EK varuje před novou vlnou chaotických omezení na cesty po EU

Evropská komise (EK) dopisem vyzvala vlády evropských zemí, aby na hranicích nedopustily "druhou vlnu nekoordinovaných opatření" plynoucích ze snahy potlačit šíření nového koronaviru. Uvedla to dnes agentura AP, která měla možnost nahlédnout do prohlášení adresovaného 27 členským zemím Evropské unie a vládě Británie. Unijní exekutiva v textu dopisu naznačuje, že dřívější restrikce byly neúčinné.

Dopis odkazuje na situaci ze začátku pandemie nemoci covid-19, kdy evropské země včetně České republiky po rozmachu nákazy na severu Itálie jednostranně uzavíraly hranice pro cestující z rizikových oblastí a obnovovaly kontroly. Po postupném uvolňování pravidel některé vlády restrikce nyní přijímají znovu, takže opět sílí obavy o volný pohyb po takzvaném schengenském prostoru, potažmo v celé Evropě.

"Jakkoli musíme zajistit, aby byla EU připravena na možný vzestup počtu případů covidu-19..., musíme se zároveň vyhnout druhé vlně nekoordinovaných opatření na vnitřních hranicích EU," cituje AP z vyjádření komise. "Znovuzavedení neefektivních restrikcí a interních hraničních kontrol je třeba se vyhnout. Odpovědí by mělo být spíše přijetí cílených, přiměřených a koordinovaných opatření, založených na vědeckých důkazech," píše se v dopise.

Omezení spojených s cestováním po Evropě aktuálně opět přibývají kvůli zhoršené epidemické situaci v Rumunsku či ve Španělsku. Dánsko má nyní na svém "červeném seznamu" kromě uvedených dvou zemí také Andorru, Bulharsko a Lucembursko, zatímco Norsko minulý týden obnovilo povinnou karanténu i pro lidi přijíždějící z Česka. Agentura AP k tomu poznamenává, že Belgie, která je sídlem EK, omezuje cesty z několika západoevropských zemí a zakazuje svým občanům výlety do některých španělských regionů včetně Katalánska.

Analytici se kromě ekonomických dopadů nekoordinovaných restrikcí obávají také o budoucnost schengenského prostoru, neboť evropské země si podle nich začínají zvykat na jednostranné zavádění omezení na hranicích. "Posílené hranice a kontrolní stanoviště by byly jen před pěti lety něčím nemyslitelným. Dnes se ovšem jednostranné obnovování hraničních kontrol a uzavírky na hranicích staly přijímanou součástí palety nástrojů členských zemí při přeshraniční krizi," hodnotí situaci výzkumný ústav Migration Policy Institute.

Vlády EU mohou režimy na svých hranicích zpřísňovat při hrozícím narušení veřejné bezpečnosti, přičemž jedním z přijatelných zdůvodnění jsou také obavy o zdraví obyvatelstva. Taková opatření ale mají být jasně vymezená a členové EU by o nich měli předem informovat.

Česká republika aktuálně drtivou většinu evropských zemí hodnotí jako oblasti s nízkým rizikem spojeným s nákazou koronavirem. Výjimkou je Rumunsko. Při cestách z této země se lidé musejí po vstupu na české území prokázat negativním testem na virus SARS-CoV-2, případně absolvovat karanténu.

Související

Ilustrační fotografie.

Čech poprvé povede unijní úřad OLAF. Rozhodla Evropská komise

Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) nově povede Čech Petr Klement, dosavadní náměstek evropské nejvyšší žalobkyně. O jeho jmenování rozhodla Evropská komise. Jde o historicky první případ, kdy se do čela tohoto prestižního protikorupčního úřadu postaví zástupce České republiky.
Evropská unie

Dodržujte právní stát, jinak z EU nepřijdou peníze. Slováci a Maďaři mají problém

Evropská komise hodlá v návrhu rozpočtu na období 2028-2034 posílit vazbu mezi čerpáním evropských fondů a dodržováním zásad právního státu. Změna by měla zamezit situacím, kdy členské státy obcházejí podmínky přesouváním prostředků mezi programy. Návrh počítá s rozšířením stávajícího mechanismu podmíněnosti na veškeré financování z unijního rozpočtu.

Více souvisejících

evropská komise hranice Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 5 minutami

Evropská Unie

Éra bezpečnostních záruk skončila. Evropa řeší, jak přežít bez pomoci USA

Neustálé útoky Donalda Trumpa na Evropskou unii nutí evropské lídry čelit dosud nemyslitelnému scénáři: budoucnosti bez Spojených států jako hlavního bezpečnostního garanta. Evropa je tak nucena organizovat vlastní obranu mnohem rychleji, než kdokoli předpokládal. Éra amerických „bezpečnostních záruk“ pro Evropu je podle německého zákonodárce a bývalého vojenského důstojníka u konce.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Rostoucí ceny online reklamy nutí malé podniky hledat alternativy. Tisk plakátů se vrací do hry

Online reklama výrazně zdražuje a malé firmy stojí před otázkou, jak zůstat vidět, aniž by jejich marketingový rozpočet praskal ve švech. Stále častěji proto zvažují návrat k tradičním a finančně stabilním formám propagace, mezi které patří i tisk plakátů. Ten nabízí lokální dosah, jednorázové náklady a dlouhodobou viditelnost – vlastnosti, které jsou v současné ekonomické situaci stále cennější.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Letadla, ilustrační foto

