy a následné zpomalení růstu počtu infikovaných. Prezidentka Zuzana Čaputová se ale domnívá, že zejména kvůli chybějícímu zdravotnickému personálu není testování řádně připraveno.

V Česku rozhodla Sněmovna o prodloužení nouzového stavu do 20. listopadu. Vláda zároveň po dobu nouzového stavu prodloužila všechna restriktivní opatření proti šíření koronaviru, která měla skončit 3. listopadu. Restrikce omezují například volný pohyb či otevírací dobu obchodů, restaurací a provozoven služeb.

Polský premiér Mateusz Morawiecki dnes oznámil, že během nadcházejícího dušičkového víkendu, kdy si lidé připomínají památku zesnulých, se kvůli riziku šíření nákazy uzavřou všechny hřbitovy. Vláda přitom s obavami sleduje i masové protesty proti zpřísnění potratového zákona, do nichž se za poslední dny zapojily statisíce lidí. Polské ministerstvo obrany uvedlo, že na pomoc zdravotníkům pošle dalších 17.000 vojáků.

Slovinská vláda o týden prodloužila karanténní opatření, ta belgická zase oznámila, že se od pondělí uzavře většina obchodů. Vedení španělského regionu Kanárských ostrovů schválilo opatření, podle kterého se turisté budou muset prokázat při příjezdu na souostroví negativním testem na koronavirus. Švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová oznámila, že se rozhodla pozastavit své pravidelné protesty před švédským parlamentem a klimatickou kampaň povede znovu online.

Ruský prezident Vladimir Putin opakovaně ujistil, že vláda neplánuje zavést tvrdá omezení, asi třetina Rusů si ale v obavě z celostátní karantény začala podle průzkumu pořizovat zásoby. Papež František zrušil osobní setkání s věřícími a převážně virtuálně budou nejspíš probíhat i mše během letošních Vánoc.

Na Blízkém východě prokázala nákaza koronavirem už u více než tří milionů lidí, přičemž nejkritičtější je i nadále situace v Íránu. Bilance potvrzených případů nákazy tam od začátku pandemie překonala 600.000.