Rusové chystali druhé 11. září, do letadel chtěli umístit bomby, zjistili zpravodajci

Evropské zpravodajské služby odhalily, že ruská sabotážní síť připravovala útoky na letadla směřující z Evropy do Spojených států. Podle informací deníku Financial Times bylo zajištěno množství výbušnin dostatečné k provedení bombových útoků ve vzduchu, které by mohly způsobit šok a narušení letecké dopravy v rozsahu neviděném od teroristických útoků z 11. září 2001.

před 3 hodinami

Evropská unie

Česko a další státy EU požadují kvůli migraci omezení zákonů o lidských právech

Velká Británie se připojila k řadě tvrdých evropských vlád, které společně požadují omezení zákonů o lidských právech. Cílem tohoto kroku je usnadnit realizaci migračních dohod s třetími zeměmi, například ve rwandském stylu, a zjednodušit deportaci většího počtu zahraničních zločinců. Neoficiální prohlášení, které vzešlo ze zasedání Rady Evropy ve Štrasburku, podepsalo celkem dvacet sedm ze 46 členských států Rady.

před 4 hodinami

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadová uprchla z Venezuely. Míří do Osla, kde měla převzít Nobelovu cenu

Venezuelská opoziční lídryně María Corina Machadová slíbila, že bude pokračovat ve svém boji za osvobození země od „korupce“, „brutální diktatury“ a „zoufalství“. Učinila tak v Oslu, v norské metropoli, kde jí byla ve středu udělena Nobelova cena za mír. Přestože panovaly horečné spekulace, že by se jí mohlo podařit tajně opustit Venezuelu a na ceremonii se objevit osobně, pětaosmdesátiletá konzervativní politička se nedostavila. Organizátoři však očekávali, že dorazí do Osla v následujících hodinách.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump rozhodl. Američané přitvrdí proti obyčejným turistům

Turisté z desítek zemí mohou být nově při vstupu do Spojených států amerických požádáni o osobní historii na sociálních sítích po dobu posledních pěti let. Upozornila na to BBC. Jde o další z kontroverzních kroků administrativy současného amerického prezidenta Donalda Trumpa v jejím bojí s migrací. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Volební štáb Motoristů

Tanečky kolem Turka. Exprezident Klaus nechápe, co se děje

Zdravotně indisponovaný poslanec Filip Turek zatím chybí na seznamu ministrů, který premiér Andrej Babiš (ANO) předložil prezidentovi Petru Pavlovi před pondělním jmenováním vlády. Motoristé sice tvrdí, že Turek je nadále kandidátem, ale bývalý prezident Václav Klaus poslednímu vývoji nerozumí. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

NATO, ilustrační fotografie.

NATO se musí vzpamatovat jako celek. Adaptace na boj s teroristy už nestačí

Evropa má do roku 2027 převzít roli hlavního pilíře obrany kontinentu. Jenže na tuto roli není vůbec připravená, protože jí chybí síly, infrastruktura, velitelské kapacity i obranný průmysl pro konvenční válku s Ruskem. Aliance navíc ustrnula v logice boje proti terorismu, zatímco se charakter válčení nezadržitelně mění, a protivníci se na to adaptují. Nepřipravené jsou ale i Spojené státy, jejichž armáda i zbrojní průmysl reagují na technologickou revoluci dronů a autonomie nebezpečně pomalu. 

před 9 hodinami

Zdeněk Hřib volí ve volbách do Poslanecké sněmovny

Piráti zřejmě nezmění kurz. Hřib bude v lednu obhajovat funkci

Opoziční Piráty s největší pravděpodobností i nadále povede bývalý pražský primátor Zdeněk Hřib, který byl volebním lídrem v říjnových sněmovních volbách. Hřib potvrdil, že bude v lednu obhajovat funkci předsedy. Tím se stal po konci Ivana Bartoše. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

včera

Volodymyr Zelenskyj

FT: USA daly Zelenskému na přijetí mírového plánu ultimátum. Ukrajina pošle Bílému domu odpověď ve středu

Vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa předal ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému rámcový mírový plán s tím, že na jeho přijetí má Kyjev jen několik dní. Navrhovaná dohoda by Ukrajině uložila akceptovat územní ztráty výměnou za blíže nespecifikované bezpečnostní záruky ze strany Spojených států, uvedl deník Financial Times s odvoláním na své zdroje.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Novinář měl neomezený přístup k Zelenskému. Teď vysvětlil jeho strategii při jednání i otřes po pádu Jermaka

Necelé dva týdny po rezignaci Andrije Jermaka, dlouholetého šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, se Ukrajina stále vzpamatovává z tohoto otřesu. Jermakův odchod, který byl vyvolán skandálem spojeným se zpronevěrou v energetickém sektoru, přišel v nejméně vhodnou dobu. Stalo se to totiž právě v okamžiku, kdy Washington prosazoval nové kolo rozhovorů o ukončení invaze, a Jermak byl přitom hlavním vyjednavačem Kyjeva pro mír.

včera

„Antiukrajinské body byly odstraněny.“ Zelenskyj posílá do USA revidovaný mírový plán

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opětovně potvrdil, že Ukrajina není ochotna postoupit území Rusku. Jednání o mírovém plánu navrženém Spojenými státy americkými sice pokračují, ale bez jasného časového horizontu. Zelenskyj jasně prohlásil, že se rozhodně nehodlají ničeho vzdát. Dodal, že na to nemají zákonné, ústavní, mezinárodní ani morální právo.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy